Kdo sleduje alespoň koutkem očka cvrkot na společenských webech, nebo čas od času nahlédne do nějakého tištěného lifestylového časopisu, určitě neunikl fenoménu super potravin. Bez ohledu na to zda dbáte o stravování nebo chcete mít pleť vypnutou jak kůži na indiánském bubínku… neuniknete.

Co chvíli vylezou nějací vědci z pralesa s úžasným objevem semen či bobulí, jejichž účinky jsou nevídané a síla doposud nepoznaná. Samozřejmě si je můžete za báječnou cenu zakoupit v tabletkách, krému nebo nasušené sypat do jogurtu.

Pochopitelně se nám výrobci oněch preparátů snaží vsugerovat výčitku, jak si to vlastně představujeme, mluvit o zdraví či kráse a nevědět o nejnovějších plodech pralesa nebo čínských velehor. Vlastně je nepochopitelné, jak jsme se mohli ocitnout v jedenadvacátém století a neznat tu či onu super bobuli.

Takhle jsme objevili aloe vera, acai, goji, chia, řasy, guarana, maqui, zelený ječmen, ….já vlastně ani nevím, jak se všechny ty bobule jmenují. Než si stihnu jeden název zapamatovat a osvojit, už je tu nový.

Na internetových diskuzích se radši ani neptám, protože člověk hned vypadá jako pračlověk, který s řevem právě objevil žárovku. A tak si tak žvýkám ten svůj rohlík u snídaně a přemýšlím, zda stihnu alespoň padesáté narozeniny, když nestíhám ani zakomponovat do své krmné dávky nějakou tu superpotravinu.

Na jednu stranu lidstvo chápu.

Bez ohledu na to, jak nespokojeni jsme s vlastním životem, na něm kupodivu lpíme. A chceme, aby byl co nejdelší. Být tu do sto padesáti je jistě sranda, pokud si zachováme alespoň do stodvacetin vitalitu třicátníka. Takže proč ne. Prodejci super potravin útočí na naše základní pudy a vychází jim to.

Zas takový podvod to není.

U zmiňovaných většinou přírodních produktů skutečně byly vědecky prokázány obsažené prospěšné látky. Otázkou je, kolik jich skončilo v dotyčném pleťovém krému nebo zda je reálné založit stravování na denním příjmu dvou kila semen. Byť proklatě zdravých. Nejsme drůbež.

Tím každopádně nechci rezignovat na snahu mnohých vylepšit svůj životní styl.

U bůčku se zelím se dá báječně meditovat a za dlouhých zimních večerů poslouchat, jak vám kornatí cévy.  Nízkotučný jogurt ovšem vám rozhodně nezajistí takovou pohodu jako kafe a cigárko, ale kdo by chtěl po smrti děsit kuřáky svými fotkami na krabičce cigaret. Tak se snažíme.

Více či méně.

Nebojte, má to cenu.

A nemusíme pokaždé čekat, s čím kdo vyleze z pralesa. Mnohdy jde o plody a semena ze vzdálených kontinentů. Obdivujeme vitalitu východních národů a tajemství pralesů kolem Amazonky. Skoro to vypadá, jakoby příroda všechny své zázraky vyplýtvala jinde a na samé srdce Evropy nic nezbylo. Jakoby k dlouhověkosti a zdraví byly odsouzeny jiné národy než potomci praotce Čecha. A to nám slíbil zemi mlékem a strdím oplývající…..

On se zas tak nespletl.

Moře nám sice nedopřál, ale zemi bohatou na zázračné plodiny určitě.

Nechci mluvit o nepřeberném množství bylin našich luhů a hájů, které vyléčí doslova každou bolístku. Chci mluvit o potravinách, které se nelesknou na křídovém papíře life stylových časopisů, které nezdobí žádnou billboardovou kampaň. Jsou všední, opomenuté a přitom pravými super potravinami v celém rozsahu tohoto novodobého pojmu. Zaslouží naši pozornost.

Pravým pokladem jsou například luštěniny.

Nejen pro ty, kteří se snaží zhubnout. Jsou bílkovinnou bombou. Neobsahují žádný tuk, ale ohromné množství vitamínu B. Naši předci zvlášť v zimním období připravovali z hrachu tzv. pučálku-tedy opražený naklíčený hrách. Proti němu jsou dnešní multivitamínové přípravky jen slabým odvarem.

Stejně bohatým zdrojem vitamínů a aminokyselin je například syrovátka.

Tenhle odpad při výrobě sýra je hotovým zázrakem. Jeho sladkokyselá chuť osvěžuje a přitom se obsahem vitamínů a prospěšných látek směle vyrovná těm nejzdravějším potravinám světa. I mezi čerstvým ovocem jsou některé druhy, které hrají prim nad ostatními.

Za všechny jmenujme například borůvky či brusinky a další drobné lesní plody.

Pokud nemáte po ruce sušené a netrefíte ke dvanácti měsíčkům, určitě nezapomínejte na ořechy.

Ty jsou balzámem pro naše tělo i duši. Blízko k nim mají i slunečnicová a dýňová semínka.

Potěším i masožravce.

Krvavé jelítko je sice obsahem tuku trnem v oku všech dietologů, zpracovaná krev je unikátním, komplexním a lehce stravitelným zdrojem vitamínů a stopových prvků.

Představujete si ho s kyselím zelím?

Naordinujte si po obědě alespoň procházku, ale věřte, že jste pro zdraví udělali maximum.

Mohla bych jmenovat dál.

Věřte mi, že naše země oplývá mlékem, strdím a superpotravinami.

Je škoda na ně zapomínat. Ohledně účinků na naše zdraví se se svými slavnějšími kolegy mohou směle rovnat.  Mají v tomhle souboji jednu ohromnou výhodu. Nikdo je nemusel přepravovat přes půlku světa. Nikdo je nemusel vysušit a nacpat do tablet ani lisovat. Mnohdy nám utkvěly v paměti jako smutná vzpomínka na školní jídelnu nebo scvrklou křížalu na špejcharu u babičky.

Ale i bez všeho světského pozlátka jsou pravým pokladem našich kuchyní a životů.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]