Nemohla jsem si nevšimnout zprávy, která proběhla médii o novele zákona, která zařazuje krokodýla na seznam jatečních zvířat.

Zmlsaný středoevropský jazyk touží po exotické kuchyni. A že mlsná jsem. Nikdy nezapomenu, jak jsem na oslavu našeho výročí zakoupila klokaní maso. 

S manželem jsme masožravci a žádná romantika nás nepotěší víc než zátiší se steakem a opečenou bagetkou.

Jenže skippy steak byl leda tak na koukání.

Suchá podešev, která se dostala do žaludku snad jen díky ostrému příboru a relativně vysoké kvalitě našeho chrupu.

Jsem nejen mlsná, ale i vytrvalá.

Donesla jsem pštrosa.

Tedy ne celého a už vůbec ne živého, to by si asi nenechal líbit. Po neblahé zkušenosti s australským hopsalem jsem se rozhodla pro úpravu ála guláš. Dobré to bylo, což o to, ale kvalit české jalovice nedosáhl opeřenec ani trochu a tak jsem jako zákusek pro jistotu snědla i účtenku.

To, že se manžel nedomákl cenu, byla poslední záchranná brzda, jak si na pštrosovi pochutnat.

Zákonodárci se rozhodli po zralé úvaze a mnohaletém lobby jediného chovatele krokodýlů pro jateční účely k odvážnému kroku.

Zařadili je na seznam jatečních zvířat.

Upozorňuji, že na tomto seznamu nejsou ani zvířata v našich krajích obvyklejší jako jsou kočky, psi, ale ani, medvědi, veverky, apod.

A to ani přesto, že některá z nich se vyskytovala v staročeských kuchařkách dávno před vynálezem parlamentu.

No nic, nezlobím se.

Je to především z důvodu výskytu specifických chorob u těchto druhů a pak také našim vesměs pozitivním až familiérním vztahem především ke kočičkám a psům.

U krokodýlů nejde o redukci stavů v zoologických zahradách nebo cirkusech.

Zákon hovoří jasně. Půjde výhradně o kusy z chovů k tomu určených. Zároveň stanoví podmínky porážky a jatečného zpracování. Jde o predátora, ale jeho maso se dá srovnat s bílým drůbežím až rybím, které známe.

Však je také geneticky blíž k ptákům a vyhynulým dinosaurům než dnešním ještěrkám.

V Asii je znám jeho účinek na horní cesty dýchací.

Tlumí astma, pomáhá od kašle a má chladivý účinek. Taková letní krokodýlí polívčička….

Ale nevím nevím. Český zákazník je konzerva. Dejte mu bizoní steak, pštrosí stehýnko nebo želví polévku a objedná si šnitzl s bramborovým salátem.

To není negativum, to je fakt.

Ostatně krokodýlí maso se dá nutričně klidně srovnávat s ostatními běžnějšími masy na našich pultech.

Dokonce i v zemích, kde krokodýla zahlédnete ve volné přírodě tak často jako u nás srnku, poskytují vlády mnohamilionové dotace na popularizaci krokodýlích steaků v místní kuchyni.

Je to celosvětová snaha o obrodu tradičního hospodářství a hledání nových zdrojů k uživení přemnoženého lidstva.

V době, kdy se klade důraz na lokální suroviny, máme šanci ochutnat od místních farmářů i maso z krokodýla nilského. Zatím se ještě odpovědní nevyjádřili k jeho ceně nebo způsobu prodeje.

Kdo si počká, ten se dočká.

Již teď je ale jasné, že porážku zajistí Kostelecké uzeniny. Majitelem zatím jediné farmy, kde právě dorůstají první krokodýli jateční hmotnosti je společnost Agrofert.

Pan Babiš chtěl vylepšit naši životní úroveň smělými plány a názory při vstupu do politiky.

To nevyšlo.

Takhle se alespoň zavděčí něžnější polovině voličů, když zlevní krokodýlí kabelky.

Pro zvídavé přidávám originál recept na krokodýlí červené kari:

500g krokodýlího masa nakrájeného na nudličky,

1/2 šálku červené karí pasty,

dvě rajčata,

cibule,

jeden lilek,

dva sladké brambory.

Vše na kostičky.

Na jemno nasekané listy máty, koriandru a bazalky, nejlépe thajské, kokosové mléko, olej na smažení, sůl, šťáva z limety.

Maso osmahneme na rozpáleném oleji, přidáme kokosové mléko, povaříme a přihodíme zbytek surovin.

Nevaříme příliš dlouho, maso bychom vysušili. Jakmile je měkké, přidáme zelené koření.

Podáváme s divokou rýží.

Originál recept hovoří o servírování na banánových listech, ale na ty musíme v České republice ještě na chvíli zapomenout.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]