Říkal jsem si, když Ječmen každou chvíli dostane prostor v magazínu, jestli dostanu slovo taky já. A dočkal jsem se. Dost pomohl fakt, že Míša je tak vyřízená ze zahrady, že nebyla schopna dopsat ani článek. O Tomovi ani nemluvím, ten po zasazení 44 buků zcela omdlel. Takže mám pro sebe celé vydání. Skromně jsem si vzal Ranní kávu…
Rád bych uvedl na pravou míru několik drobností a předsudků, kterých se drží mnozí majitelé koček.
A je prosím úplně jedno, jestli jde o kočky tovární, parkové, garážové nebo ty, které mají rodokmen delší, než Schwarzenbergové.
Vaše kočka, i když jste za ni dali dva platy, není o nic čistokrevnější, než já.
Každá z nás má totiž ve své DNA a teď se držte, 98% divoké kočkovité šelmy.
Jen si s tou svou zkuste popovídat, budete se divit.
Nejen tomu, co se dozvíte o ní, ale hlavně o vás.
Já jsem si se svými dvounožci popovídal.
A bylo to zábavné.
I pro mě.
Chcete-li zocelené a zkušené dítě, svěřte jeho výchovu kočce, ideálně mnoha kočkám!
Je fajn, že Míšu si vzala do výchovy hned v útlém dětství moje předchůdkyně Šušara a po ní další, takže to mám dnes mnohem jednodušší.
Byla to velice bystrá kočičí dáma z Třeboňského útulku, která položila základ mému dnešnímu snadnějšímu nažívání u mých dvounožců.
Přede mnou a po Šušaře přišlo ještě mnoho koček, což je chvályhodné i výchovné.
Čím dříve se kočky chopí vaší výchovy, tím lépe.
- Jako dítě musíte co nejdříve například vědět, že když spadnete na všechny čtyři po vzoru své kočky, poletíte mnohem rychleji než ona a zlomíte si zápěstí.
- Kočku rovněž nemusíte zachraňovat skokem do požární nádrže, zvláště, když neumíte plavat, protože my to umíme, ač nerady, ale furt lépe, nežli vy v osmi letech.
- Kočka se s vámi nebude koupat ve vaně bez toho, abyste neutrpěli tržné rány na rukách, stehnech, obličeji, břiše a hrudníku.
- Kočku nemůžete vozit na kole vepředu v košíčku. A to ani tehdy, když ji tam v zájmu její bezpečnosti připevníte vodítkem. Je téměř jisté, že v minutě se bude zmítat podél kola a vy si z něho nárazem do zaparkovaného auta vyrobíte osmu.
Děti mohou klidně jíst z kočičí misky.
Kočka jim ochotně díl své porce nechá a děti milují jak kočičí konzervy, tak i granule.
Co dítěti nesvědčí, to si kočka ohlídá sama, protože je skvělý vychovatel.
Nemusíte se obávat, ví velice dobře, že dětské trávení není na rozdíl od kočičích konzerv uzpůsobeno na myši, krtky a slepýše a ujišťuji vás, že tuto stravu svému dětskému chráněnci sníst nenechají, protože dobře vědí, že do roury od kamen, kam se s tímto menu uchýlí, se dítě nevejde. I když to zkusí.
Tedy to bylo o výchově dětí, které kočkám klidně můžete svěřit i na celý den.
A nyní ony předsudky a nadále mnohými lidmi prosazované pokusy.
- I kdybyste se sebevíc snažili, nepřesvědčíte kočku o své pravdě. Naopak ona nevyvine zdaleka takové úsilí a přesvědčí vás, že pravdu má ona.
- Můžete své kočce klidně vynadat. Můžete jí něco zakázat. Ovšem počítejte s tím, že jakmile se otočíte, půjde a dokončí, co začala.
- Kočka má vždycky silnější důvod pro to, co musí udělat, než vy pro to, že to dělat nesmí.
- Pochopte, že jako člověk nevypadáte vůbec důstojně, když nadáváte a vztekle se válíte v rozlité svíčkové. Naproti tomu kočka sedící v té chvíli klidně na skříni, ano.
Moji dvounožci již naštěstí pochopili několik základních skutečností:
- Neupřednostňuji zadní trakt domu mezi garáží a plotem souseda jako toaletu proto, abych ušetřil práci s vynášením bedýnky, nýbrž proto, že hrabání ve směsi popela, ptačího trusu, písku a drnů je rozhodně lepší, než hrabání ve stelivu na malém prostoru.
- Velice dobře znám hodiny a tak je jasné, že nemňoukám u střešního okna, protože mi je zima, ale protože je devět a já mám hlad.
- Nechodím mňoukat ráno ke střešnímu oknu v ložnici proto, že bych si pletl světové strany, ale protože chci zrovna do ložnice a ne do pracovny, neb vím, že v pracovně ráno nikdo není.
- Nenechal jsem netknutou kapsičku v misce proto, že nemám hlad, ale protože tahle je prostě hnusná.
- Neotírám se o boty Tomáše proto, abych mu je vypucoval, ale proto, aby vyhodil tu hnusnou konzervu a dal mi tu kapsičku, co koupil ve zverexu, a ne konzervu pořízenou někde ve výprodeji.
- Ano, vím, že lovím-li vosu, nelovím mouchu. Netřeba mě před ní zachraňovat.
- Rozumím každému lidskému slovu a rozumím i tomu, co si člověk myslí, takže není nutné se mě milionkrát ptát „co bys chtěl“. Stačilo by rozumět tomu, co říkám.
- Se stejnou pečlivostí, jakou věnujeme my kočky vašim dětem, se budeme věnovat i vašim psům.
Rozhodně můžete s důvěrou přenechat nám jak jejich výchovu, tak i jejich mytí a bude to pro ně rozhodně příjemnější, než smradlavý šampon a klouzavá vana.
Jo a ještě něco … docela dost se bavím, když si vzpomenu, jak Tomáš ohrnoval nos, když jsem do Kerska přišel a jak se nechal slyšet, že o kočky moc nestojí.
Doklad skvělé kočičí výchovy je jeho dnešní švitoření ve stylu:
„Kdepak jsi byl Žitomírku? Copak bys rád, Žitomírku? Ty chceš kapsičku? Jeje, ty nemůžeš tam? nebo Jeje, ty jsi zmoknul?“…
I na namrzlou střechu slaňoval z okna, aby mě zachraňoval, divže sám neuklouzl a nespadl.
Jen tu kočičí řeč ho musím líp naučit, aby nedocházelo k omylům.
Tehdy v tom lijáku, jak se Tomáš drápal na garáž, jsem totiž na jejím okraji nekřičel o pomoc, křičel jsem „jdi domů člověče, vždyť budeš nemocnej, já se schovám tady pod okap“. Neposlech, protože nerozuměl.
Je to prosté – svěřte se do výchovy kočkám a budou z vás konečně vyšší bytosti.
Žitomír
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
Společnost2023.05.28Dagmar Valová: Proč věřit. Erotický román. 19. a 20. kapitola
Cestování2023.05.19Užijte si krásnou dovolenou v srdci malebné české přírody
Cestování2023.05.11Jak elektrokolo změní váš pohled na cyklistiku
Dům a Byt2023.05.11Jednočipový počítač – Arduino vs. Raspberry Pi – co si vybrat?
Nahrávání ...
