Views: 3452
Ano, jsem jen důsledná a držím náš vánoční folklor. A ani tentokrát nezapomenu! Ještě nejsme v té pravé rozněžnělé náladě, ale spíše v sarkastické, způsobené vyčerpáním a hledáním druhého konce lepenky. A tak nám horory v podobě vskutku působivých štědrovečerních pověr, jako vystřižených z přání „šťastných a veselých“ jistě vadit nebudou. Nehledě k tomu, že ke křesťanským Vánocům, které jsme přijali za své, prostě patří.
Stálo by za úvahu, který terorista, kdy a proč vymyslel všechny ty tradiční vánoční morbidní zvyky. Ať už to byl kdokoli, nenáviděl Vánoce, lidi a vůbec všechno.
Jakoby nestačila kočka pevně zaháknutá za špici stromku, řítící se, pevně omotána řetězy za doprovodu kolekcí a drahých koulí po vertikále k zemi.
Jakoby nestačila světélka z vietnamské tržnice, která plamínky v očích našich dětí záhy změní v odraz plamenů skutečných v očích všech.
Jakoby nestačila kost pevně zaklesnutá v mandli stolovníka.
My ještě budeme rozkrajovat jablka, nezvedat se od stolu, pouštět lodičky, lít olovo … to vše s nádechem smrtelného rizika.
Jednou jsem si vytvořila ze skořápky parádní ponorku. Štědrý den jsem strávila ve schýze, která mě neopustila ani v únoru.
Později jsem při házení střevícem trefila svou sestru máminou lodičkou s jehlou (přišlo mi to lepší, s její botou) a sestra mně z vděčnosti prokousla stehno.
Zrušila jsem, poučena z krizového vývoje v dospělosti pouštění skořápkových lodiček a hodně jiných, stresujících rituálů.
Moje babička, Ryba, která měla tak hluboko do duše, že nebylo radno tam moc trajdat, ale měla jsem ji moc ráda, jich držela spousty. Když se jí potopila skořápka, nasadila výraz alá Hamlet a pravila… „vidíš, Michalko, nojo, už tady dlouho nebudu“. Pak jí skanula slza. Měla jsem z toho trauma a zpravidla několik nocí jsem nespala. Když jsem usnula, zdály se mi tak šílené sny, že jsem pak nespala z nich.
Lití olova jsem později přetavila na lití vosku. Vosk na nártu nohy nezaměstná lékaře od záchranky. (není zač)
Střevíčkem se u nás házelo ale dlouho.
Je to jeden z mála zvyků, kde se neumírá.
Vskutku jeden z mála…
Jen pro orientaci, neb nepředpokládám, že tohle všechno držíte, protože nejste šílení masochisté, navíc by člověk nic jiného nedělal, ale za zmínku to každoročně stojí.
To abychom si vážili relativní pohody a POUZE LETÍCÍ KOČKY.
V hlavní roli smrt:
Štědrý den
💀Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.
💀 Připomíná-li vaše lodička ze skořápky ořechu plavbou Titanik, umřete.
💀 Jablko, které vám po rozkrojení naservíruje místo hvězdy kříž. Smrt.
💀 Pokud se vám nepodaří vylít si olovo do bačkor, doufejte, že si neulijete například nevzhlednou obludu, značí těžkou nemoc, nebo také kosu či kříž, případně tvar rakve. To už ani nemá smysl házet botou. Smrt.
💀 Před zasednutím ke sváteční večeři, pokud ještě máte po tom všem chuť k jídlu, si omotejte nohu stolu řetězem. Nemáte-li ho, musíte se smířit s faktem, že s vámi možná večeří i zlí duchové. (do konce 19. století v rodinách běžné)
💀 Nesmí vás být lichý počet. Jinak někdo umře.
💀 Když někomu upadne lžíce, čeká ho neštěstí. Odhaduji smrt.
💀 Jestliže jste zapomněli dát jednomu členu rodiny příbor, ať raději jí rukama, polévku vypije z talíře, bramborový salát dlabe dvěma prsty. Hlavně nikdo nevstávejte, jinak… jasně, kdo vstane, umře.
Lze být trochu kreativní a prozíraví a pro všechny případy si ke stolu natáhnout pevnou linku, vzít si mobil, sednout si na nočník a nechat otevřené domovní dveře. Ještě mě napadá jezdící židle…
Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv. Ovšem nedupat po ní, a pro jistotu ať není moc ostrá. V případě nehody nesmíte vstát, čili v krajním případě vykrvácíte už u stolu.
Z přitažené pevné linky lze ale zavolat pohotovost. Pokud doktor právě nevečeří. Logicky by nevstal.
O půlnoci oživne příroda a zvěř mluví lidským hlasem. Ale pozor, kdo by ji zaslechl, neušel by krutému osudu. K čemu to pak je, takový zážitek? I když … slyšet svého psa, jak čile komunikuje s fíkusem, raní mě mrtvice.
Vždycky, když pro vás tyhle morbidní zvyklosti vydávám, napadá mě, kde proboha vzaly Vánoce svůj přívlastek „svátky klidu a míru“?
Jak to, že lidé raději nezůstali u pohanských svátků Slunovratu 21. 12., kdy si pouze dali hubana, nazdobili venku jabloň a upekli pletánky, které pak rozdávali mezi sebou?
Proč strčili hlavu do oprátky v podobě zákazů, strašidelných proroctví a smrti?
Nu což… ještě mám v zásobě další eventuální rozptýlení na celý Štědrý den. To kdyby vám nestačila ta sekera pod stolem.
- Na Štědrý den je třeba pro hojnou úrodu sníst ráno lžíci hrachu. Na lačno máte o jednu úrodu záhy postaráno na tuty.
- Když hospodyně připálí vánočky, bude o Vánocích stonat. … a umře, jistě. 💀
- Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. a ten hrách ráno??? 🤔
- Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal. To by se dalo, není-li tím chlívem myšlen i dětský pokoj po nájezdu nedočkavých a postících se hladových dětí, co mají břichabol po tom hrachu.
- Na Štědrý den se nesmí prát ani šít a plést, přináší to smůlu a neštěstí do domu. Stejně na to, Bohu dík, zpravidla není čas. Ovšem ani viset prádlo nesmí. To by se vám do roka mohl někdo z rodiny oběsit. (Kristapána! Já myslela, že jen přes půlnoc na Nový rok a ono i na Štědrý den 💀 ).
- Na Štědrý den, když se chce dívka do roka vdát, musí si opatřit devět patek z vánočky. Těžko máte doma devět vánoček. Ale můžete si je nepozorovaně opatřit v samoobsluze.
- Na Štědrý den si schovejte rybí měchýřek a dejte usušit. Pak jej rozšlápněte. Jestliže měchýřek hlasitě nevybuchne, rodinu postihne velké neštěstí. Ani jsem nečekala, že by to dobře dopadlo. 💀
Tak co? Motivováni?
Dobře, zakončíme to dobře.
Máte jmelí? Asi jo, že? A víte, proč?
Kdyby ne, povím vám to, protože to nezavání hrobníkovou lopatou.
Je to pohanská záležitost, která se přenesla.
Jmelí je přikládána moc vyvolat nebo udržet svazek mezi mužem a ženou.
Proto polibek pod jmelím o Vánocích. Tento zvyk je podstatně straší než křesťanství.
Měli ho v úctě především druidové, pro které bylo jmelí rostlinou posvátnou.
Pokud vám doma už někde jmelí visí, (nám ano a hned dvě), pak proto, že:
· Chrání před požárem i povodní.
· Přináší štěstí stejně jako podkova nebo čtyřlístek a zároveň chrání před zlými energiemi.
Jmelí prý splní každému stolovníku jeho přání, pokud ho vysloví do plamene u ozdobeného stromu o zimním slunovratu. Tady je dobře zmínit, že pohané stromky nekáceli. Zdobili živý strom, který po svátcích neskončil potupně u popelnic.
Další nezanedbatelné pozitivum je, že když se přání nevysloví, nikdo neumře. :dát-růži:
V Irsku zaručovalo jmelí zavěšené nad dveřmi vesnických stavení poutníkům pohostinnost.
Báby kořenářky ordinovaly jmelí proti padoucnici, závrati, vysokému krevnímu tlaku a neplodnosti. Jmelí je ale taky jedovaté, takže fakt spoléhat raději na tu kořenářku a nezobat bobule bez dohledu.
Až budete jmelí kupovat, pokud už ho nemáte, pamatujte, že čím více bílých bobulek bude mít, tím více štěstí vás v novém roce čeká.
Nemá –li ale bobulky, nikdo neumře! 👍
Krásný den s rukama v bramborovém salátu, který samozřejmě dělá ta vaše rodina bezkonkurenčně nejlepší ze všech českých rodin! 🤣
Michaela Kudláčková
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
