A tu především. Při poslechu jsem si uvědomila tu úžasnou vlastnost opravdu vydařených rozhlasových her.
A sice – PŘEDSTAVIVOST BĚŽÍ NAPROSTO SAMA. Bez dechu posloucháte a v hlavě máte ráj.
Tak přesně tohle se mi podařilo při Robinsonovi. Sedmileté dítko už hezkých pár dnů trpí závislostí na tomhle cédéčku!
Nedivím se.
Pojďte na pustý ostrov se mnou. Z hlavy se mi totiž úplně vypařilo, o čem tenhle příběh byl.
Televizní zpracování jsem záměrně ignorovala, protože mám v hlavě jakýsi šot z mého dětství, kdy jsem se o to pokusila a viděla jsem hory kečupu imitující podřezávané oběti kanibalů. Ne, to fakt ne… víc by mě nikdo nedonutil se na takovou věc dívat.
Ale v rozhlasové hře byly tyto okamžiky pojaty celkem mírně.
Lví podíl na tom má Miloslav Mejzlík, který svým hlasem předvedl něco, k čemu se dá říci jediné – DOKONALOST SAMA.
Hlas, jež má mnoho poloh, takových, jež vám vlezou do žaludku, do duše, do morku kostí…
Veselý a radostný hlas při dojímavých momentech, papoušek začal mluvit, když ho kozy vítaly…
Překvapivý a hloubavý, když poprvé dělal tvaroh, vylepšoval kožené boty…
Vyděšený a hluboký, když soptila sopka…
Když ochočil papouška a říkal mu Andula…ono jeho “An-dula” je jako dort…
Nostalgický a nesmírně smutný, když vzpomínal o vánocích na své blízké…
a jímavý mix smutku a radosti, když se po patnácti letech setkal se svou matkou…
Je to už tolik let, že jsem úplně zapomněla, jak celý příběh skončil a v hlavě jsem měla snad jen pár útržků života na ostrově.
Čím příběh strhne?
Dlouho jsem nad tím přemýšlela, kromě faktu, že Miloslav Mejzlík si tak krásně hraje s každým slovíčkem, že mu věříte, že je snad Robinsonův anděl strážný a ve všem mu byl v patách.
Slovíčka.
„Vzpomněl si… vzpomínal… napadlo ho….“ Trojice slovíček, která se tu velmi často opakují a zdůrazňují tak potřebu vypořádat se s životem od začátku.
Najít nejlepší část prostě nelze, zajímavá je ta, když ztroskotá další loď, naděje a opět hluboký smutek a zklamání, kdy u moře leží jenom mrtvý námořník, ale také jeho pes, věrný pes, jež se stal po dlouhém hledání důvěry k novému pánovi, Robinsonovým společníkem… když si tehdy Robinson vozil do jeskyně věci, které našel na lodi… to nadšení, ta radost…chvíle milé a něžné, jako když si uvaříte čaj s medem a s rozkoší upíjíte.
Robinson Crusoe tu je jako:
– Dítě, které nezodpovědně proplouvá životem a pak se musí vše učit. Od začátku. Robinsonova naivita a přemýšlení je tím, co vás hluboce vtáhne do děje
– Dospělý muž, rok od roku se stává mužem
– Stále člověk, i se svými smutky, jeho hluboké zklamání, když najde po třech letech člověka – ovšem mrtvého a jak se vypořádá s radostí i ztrátou celého vybavení lodi. V tu chvíli už s ním an ostrově dávno jste…
Celkový čas 5 hodin 53 minut určitě stojí za to. Rozdělení do osmi částí je však docela dlouhé. Každá část má téměř 3/4 hodiny a někdy bych přivítala zhruba dvacetiminutové úseky. Ale nevadí, ono to za ten poslech určitě stojí. Stejně jako příjemná, nostalgicky smutná hudba…
Daniel Defoe se narodil kolem roku 1660 jako Daniel Foe v rodině londýnského řezníka a svíčkaře. Aristokraticky znějící DE si před jméno připojil v devadesátých letech. Byl obchodník, který poznal příchuť bankrotu tehdy, když mu ztroskotala loď se zbožím. Dluhy splatil a pokračoval dál, mimo jiné také vydával noviny a angažoval se i politicky, za což byl také vězněm. Je autorem vícero románů, slávu si však získa Robinson Crusoe, který byl vydán poprvé v roce 1719 pod názvem Robinson Crusoe, námořník z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodružství. Předpokládá se, že námětem byl skutečný skotský námořník Alexandr Selkirk, který opravdu strávil čtyři roky na ostrově vzdáleném necelých 700 km od chilského pobřeží, který se dnes jmenuje Ostrov Robinsona Crusoa.
V češtině vyšel tento román poprové v roce 1797 a od té doby se dočkal více než sta dalších vydání. Nejúspěšnější bylo převyprávění od Josefa Věromíra Plevy, které poprvé vyšlo v roce 1956. Zemřel v Londýně, v roce 1731.
Nahrávku ČRo Olomouc, vydal Radioservis, a.s., www.radioservis-as.cz, 2011
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.