„To je ale krása !!! Žasnu…“
Než se ale vrátím k meritu věci, malá exkurze:
Známe se už nějaký pátek, co tu bydlíme a tak i vím a vidím, jaké je pojetí sousedovic zahrady. Bezesporu je moc pěkná, upravená, udržovaná. Ale hlavně, naprosto jiná než ta naše.
Trochu mi připomíná takový další obývák v přírodě.
Hodně sošek, sádrových figurek, betonu, kachliček, stolečků a křesílek. Jezírko s leknínem hlídá vysoká volavka. Umělá, samozřejmě. Pro trávu a zeleň v sousedově zahradě už ale mnoho místa nezbývá.
Já sousedy naprosto chápu a rozumím jim.
Celý život na vesnici, i když je to pestré a pěkné, taky unaví. Zatoužili po moderním, městském stylu. A ten si na zahradě podle svých představ zrealizovali.
Znáte to, ono je to tak se vším.
Třeba něco jako manželství. Kdo je venku, rád by dovnitř. Kdo je vevnitř, ten zase často touží dostat se už ven. Takže u mne je to se zahradou přesně naopak než u sousedů.
Nejméně druhou polovinu života ve velkém městě jsem po ní toužila. Po naší, po své zahradě. A nejen toužila, dělala jsem pro její získání, co se dalo. Dlouho se toho moc dělat ale nedalo.
Skoro nic.
Moje podvědomí tohle přání ale mělo dobře a trvale zapsáno. A tak když konečně přišla příležitost a vhodné podmínky, vystartovalo. To podvědomí. A já hned za ním.
Pro mne je to dnes opravdu zahrada mých splněných snů.
Za pár let jsem na ni a do ní stačila „umístit“ několik ovocných stromů třešní, jablek broskví a švestek, keřů rybízů a angreštu, malin i velkých ostružin bez trnů, několik hlav vína, keře rakytníku řešetlákového i tmavomodrých jost. Nechybí ani stáloplodé jahody.
Moji radost ze zahrady ale podtrhují a násobí květiny.
Ať už jsou to ibišky, růže žluté, oranžové i bílé, pivoňky, kokardy, mečíky jiřiny nebo chryzantémy. Anebo na zdech se pnoucí vistárie či trubač. Zvláštní postavení mají v zahradě i tzv. motýlové keře (nebo také letní šeřík-Komule Davidova,).
Ty dovedou na zahradu přilákat motýlky všech barev a druhů z nejširšího okolí.
Aby toho nebylo málo, kromě truhlíků s muškáty je v naší zahradě už i pár hrnkových květin. Takové růžové oleandry nebo modrostříbrný olověnec, to je krása bez konkurence.
Považuji se jinak za skromné děvče.
I když paušalizovat se to nedá. Jak v čem, že.. Nikdy jsem nešla s proudem a nejdu ani dnes. Trošku exot a dost samorost. Po mnoha věcech, které jsou dnes středem zájmu a přání většiny lidí jsem nikdy netoužila a netoužím. Nejsem holt vůbec „in“.
Jsem celý život přesvědčena, že nejlepší věci na světě jsou zadarmo. A nemusí mít zrovna hmotnou podobu. Nejsou tedy moc k mání. To je pravda. Ale existují a kdo chce, ten si je najde, objeví. A pak si jich taky dovede patřičně vážit.
To by ale bylo na jiné povídání.
Zahrada a příroda vůbec, tam jsem náročná a toužím poznat a mít u sebe každou kytičku, rostlinku. Obdivovat ji, hýčkat, pozorovat jak roste, kvete, plodí. No, něco úžasného.
Každý den zázraky na záhonech!
Tam jsem, jak říká moje známá, asi hodně „zachtivá“. A tak jsem si letos na jaře znovu prohlížela magazín s nabídkou rostlin a květin na letošní sezonu.
Vypsala jsem si dobrých třicet položek ( jo, „zachtivá“)
Jenže při představě již plné zahrady všeho možného i nemožného a při pohledu do již zase prázdné peněženky, byla nutná selekce.
Opakovaně.
Skončila jsem na pěti položkách.
Hodit se určitě bude medvědí česnek. Je levný a nebudeme ho už muset krást blízko plotů cizích zahrad. Bez muškátů to ani letos nepůjde. A ta malá japonská ozdobná vrba se zelenorůžovými lístky, které působí jako květy, to je taky luxus. Bez té se tu taky neobejdeme.
Kanadské borůvky jsou určitě výborné. A zdravé.
No a meruňku zatím nemáme. Velkopavlovická, zakrslá, bohatě plodící.
To jsem zvědavá, jak se jí tu bude dařit. Zkusíme to s ní.
Tak a je konečně vybráno.
Až nastane sezona, rozroste se uvedený výčet ještě o rajčata, okurky, papriky, a taky fazole a hrášek. To celé bude pak korunováno dýněmi. Máslovými i Hokaido. Ty druhé, dobře uložené, budou kuchyni zásobovat od října až do března příštího roku. V předsíni na schodech zatím vždycky vydržely.
A teď už rychle zpět ke zmiňované sousedce, která to celé odstartovala a proč vám to vlastně povídám:
„Ale, prosím vás, to je celé umělé, kdo by se s tím pěstoval!“ Říká sousedka, když obdivuji její muškáty.
A trochu vyčítavě dodává: „No to víte, já nemám váš zelený palec! No a taky mě nějaké pěstování ani nebaví„.
„Zelený palec a co to je ?“ Ptám se. O nějakém zeleném palci nemám zatím ani tucha. No, člověk z města, že jo. Spíš modrej, od inkoustu…
„Nevíte ? .. to má přece každý, kdo do země, do hlíny zastrčí jakékoliv cokoliv, semínko, větvičku, sazenici. A možná i špejli, co já vím, no a on mu na ní vyroste nanuk.!! Prostě se mu všechno uchytí a vzejde“! vysvětlila sousedka.
Jééé, bingo.!!!
Moje milé podvědomí! Tak slyšelos to? A co na to říkáš?
Dosud jsem nevěděla, netušila, že mám zelený palec. Sousedka ho ale u mne předpokládá. Vypozorovala to, ta moudrá žena z lidu (?). Tak ti dávám na vědomí, aby sis to vrylo a zapsalo do paměti.
A něco s tím rychle udělalo.
Protože se blíží jaro, už je vlastně tady. Objednala jsem kytičky a rostlinky a hodlám je brzy zasadit. Všechny se musí uchytit, růst a prosperovat.
Díky mému zelenému palci se to bude určitě dařit.
Ale hlavně díky mému podvědomí, které to od teď má celé na starosti. Ostatně, je to stvrzeno i písemně.
Teď a tady.
Letos proto očekávám mimořádné výnosy. Budeme se z nich všichni radovat a sousedé, ti zase něco z naší úrody dostanou, když jim nic neroste. Budou ale především koukat, co všechno dokáže můj dobře podvědomím naprogramovaný zelený palec.
A kdyby u toho všeho mohla být a neměla furt starosti s tou dálnicí, koukala by jistě i světa a přírody znalá, známá farmářka Havránková.
Evika
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
Komerce19.09.2023S RC modely aut si vyhraje celá rodina. Nevěříte?
Komerce19.09.2023Nejlepší dárky pro malé milovníky koní a dostihů
Móda14.09.2023Jak vybrat stylové a pohodlné boty pro každodenní nošení? Objevte 3 tipy pro ženy!
Móda14.09.2023Jaká dámská mikina je must have kousek v letošním šatníku?