Views: 36
Každý den není sváteční … ale ten dnešní ano a tak bych ráda popřála všechno nejlepší naší zemi. Možná je i dobře, že se prosadilo ono „zavřeno“ v obchodech. Logicky kvůli prodavačkám, které si mohou odpočinout a užít volno, ale hlavně proto, že je to tak nějak uctivější vůči jakémukoli významnému dni.
Myslím na to v tom ohledu, že pokud by se sváteční den tvářil stejně, jako kterýkoli jiný, člověk by pomalu na svátky zapomněl a to by třeba v případě tohoto bylo celkem škoda.
Už jen s ohledem na děti třeba, které pomalu svátky a výročí nevnímají a pak mají v dějepise potíž je vůbec identifikovat, pokud se je nenabiflují.
Když svátek, tak svátek.
Ono to pak má i logiku, když sváteční datum, ze kterého má být dítko zkoušeno jako sváteční i vypadá a není jen v učebnicích a v kalendáři.
Líp se to pamatuje.
Když se doma maminka s tatínkem pětkrát zmíní, že „dnes je 28.10. to je přece státní svátek a je zavřeno“, je to pak mnohem snadnější a jak víme, děti se učí hlavně z toho, co slyší, co je součást jejich reality i mimo školu.
Proto jsem pro.
Ne, každý den není sváteční a chuť vymazat určitá období z kalendáře měl snad v životě každý. Napadá mě, že by to možná nebylo dobře.
Protože ačkoli může mít člověk dojem, že jsou dny, které nepřinesly vůbec nic dobrého, že jsou škaredé, černé a strašlivě bolestivé, dobro a zlo se stále vyrovnává.
Když se dnes ohlédnu, je to tak.
Mohla bych říct, že se ohlížím za týdnem, ve kterém neshledávám ani minutu, kterou by šlo hodnotit pozitivně a přece to tak není.
Vedle obrovského zla nakumulovaného osudem tak obratně, že jedno navazuje na druhé, byla bych vůči dobru nesmírně nespravedlivá.
Setkala jsem se za uplynulý týden nejen se zlem, proti kterému člověk těžko hledá legální obranu, s lidmi, jejichž charaktery, jednání, přístup, přínos společnosti, prakticky nelze, než odsoudit, ale také s nesmírnou ochotou, pochopením, obrovskou snahou a přístupem, který sahal daleko za hranice pracovních povinností celé řady lidí a …. Poznala jsem, že vedle smůly, kdesi opodál postává i štěstí.
Je to vyrovnané, jen mnohdy velice zhuštěné.
Mnohdy člověk během týdne prožije věci, které by dobře zaplnily celé měsíce, snad i roky.
Vedle nelidského a nepochopitelného stojí činy hluboce lidské, plné empatie a snahy.
Všude, naprosto všude lze nalézt zlo. Nejčastěji v lidské podobě.
A hned vedle něj, stojí dobro opět v podobě člověka.
V podobě přátel, rodiny, nejbližších, ale i lidí v uniformách, kteří jsou „jen“ lidé, lidí v bílých pláštích, kterým není práce zdaleka jen obživou, je to o lidech … dobrých i zlých.
A o dnech svátečních, šedých i černých.
Když jsem včera k tomu všemu cestou do Prahy dostala v autě ránu zezadu takovou, že se mi protočily panenky, ani mě to už nepřekvapilo.
Řekla jsem si, že ano, že bouračka, to je přesně to, co mi ještě chybí.
Jenomže vedle smůly stojí někde kousek i to štěstí.
Mám záhlavníky, které mi nastavil brácha se slovy „nikdy nevíš“. Souhlasím, nemít je, měla bych mimo hlasu zlomený taky vaz.
Na autě není ani škrábnutí. Naboural mě velice slušný člověk, mluvil rusky a nabízel veškerou možnou pomoc, i když on sám si své auto rozbil.
Nikdo se nezranil. A to je štěstí.
Ten týden trval snad rok, ale…
Spravedlnost si našla skulinku díky „náhodě“, ale i díky práci lidí, kteří k ní často mají blíž, než jiní. Moje dcera bude v pořádku. Moje rodina je nejlepší na světě, moji přátelé jsou štěstí, které nemá každý a je to dar.
Díky lidem lidé vědí, co je zlo.
A díky lidem znají i jeho opak.
Jsou lidé, kteří vám během chvilky ukousnou kus života. A jsou lidé, kteří to místo zase zacelí.
A myslím, že není větší charity, než krmit nepřítele ze svého vlastního talíře. 
Pěkný, sváteční den.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
