Čas od času jsem opravdu ráda, že existují služby, které vám dovezou nákup až domů. Jsme velmi žravá pětičlenná rodina. Navíc se veškeré ovoce na zahradě rozhodlo, že dozraje v jednom týdnu. Volná odpoledne tak trávím na štaflích mezi třešněmi nebo v kleče mezi keři rybízu, záhony jahod. Opravdu nevím, že by někdy zrály maliny takhle brzo, ale zrají. Navíc začaly oranžovět i meruňky, aby mne naštvaly. Na něco jako je nákup prostě nemám čas. 

A když mám, najdu mezi regály jenom kyselý ksicht prodavačky. Pekárnu máme úžasnou, ale to jsem si dovolila hodně chtít v půl šesté chleba. A ve čtyři odpoledne maso? Ta paní asi vykolejila v zatáčce mléčné dráhy.

Když jsem onehdy večer vypeckovala už asi dvacáté kilo třešní, nahodil manžel výraz jako sám Spasitel, rozhýbal notebook a rozhodl, že objednáme nákup s dovozem. „Tesco kára“ to jistí. A tak jsme za chladného večera donesli džbánek s pěnivým mokem a nakoupili s minimálním úsilím.

Nevěřím, že jsou dvě piva moc.

Zvlášť po celodenním balancování na štaflích pod zdivočelým červnovým sluncem. A také nevěřím, že jsem objednala mražené makrely. I přesto  na mne svým mrtvým okem zíraly z bedny s nákupem.

„Miláčku, to uzený je naprosto skvělý, jsi dokonalá,“ hýkal blahem manžel.

„Jsi normální, v tomhle vedru uzený?“ nedala jsem se.

Bližším pohledem jsem zjistila, že to jsou vyuzené vepřové ocásky a jsou jich asi tři čtvrtě kila. To nekupuji ani normálně natož online. Venku je kolem třicítky a já snad budu vařit vepřo-knedlo-zelo. Rychle jsem prohrábla obsah bedny. Naštěstí tam zelí nebylo. Tak jsem se ještě úplně nezbláznila.

„Mamí, budou k večeři hranolky?“ dožadovaly se děti.

„Žádné hranolky, k večeři je rizoto, kde bych vzala hranolky?“

Já už se tedy vlastně ani neptám, kde bych je vzala, protože je mi jasné, že je musel přivézt ten dobrý člověk s logem Tesca na hrudi.

Otevřela jsem si počítač a objednávku.

S fakturou souhlasila do puntíku. Kromě uzeného a hranolek tam byl i rýžový polystyren, který nejím a několik dalších věcí, které sice jím, ale byly objednány v tak divném množství, že fakt nevím, co jsem z nich hodlala tehdy večer vařit.

Oproti tomu, co bylo a nevím, kde se to vzalo, tam několik věcí chybělo.

Vzhledem k tomu, že si nechávám dovézt tradičně ty těžké věci, které mi již definitivně zničilo košíček na kole, když jsem si hrála na samozásobitele. V zavařovací sezóně jsem hodlala prověřit bicepsy kurýra několika kilovkami cukru. Našla jsem dva skořicové a jeden vanilkový. Po sedmi gramech. Víc nic. Chyběl i pytel cibule a brambory bylo pět…kusů nikoliv kilo. Chvíli jsem se smála a chvíli bezradně zírala do lednice s tázavým pohledem, co jako budu vařit. Spáchala bych sebevraždu dvěma tabulkami tmavé čokolády, kterou jsem, přísahám, objednala.

Prý ne.

Ještě dnes jsem několikrát nakoukla zvědavě do lednice a přemýšlela, co jsem tím, proboha, myslela. Zkusmo jsem prolistovala kuchařku, jestli mi to třeba sepne. Nesepnulo. Ani po vypití energy drinku s příchutí melounu. Probůh! To se vyrábí? No fakt, mám v lednici od neděle čtyři.

Teď nevím, jestli se bát jít na pivo nebo nakupovat.

Začali jsme tak pěkně ovocem a končíme alkoholem. Mimochodem…víte, co to je „zbytkáč?“ Notorici poznamenají, že je to zbytkový alkohol v krvi, který vás může připravit o rovný krok i o řidičák. A taky tak říkáme koláči, který se dělá právě teď, když se ovoce zblázní  všichni už mají třešňové bublaniny plné zuby.

To pak vezmete všechno, co na zahradě zbylo.

Už víte, proč zbytkáč. Když končí třešně a máte jich jen pár na větvi, na kterou jen s bídou dosáhnete. Na jahodovém záhoně už zbývají jen ty malé plody, které nikdo nechce sbírat, ale vám je líto, aby jen tak shnily. Přitom začíná první rybíz, tu a tam objevíte malinu, kterou nestihl sníst všetečný mravenec. A seberete meruňku, kterou nakousl tentýž pachatel a nechal válet pod stromem, protože mezitím našel zdechlou myš a maso je prostě maso. Taky je tu akce Ovoce do škol, takže stačí projet dětem aktovky, najdu sem tam nějakou zapomenutou hrušku. Všechno to nakrájíte a nasypete na tenké těsto. Nejlépe takové to mlýnkové z kypřícího prášku. Na vrch musíte nasypat spoustu drobenky, aby nikdo nepátral, co všechno do koláče zahučelo. Ale garantuji vám, že je úspěch zaručen. Takovýmhle „zbytkáčem“ potěšíte celou rodinu.

Někdy jí potěšíte i tím, co vám koluje v krvi.

Za uzené a hranolky jsem byla chvalořečena a myslím, že rodina poslala i žádost do Vatikánu o jeden pár andělských křídel pro mne.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]