Views: 34
Posledních několik dnů jsme začali doma povážlivě zakopávat o ty malé upíry, když se přecpaní vždycky odvalili z hostiny na Kocourovi, Heimischi a Ječmínkovi. A tak přijel Tomáš vybaven zbrojním arzenálem v podobě přípravků proti klíšťatům jak pro psy, tak i pro kočky.
Klíště je neskutečně odolný mechanizmus.
Občas je podezírám, že jsou to roboti mimozemského původu.
Nedá se to rozšlápnout, je to imunní vůči jadernému záření a možná, že i když to rozkrájíte, tak se to akorát rozmnoží. Jakože dělením.
V každém případě je těžké se toho zbavit.
Z našich zvířat umím tu bestii odstranit točivým trhosmykem, což mě naučil náš veterinář, ale z člověka to takhle nejde.
Tam mám jiný grif (vidíte, Grifa jsme zapomněli v tom seriálu o mýtických tvorech).
Ale připomeňme, co je to za neřáda, ať poznáme nepřítele, což zase propagoval Alexandr Veliký, autor mého oblíbeného „co nejde silou, půjde ještě větší silou“…
Když je klíště ještě „na houbách“ klidně se povaluje spolu se zhruba 3000 sourozenci někde pod zemí, kam je umístí jejich prozíravá matka klíšťáková.
Takto si tam hoví v podobě vajíček nějakou dobu, než jsou z nich batolata, která mají jen na každé straně tři nohy, ale už mají slušný apetit.
Mají dobrý čich, respektive orgánek, kterým detekují hlavně C02, takže poznají, jestli je to, co jde kolem k jídlu.
Pakliže je, zachytí se panožkami a velice důmyslně se navrtají.
Zajímavé je, že přes svojí velikost mají poměrně slušné svaly, alespoň ty kolem úst, (politik=klíště) protože hravě provrtají kůži, kde si ještě díky tykadlům umí najít nejšťavnatější místo.
Pak vystrčí sosák a už se krmí.
Sosák má zpětné vroubky, něco jako háček na ryby, ale ve větším množství, takže tu mrchu člověk neodcucne.
Drží se jako …. jako klíště.
Když se nacucá, což může trvat klidně týden, tak si hezky odpadne. Pak na to doma člověk šlápne… a pak se pozvrací.
Když se tak nestane, malý klíšťák vytrápí a musí se přicucnout k někomu jinému – to aby měl pestrou stravu a hezky prospíval.
To opakuje a opakuje a vyzpívá z batolete na puberťáka, a zhruba za dva roky je z něho jedinec s volebním právem.
Dospělý klíšťák není žádný hermafrodit.
Máme paní klíšťákovou a pana klíšťáka.
Pan klíšťák, když cucá, netloustne. Inu dámy to mají vždycky složitější.
Zato ale v dospělosti přestává brzy žrát vůbec a jenom hledá paní klíšťákovou, aby s ní obcoval a dal pokračovat rodu.
Rande si dávají zpravidla na těle nějakého živočicha, takže i na nás.
Naopak paní klíšťáková umí svůj objem při hostině zvětšit 300x, čili na diety kašle. To znamená, že ta hnusná našedlá koule na našich psích miláčcích, co připomíná nechutný balonek, je paní.
V téhle podobě se vyndává docela dobře, protože je tak přežraná, že se už špatně drží.
Nejhorší je klíšťák v podobě nenacucané, nebo v podobě batolete, protože to je urputné a svalnaté stvoření.
Právě v tuhle dobu při lítém boji často parazita přeškubneme, což ho sice stojí mladý život, ale nás mnohdy zdraví. (viz dnešní o mnoho vážnější vydání).
V nejlepším případě se zbytek klíšťáka v ráně zanítí.
Klíště umí hladovět klidně i dva roky.
Má ale hodně blbý žaludek.
Velice snadno se pozvrací.
Zpravidla se mu to ale nestane tehdy, když udělá dietickou chybu a stláská v jeden den několik krevních skupin či obědvá na psovi a pak na člověku, to dává celkem dobře, ale tehdy, když ho před vyndáváním natřeme olejem, nebo krémem.
Mastné mu nedělá dobře.
Blbé je, že sice jde pak lépe ven, protože je mu nevolno a nemůže dýchat, ale před tím vrhne přesně tam, kde nemá a to tam, odkud cucalo.
Nechutné, že?
Stejně tak je klíště zarytý abstinent, takže vrhne i tehdy, když místo mastného použijeme alkohol.
Proto vždycky klíště před bojem jen navlhčím, což mu nevadí a pak jdeme tančit.
Podotýkám, že každý má jiný způsob, ale mě tenhle funguje dobře. Prostě ho prstem masíruji dokolečka, což nechápe, vadí mu to, motá se mu palice a pustí se.
Ovšem nepoblinká se a nepřeškubne.
Nejlepší samozřejmě je, když se vůbec nepřicucne. U našich čvernožců to řešíme Frontlinem, což oni ocení tím, že s námi pak půl dne nemluví.
Ale to se prostě nedá svítit.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
