Views: 7
Když mi Věra říkala, že na ezoterické výstavě v Praze v Holešovicích, řeknu několika lidem něco málo Beltinu, neupozornila mě, jak taková věc vypadá. Na to jsem začínala přicházet postupně, když jsem se pídila kam to vlastně jdu.
Že jsem trémista, věděla od mé poslední vyklepané přednášky pro asi 20 osob.
Dorazily mě zprávy.
Den před osudnou sobotou jsem ve zprávách viděla záběry z minulé, stejné výstavy.
Jako, tam jsou spousty lidí, já nemám nic připraveného, myslela jsem…
I hodila jsem do zrcadla cvičně asi dvacet pozdravů.
„Dobrý den, jsem Michaela… …vypadám jako idiot, tvářím se jako idiot, …nikam nejdu…“
Tak dokonale jsem vyschýzovala sama sebe, že jsem se probudila do stavu ne nepodobného hysterii.
Od deseti do dvanácti jsem byla 36x na záchodě a při pochodování sem tam směr obývák-kuchyň jsem několikrát trhla Pribilince.
„Já to nepřežiju!“
„Prosimtě, neblbni…hele, milé aktuality bleblebleble“
„Díky, Pájo, bude to nejlepší, znemožním se, ale alespoň se zasmějou. Pojedeš se mnou…to proto, že mi ztuhly nohy“
„Co?“
„Nevim, prostě ztuhly“
„Mami, ty si to děláš sama, ty se prostě vynervuješ záměrně snad, to není možný!“
Nicméně se oblékla a ne až tak ochotně vyrazila se mnou
„Hele, tohle je Tomovo auto a je to automat, kdybych omdlela, tak D- jako dopředu, P – jako parkovat, R – jako dozadu“
„Neděs mě“
„Jen prozíravost“
Bylo to horší, než jsem myslela!
Bylo tam narváno, byla tam fůra přednášek, množství místností s promítacími plátny a také jsem zahlédla mnoho neuvěřitelně předraženého zboží.
Našla jsem svou kukaň, abychom věděly a odletěla na záchod, (po 37) a dát si kávu.
„Nevšimla sis, neprodávali někde mezi těmi bylinkami a přípravky taky heroin?“
„Mami, to dáš“
Skoro jsem jí uvěřila.
Když jsem dorazila na svůj čas 14:10, shledala jsem, že to nedám.
Je tam mikrofon.
Nato jsem definitivně vyhodnotila, že prchnu.
Neumím mluvit do mikrofonu, musím gestikulovat, mikrofon je zhouba, budu vypadat ještě nepřirozeněji….
„To dáš!“
Dala jsem.
Dle mého názoru jsem působila jako někdo, kdo má v zadku vraženou půlmetrovou dýni, je retardovaný a má tři promile.
Z přednášky si pomalu nic nepamatuju, jen to, že někteří sedící si dělali nějaké poznámky.
Netuším z čeho.
Připadala jsem si jako Růžičková, když odborně líčila pláničkou metodu stylem „dojíme mléko“.
Lidé se občas i smáli.
Nedivím se, vidět mě Pitkin, bledl by závistí.
Milování pohanů na poli a účinky i aplikace létací masti v mém podání, odstřelilo babičku v páté řadě natolik, že si během té chvilky slízala všechnu rtěnku, co měla i pod nosem a na bradě.
Pánovi v druhé řadě se naopak přestěhoval knír někam pod obočí.
Jeho paní také.
Byla jsem šťastná, že je konec.
Zatleskali mi.
Byli to dobráci.
Když jsem odcházela, zdravili.
Babička ne.
Pán dvakrát.
Nevzpomínám si ani na cestu k autu, až do momentu, když jsme našli Nelynku Roušarovou. TADY
Byl to jediný pozitivní zážitek, který jsem ten den absolvovala.
Nechápu, jak jsem mohla kývnout na něco podobného ještě v květnu.
Nemáte někdo nějaké opiáty?
Hezký den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
