Tak nevím, ale mám dojem, že buďto se změnilo něco na mě, nebo něco mezi hmyzem. Nebo a tomu bych věřila, je zdejší prostředí natolik zdravé, že to má vliv nejen na vypasenost kerského živočišstva, ale také na místní hmyzí populaci, která udivuje jak množstvím, tak schopnostmi. Normálně, když mě kousne komár, mám prostě pupenec. Nevím, proč tady mám bouli zvící velikosti novotvaru, nádoru, třetí končetiny, druhé hlavy…

Podle entomologů a jiných hmyzozpytců je pupenec následek tekutiny, kterou komár, respektive Komárová, před odběrem krve stříkne pod kůži, aby se jí při cucání krev zbytečně nesrážela.

Jasně, cucky nemá nikdo rád.

Jednoduše si tedy krev naředí a my se pak odrbáváme jako zablešená veverka.

Zde patrně disponují komáři ředícím roztokem natolik kvalitním a koncentrovaným, že vlastně můžu být ráda, že se po jejich „nákupu“ nerozpustím celá.

To se prostě musí vidět, co tady tyhle potvory umí udělat po pár minutách pobytu venku za šera s lidským tělem.

Vypadáte skutečně jako plastická mapa Himálájí.

Docela by mě zajímalo čím to je.

Proč a koho komáři nejraději vycucávají, respektive jejich výživové preference jsem celkem pochopila.

Jednoduše zřejmě smrdim a k tomu na mě zřejmě bydlí maximálně zdravá mikrobí „civilizace“.

Ano, ano.

Hodní mikrobi na našich tělech se velkou měrou se podílí na vůni, kterou preferuje komáří budoucí matka.

Nejlépe se to pozná na potu a třeba i tehdy, když se člověk moc nepotí. Tedy ne viditelně. Ona mikroflóra voní, i když jsme zdánlivě suší.

Ještě nevíme od vědců všechno, ale víme mnoho.

Víme, že ona vůně je dílem našich, oproti jiným savcům, zcela originálně umístěných potních žláz.

Máme jich totiž mnohem více a systém složení potu je proceděn naší všestrannou stravou a také hormony, které jiní nemají.

Od úplného vycucání po náletu komářic mě osobně patrně zachraňuje jedině fakt, že jsem žena.

Totiž, na ženy prý komáři útočí o něco málo měně.

Respektive, když si mohou vybrat, což vlastně mohou vždycky, častěji volí chutného, ještě smradlavějšího chlapa.

Žena je pro gurmány a experimentátory.

Muži se totiž podle vědců podstatně více potí. Nebo lépe, zpotí se dříve, po kratší tělesné námaze a složení jejich potu, tedy i mikroflóry na jejich kůži se víceméně nemění, takže je to pro komáry taková klasika.

Něco jako knedlo-vepřo-zelo.

Složení ženského potu se naopak neustále mění, čili je to taková exotika, nebo experiment.

Tak například nejméně chutné jsme pro komáry v době, „jsme právě holčičkami“ a nejvíce se jim líbíme v době ovulace.

Jasně, chápu.

To ale v mém případě znamená, že ovuluji prakticky nepřetržitě, nebo zde žije populace komárů gurmánů, kteří milují pikantní menu.

Navzdory zažité představě, to podle vědců ale vůbec není o tom. jestli má někdo krevní skupinu nula, nebo AB, jestli má krev sladkou nebo hořkou, co právě jedl nebo v čem se koupal.

Každopádně jsem se zatím nedozvěděla, zdali na Nymbursku žije nějaký zvláštní druh komárů.

Pokud by se to potvrdilo, navrhuji v rámci hesla oko za oko zub za zub, zase pro změnu vysát je, protože heparin je drahý a oni ho mají evidentně dost.

Taky vás ženou?

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]