Views: 2
Já nevím, proč musí mít některé věci tak pitomá a neosobní jména. Člověk pak nemá pomalu vůbec chut se o některých jevech cokoli dozvědět, když se to jmenuje tak, že si už dopředu říká, že by to stejně bez doktorátu nepochopil.
Nedávno jsem to řešila s Tomášem.
Koukám na nebe – já na něj, jak už víte dávno, koukám strašně často – a pozoruji mraky v souvislosti s případnou bouřkou.
Na mraky taky koukám často, protože tam bývají znamení (ale k tomu se dostaneme večer) dá se z nich leccos vyčíst jiného, a hlavně se krásně fotí.
Prostě nebe je nesmírně fascinující, protože tvoří obrazy, které se stále mění jako krasohled.
Povídám: „Nene, z těhle pršet nebude, to jsou vatičky, ale támhle to už jsou skoro bubáci, ale ty jsou hodní a je jich málo, takže taky nic.”
Koukal na mě jako heřmánek.
„Myslíš ty cirrusy?“ – jo, asi má doktorát.
Faktem je, že jsem se následně dozvěděla, že to, čemu já od dětství říkám „beránky“, a vím, že z nich neprší, se jmenuje altocumulus.
No nevím, ale tak poeticky, hezky a něžně, jak to vypadá, to rozhodně nezní.
Zůstávám u beránků.
To, čemu říkám hodný bubák a vím, že momentálně z toho pršet nebude, ale jestli se to rozzlobí, tak by mohlo, je Cumulonimbus.
A to je nejen nesrozumitelné, ale zavání to frakturou jazyka.
Takže pardon, ale hodný bubák, tomu každý rozumí mnohem líp.
A vůbec už se nerozlišuje na zlého bubáka, což je tedy hrubka, protože zlý bubák, bouřkový, je ve finále taky cumulonimus a v tom se nelze vyznat.
Zlý bubák, není přece hodný bubák.
Moje vatičky, u kterých se není třeba bát, protože jsou závojem pro paní oblohu, to je prosím zase Cirrus.
No to mi spíš než mírumilovný a ozdobný mráček evokuje jméno tříhlavého psa, co chrání vchod do podsvětí.
Vatičky jsou zase lepší.
Já nevím, ale vědci nemají vůbec smysl pro romantiku a poezii.
O lidské řeči ani nemluvím. To jsou názvy pro ně, a ne pro lidi, co se chtějí pohledem na oblohu kochat.
Chápu, že vědec, co zkoumá „vatičky“ a „bubáky“, by neměl takovou vážnost, a že když řekne zamyšleně Cirrus a Altocumulus zní to vzdělaně, ale zase si prd užije a nikdo než zase vědec mu pomalu nerozumí.
No já zůstávám u beránků a bubáků a myslím, že věda by se měla učit od dětí.
Přeji vám krásný víkend a hlavně pohodu a úsměv.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.