Jsem zastáncem lokálních a sezónních surovin. Není nic lepšího, než tělo odměnit hruškou či jablíčkem, které právě dozrálo, bylo utrženo za babího léta v nedalekém sadě, a nezažilo tak okružní jízdu kolem světa v přeloženém kamionu. A co teprve posnídat koláč s domácími povidly z švestiček z vlastní zahrádky. Ale jak se přiblíží Mikuláš, neodolám mandarinkám.

Vánoční nazdobená ovocná mísa bez ananasu by mi přišla jaksi ovdovělá.

A čerstvé kokosové mléko, vyměněné za několik puchýřů a kapek krve na pilce, kterou jsem přemlouvala ořech, je balzám na duši.

Mám to tak nějak od dětství.

V době kolem svátků je na pultech snad největší výběr exotického ovoce. Maminka, dlouhodobě přesvědčená, že byla v minulém životě havajskou tanečnicí, si nikdy nenechala ujít nic z nabídky. Každoročně využívala situace a nosila domů od každého alespoň jeden kousek na ochutnání. Většinu těch potvor jsme viděli poprvé v životě.

U některých jsme ani netušili jak nebo která část z nich se jí.

Z moudrých knih jsme se později dozvěděli, že něco jsme jíst fakt neměli. Byly to sváteční chvíle a já jsem tenhle zvyk moc ráda přejala. Už jen pro ty vytřeštěné oči dětí, když na prkénku čtvrtím nějaký nový úlovek a synek pro jistotu svírá v rukou lžíci na boty…co kdyby musel maminku chránit a utlouct to.

A protože v super a hyper už pomalu oblékají smrčky, moc ráda bych Vás seznámila v malém seriálu s některými druhy.

Možná jste je již ochutnali, možná sbíráte odvahu nebo nevíte, který konec do pusy a který do koše.

Za zkoušku to stojí.

Třeba zjistíte, co už v puse nikdy mít nechcete, možná objevíte ovoce, které mile rozšíří paletu vašich chutí. Některé ovoce přinese chuť dálek, které známe jen z cest prstem po mapě a přiblíží nás našim snům.

Nebo si jen zamachrujete na brigádníka na kase, který nepoznal, že ten zmuchlaný pytlík od baget je jihoasijská pochoutka.

Co vy na kumquat, tamarilo,kaki, karambolu, kivano,pitayu, sweetie, opuncie…?

Nebojte, všechny se u nás dají sehnat, a pokud vás inspiruji, máte možnost je vyzkoušet. Budu jen ráda.

Začínáme:

Rambutan

Poprvé jsem ho ochutnala již na základní škole.

Díky výpadku proudu byla vyřazena z chodu kuchyně a tak vtipné kuchařky rozdaly kompoty. Mívala jsem v penále, pero, gumu i verzatilku, ale otvírák opravdu ne. Drtivá většina nafasovala jahody, zbytek naložené bílé koule. Kámoška sázela na klasiku, a tak mi mé nakládané jahody vyměnila za rambutanový kompot.

Rambutan (Nephelium lappaceum)  je strom rostoucí převážně v jihovýchodní Asii dorůstající do výšky 18m.

Kultivary pěstované na plantážích v Africe, Kambodži, Karibiku, Střední Americe, Indii, Indonésii, Malajsii, Filipínách, Cejlonu a poslední dobou také v částech Austrálie a Floridy, dosahují jen 3-5m.

Největším pěstitelem Rambutanu je Thajsko.

Strom přímého vzrůstu má proměnlivě uspořádané listy složené z jednoho až čtyř párů malých lístečků v elipse, matně žluto zeleně až tmavě zeleně zbarvené ve výhonu červeně přibarvené.

Stále zelený strom kvete a rodí ovoce dvakrát ročně. Květy jsou velké asi jen 2,5 až 5 mm a vyrůstají  na 30 cm dlouhých stoncích.

Ovoce zraje 15 – 18 týdnů po vykvetení květů.

Plody visí pohromadě ve skupině po 10 – 20 kusech na stonku. Strom Rambutan je schopný v době svého největšího růstu zplodit až 6.000 plodů ovoce o celkové váze 70 kilogramů. Rambutan obvykle není samosprašný, samčí a samičí květy se vyskytují na samostatných rostlinách.

Kořeny, kůra a listy se využívají v tradičním asijském lidovém léčitelství.

Ze semen se lisuje olej pro kosmetické účely.

Pro nás, konzumenty, jsou ale nejzajímavější plody.

Jsou zhruba velikosti švestky, vínové barvy s velkým množstvím „chlupů“, tedy měkkých ostnů červené až žlutooranžové barvy.

Rambutan znamená v Malajsii „vlasatý“.

Jinde na světě se vžilo přízvisko „Vlasatý Cherry“. Uvnitř tobolky se ukrývá měkká poloprůsvitná dužnina a tvrdé nejedlé semeno. Připomíná tak jiné ovoce: liči. A to i chutí. Rambutan je ale poněkud výraznější jak chuťově, tak vůní.

Rambutan se konzumuje po rozříznutí pevné slupky za syrova, v salátech nebo v kompotech.

Ve větších marketech se dá celkem běžně celoročně sehnat.

Je to ovoce celkem trvanlivé. Pokud ho kupujete syrový, neměl by na sobě mít porušenou slupku se zelenými skvrnami. A samozřejmě platí ostatní zásady o nákupu čerstvého ovoce, jako absence hnilobných či zaplísněných fleků či poškozené slupky.

Pro bázlivější jsou k dostání i rambutanové kompoty s vyloupanými a odpeckovanými plody. Nenechte se zmást obrázkem na pixle, kde na obrázku vypadá rambutan spíš jako hořící dikobraz.

Například do bowle je více než báječný.

Ve 100g rambutanu je obsaženo 30mg vitamínu C. Plody jsou velmi účinné při léčbě průjmu, úplavice a snižování krevního tlaku.

Z pevných velkých vyzrálých semen je možné i doma vypěstovat stromek.

Bude nám dělat radost okrasným listem, ale plodů se v našich podmínkách nejspíš nedočkáte.

Ať už se rozhodnete pro syrový nebo nakládaný, připravte se na originální nevtíravou ananaso meruňkovou chuť a příjemnou vůni tohoto ovoce.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]