Views: 4215
Myslím, že se mi to stalo jenom jednou a bylo to strašné. Člověk se probudí a ví, uvědomuje si, že nespí, a přitom se nemůže ani pohnout. Vážně lahůdka. Tuhle zkušenost má bohužel i moje dcera Pavlína a není jediná. Mívala dny, kdy se bála jít spát…
Než jsem vůbec dohledala, o co by mohlo jít, byla jsem stejně jako ona přesvědčena, že se s ní děje něco divného.
Popisuje, jak se probudí, ví kolik je hodin, vidí sestru Míšu vedle sebe spát, ale nemůže mluvit a nemůže se hýbat, přestože by chtěla vstát.
Popisuje hrůzu a strach, který člověka v té chvíli zachvátí.
Když mi to prvně vyprávěla, myslela jsem okamžitě na všechno možné.
Na mozek, halucinace, nádor na mozku, až po mimozemšťany, kletby, kouzla…všechno.
Pak jsem se postupně setkávala s lidmi, kteří líčili totéž.
Dokonce i se stejnými pocity hrůzy, černých stínů vedle lůžka, reálného dojmu, že na ně cosi sahá, že se je cosi snaží dusit a podobně.
To už nebyl jeden případ, ale mnoho, snad deset.
Znám pocity, když mám dojem, že jsem se probudila a nemohu dýchat, nemohu promluvit…to ano. To je noční můra jako vyšitá a nic příjemného to není, protože po probuzení je člověk přesvědčený, že se to doopravdy stalo, že se skutečně dusil.
Jednou jsem kvůli tomu v noci jela dokonce na pohotovost, kde mi sestřička velmi mile a hodně citlivě vysvětlila, co je to noční můra.
Už mě to tak neděsí.
Tohle je ale ještě něco jiného, vyšší level.
„Napřed zkusíme všechno, co by mohlo být racionální, protože v tom nejsi sama.
Byla očividně ráda, že se to stává i jiným.
To chápu, protože to člověka uklidní, když ví, že v tom není jediný.
No a stačí dobrý neurolog. v našem případě kamarádka z pražské Bulovky.
A tak pro všechny, kterým se kdy stalo, že se probudili, ale nemohli se ani hnout …
Jmenuje se to:
SPÁNKOVÁ PARALÝZA
Je stará jako samo lidstvo a není vůbec divu, že naši předkové pro ni měli vysvětlení doslova hororová!
…“obvykle vzniká při usínání nebo naopak při probouzení. Člověk nemůže hýbat žádnou částí těla a při tom si je vědom okolního prostředí.
Fyziologicky je spánková paralýza spojena s paralýzou, ke které dochází během fází spánku, v nichž máme živé sny (fáze REM). Mozek je strašně chytrý. V rámci spánku postupně vypíná pohybová centra a dělá to proto, abychom během snů, které se nám zdají a často jsou velmi akční, nikde nepochodovali, nemlátili se, nemlátili druhé, jednoduše z bezpečnostních důvodů. Když k tomu dochází, je to vlastně ta chvíle, kdy nám všechno, například ovladač, kniha, nebo hrnek spadne z ruky, které klesne… následně mozek vypne postupně všechno, vyjma logicky toho, co potřebuje.
Potud je vše v pořádku.
Ovšem u lidí, kteří trpí spánkovou paralýzou, se vědomí probudí, ale tělo zůstává komplexně paralyzované. Podle posledních výzkumů dojde k nesouhře mozkových center a mozek sice vzbudí jakoby nás, ale neaktivuje to, co před tím povypínal.
Můžete vlastně jen dýchat.
Někdy se může stát, že navíc mozek navíc ještě tak trochu sám zpanikaří a dojde k tomu, že vnímáme i ty části, o jejichž vzájemné konterakci za bdění nevíme.
Proto spánkovou paralýzu vzácně provázejí i sluchové halucinace – osoba může slyšet jakési hučení či pískání. To jsou zvuky tělesných funkcí, které postižený v tomto stavu vnímá velmi zřetelně, nebo může „slyšet“ i hlasy nebo křik.
Někteří mají i zrakové halucinace, vídají osoby, duchy, mají pocit, že s nimi komunikují, nebo že se vzbudili a sami se pohybují po místnosti, která je do všech detailů reálná jako ta, ve které právě leží, to zase má na svědomí stále aktivnější levá hemisféra, která nám produkuje sny, ale děje se tak ve chvíli, kdy je už aktivní i levá, ta pragmatická.
Stav, kdy je tělo takto zcela ochromeno, může trvat pár vteřin, ale i několik hodin!
Soudí se, že příčinou může být nepravidelný spánek, spaní v průběhu dne, nebo vyšší stresová zátěž.
Přesné systémy spánkové paralýzy jsou ale stále předmětem zkoumání mnoha vědeckých týmů po celém světě.
Jde totiž o velmi nepříjemný prožitek a někdy je dobře problém konzultovat s odborníkem, který vysvětlí postiženému, že nejde o stav smrti, přechod do jiné dimenze a podobně.
Některým postačí přečíst pár diskuzí a promluvit si alespoň virtuálně s těmi, kteří mají stejnou zkušenost“.
Kdo ví, třeba článek a diskuze pomůžeme i někomu z vás…
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Ahoj,
mám stejný problém. Občas mám pocit, že mě tahá něco ven z těla a je to vážně nepříjemné. Dost mi pomůže, když přestanu panikařit a soustředím se na rozpohybování svalů na obličeji. Je to blíž k mozku, a probudíte se rychleji. Dříve jsem zkoušela pohnout nohou/rukou/otočit se, ale to většinou nefunguje dobře a cítím intenzivní bolest .
Ahoj, vím… musí to být šílené. Zvláštní jsou ty bolesti k tomu… to jsem nevěděla, že může být.