Návštěvy: 19
… jo! Miluju to! Úplně ze všeho nejvíc! Miluju sněžné blechy, ty titěrné posly jara, miluju všechno kolem prvních sněženek, miluju tu vůni života, kterou jsem si přitáhla do pokoje s teď si v ní spím…
Mám rajčátka, pěkně opatřená bioenzymy, taky mrkvičku, kopr (mám ho moc ráda na všechny způsoby a vrátím se k němu co nejdříve), mám petrželku a bacha, mám melouny…
Zatím samozřejmě v květináčích, v podobě semínek a každý večer tomu všemu nadělení div nečtu pohádky.
Všechno jsem si to v sobotu vzala ven a fakt se divím, že jsem tu estrádu neodstonala, protože jsem byla tak aktivní, a šťastná, že už nemusím chodit venku nabalená jako pumpa a nemám do pěti minut omrzliny, že je to div, že jsem to ustála jen s bolavým svalstvem.
Ani ptáčky jsem nemohla o to jaro ochudit, takže jsem vlekla po schodech tu obrovskou klec, zatímco Tomáš spal po noční a kupodivu se neprobudil.
Tak snažila jsem se, ale že by se mi dařilo to celé dělat potichu, to bych neřekla.
Když ne pinkání spodku klece o schody a moje funění, divím se, že Toma neprobudil Bedřich a jeho zoufalé „hergot pojďte sem někdo, kdosi mě krade i s klecí!!“ a řval jako páv.
Venku hulákal ještě víc, ale to už se mu líbilo a Ptáčkovým taky. Všichni se snažili přeřvat venkovní ptactvo a pak i lux, kterým jsem si sosala auto, co po zimě vypadalo jako pojízdná skládka.
Nakonec jsem se rozhodla, že i horoskopy udělám venku, takže jsem ještě dřepěla na zemi na poli, které tak nádherně vonělo, tak živočišně, že mě mrzelo, že člověk nemá tak dobrý zrak, aby se podíval na tu plejádu života tam pod sebou, který se tam budí a rodí a vzniká a pulsuje …
… nádhera, fakt.
Vzpomněla jsem si na jednu písničku, co ji mám moc ráda…dám vám ji dolů nakonec.
Napřed ale obrázky…
Hele, už zase vylezly! A jsou krásné, něžné, spanilé a hrozně odvážné …
A komáři se v sobotu taky už ženili a jakkoli mě v létě ti chlapci otravují,
teď mě i pohled na tyhle otužilce potěšil.
Pozdravila jsem se i s plošticemi, které akčně pobíhaly a hledaly sobě druhy a družky, aby za chvíli, za pár dnů vypadaly v zájmu zachování druhu jako vláčky.
Když jsem si všechna semínka nastěhovala pak do pokoje, a když jsem nahoře dodělala práci, a pak došla zpět dolů, zjistila jsem, jak tam ta zem překrásně voní… celý pokoj voní… jarem!
Všechno voní jarem.
I vítr…
Krásný den a ať se daří!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.