Někdy se člověk u hrůzostrašného filmu bojí vskutku strašidelných a sugestivních scén a jindy se vysloveně zpotí strachy, že umře smíchy, nebo že mu upadne hlava, jak si jí může vykroutit nad tím, jak může někdo zainvestovat a pustit do světa tak obří kravinu. Už mockrát jsem se bála u filmu, nebo u knihy…
Kupříkladu E. A. Poe je přímo mistr v směrování patnáctileté čtenářky na cestu do blázince.
Dále pak celá kniha „Tichá hrůza“, díky níž jsem se hystericky bála vlastního malého bratra, a čekárny MHD se mi na dlouhé měsíce staly TABU.
A to jsem jen u knih.
Po filmu 7 day´s jsem odmítala vzít telefon a opotila se, ledva zazvonil.
Po Noční můře z E. Street jsem si přilepila víčka k obočí páskou na koberce, abych neusnula, a pak jsem téměř zemřela vyčerpáním.
Po Čelistech, se po mých výkřicích (bylo mi 16) do okolí letního kina v Davli, dodnes bojí chodit houbaři, jsem chtěla doma skoncovat s akvárkem. To bych udělala, ale bála jsem se k němu přiblížit.
O modelu Saw, kde jsem viděla nedopatřením jen jeden díl a málem mě ranila mrtvice, nebo „Nezvratném osudu“, kdy jsem si způsobila žaludeční katar křupkami, jogurtem, buráky, dýňovými semínky, popcornem a štrůdlem, ani nemluvím.
Nic z toho ovšem nemá na sobotní nervový šok, který by měli zakázat, protože odvysílání lze právně postihnout jako nepřímé zavinění smrti.
Už ukázky snímku Žraločí tornádo, měly varovat nejen slabé, ale všechny povahy napříč kulturami.
Myslím, že jediné velice efektivní využití tohoto „filmu“ by bylo, promítat ho Islámským teroristům v rámci převýchovy.
Zaručeně by se do jednoho dali k Armádě spásy.
Vražednější hovadinu, totiž ani oni sami nejsou, při nejlepší fantazii, kreativitě a ďábelskosti vymyslet.
Zvláště bych ráda poukázala na některé pasáže, které prostě mozek lidské bytosti odstřelí na hodně dlouho, ne-li nastálo.
1. Hejno žraloků letících vzduchem, jako táhnoucí kachny, zlomyslně cvakající zubama. Příšerné!
2. Plachtící žralok, který vytáhne ubohou slečnu dokonce z vrtulníku, (Jistěže ve vzduchu!!), aby ji celou polkl, jako velryba Jonáše.
3. Žralok, který dopadne na zaparkovaný automobil, kde ihned ukousne ruku umělci ve vedlejší roli.
4. Žralok, který už spolkl slečnu, letí dál a spolkne ještě hlavního hrdinu.
5. Žralok systematicky přistávající a sledující na zemi se pohybující kořist, kterou se chystá sežrat, je však v letu přeříznut motorovou pilou. To mu ovšem nebrání v tom ještě zbytkem svého těla ukousnout úd reportérovi.
6. O něco chytřejší žralok, se v letu vyhne nastražené motorové pile, aby plachtil nad zemí a při skvělém manévru, který by mu záviděl i Will Smith ve Dni nezávislosti, ukousne ruku prchajícímu mladému muži. Pak ještě chvíli pokračuje v letu.
7. Žralok, co spolkl slečnu a hlavního hrdinu leží na zemi. Má boule na břiše, které se pohybují.
Z jeho těla se pojednou noří motorová pila.
Vylézá zakrvácený hlavní hrdina. Okolí jásá. Hrdina, ještě otřesen, odkládá a vypíná motorovou pilu. Vrací se k díře ve žralokovi, ze které vylezl. Sahá do díry a vytahuje celou slečnu.
Následně slečnu rozdýchá. Okolí pláče radostí.
(Někde v dálce jsem jistě přehlédla zlatého labradorského retrívra, kterému se nic nestalo).
Po ulicích se válí zbytky těl nevinných chodců a také žraločí filety v nebývalém množství.
Do města se pomalu vrací klid.
Běží upoutávka na Žraločí tornádo 2.
Kdyby někdo náhodou ve zdraví přežil celý tento film, pochybuji, že se nezhroutí po té, co se dozví, že natočili ještě dvojku.
To už nedá ani sám Satan.
Jediné, co mě napadlo, bylo, že holt nejsem Američan v tom smyslu, že jsem zřejmě zavčasu nerozeznala, že jde o mimořádně vydařenou parodii na všechno, co kdy světová kinematografie vytvořila od svého vzniku.
Bůh buď milostiv k těm, kdo se odváží dívat na dvojku.
Já to nebudu, umřela bych podruhé.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.