S náročnějším a filozoficky diskutovanějším tématem, už jsem na vás při pondělku asi přijít nemohla. Dalo by se říci, že jsme se jako moderní lidé smířili s tím, že nejsme schopni svým mozkem nekonečno obsáhnout, protože nám to řekli vědci. Kapacita lidského mozku je omezena životem v trojrozměrném prostoru a pro tak abstraktní představu nemáme potenciál. Jenomže…

…co když to někdo chápe?

Co když má někdo pocit, že to zase není tak složité?

Že prostě jenom stačí změnit úhel pohledu?

A co když už kdysi dávno existovali lidé, kteří Universum, Vesmír, podstatu života a s tím i nekonečno chápali a popsali?

O čem jiném by pak byl text na smaragdové desce, o které jsme si psali v souvislosti s tím, že sice známe překlad do všech jazyků, ale nejsme schopni pochopit její významovou podstatu.

No, minimálně ten, kdo text vytvořil, to chápal.

(Celý článek o smaragdové desce najdete tady. Můžete se pokusit o rozklíčování toho, o čem mluví text. Mám za to, že se vám to povede)  Chcete se stát nejslavnější bytostí na světě?

Stačí pochopit princip.

Když vám teď řeknu, že si pojem nekonečno dokážu představit, budete mi věřit?

Pochybuji, protože se tohle očekává spíše od vědce, kvantového fyzika, astronoma…

A když se vám to pokusím vysvětlit?

Nemusím uspět u každého, ale v zásadě to opravdu není tak nepředstavitelné, jak to vypadá a jsem si jistá, že mnozí mi dají zapravdu.

Je to osvobozující, dojít k tomu, že to, co působí složitě, není složité.

Dokonce jsem přesvědčená, že existovalo dost kultur, které s tím problém neměly.

Vesmír

Nekonečný prostor, kde zdánlivě není nic a přesto je tam vlastně úplně všechno. I my.

Nekonečné množství vesmírů, planet, soustav a tím pádem i nekonečné množství energie.

Nekonečné množství energie a tím pádem i nekonečné množství pohybu v nekonečném množství podob.

Nekonečné množství života, v nekonečném množství forem.

Náročné?

Ano, protože představit si prostor, který nemá konec, zákonitě vyvolá otázku, kam se to teda vejde.

Je-li něco prostor, pak musí v něčem být….v jiném prostoru.

Tedy co je za ním…?

NIC, je velice těžko stravitelné, protože i nic je něco, už jen proto, že to má název.

Podstatné jméno…věc.

Pro začátek si zkuste představit, že konec může být současně i začátkem, tedy nemůže být vlastně pořádně začátkem ani koncem v tom smyslu, na který jsme zvyklí.

Je to tedy jedna, nikoli dvě věci.

EXISTENCE

Představte si organizmus, který je živ sám ze sebe, protože sám sebe sytí.

Vytváří energii, kterou sám využívá, produkuje život, ze kterého sám žije, existuje v prostoru, který si sám tím pádem vytváří, roste a sám sebe zase ujídá, aby rostl.

Prostor, čas, život, energie … jedna věc, která tvoří sama sebe.

Nikdy nemůže skončit, protože se ze sebe sama rodí.

Je ve svém vlastním prostoru, kterým je ona sama.

Je svým vlastním životem, který ze sebe vytváří.

Je sama sobě energií a tu také čerpá.

Je svým vlastním časem.

Jsme součástí vesmíru, který je nekonečný.

Jsme součástí organizmu, který je sám sobě organizmem.

Je to složité?

Není…

Už dávno před námi to někdo pochopil.

Jenom je poměrně složité to pojmenovat a tak to prostě nakreslil.

TOHLE JE UROBOROS

 Codex Parisinus graecus 1115 z roku  774/5 po Kristu

Vesmír, nekonečno – mechanizmus, perpetuum mobile doslova a do písmene.

Může had, který pojídá sám sebe někdy zemřít?

Nemůže, protože žije sám ze sebe …nic jiného nepotřebuje.

Je svým vlastním stvořitelem.

Je to poměrně dost staré zobrazení Universa a podstaty života i vesmíru a budeme muset zacouvat historií až ke starým Egypťanům.

„En to pan“, tedy „Vše je jediné“.

Zobrazení pochází z majetku královny Cleopatry

Není to složité…jen jsme se do toho moc zamotali tím, že se všemu snažíme dát technickou tvář…hmotnou, racionální, tabulkovou…

Tady máme ale vědu, která je sama sobě vědou.

Svět, který sestává ze všeho, je vším, ale vlastně je jedním.

Tabulku, jež je sobě sama tabulkou…

Životem, který tvoří sám sebe.

Časem, který je sobě časem.

Prostorem ve vlastním prostoru.

Energií, spalující vlastní energii.

Existenci, která existuje proto, protože existuje.

JEDNO A VŠECHNO.

Tohle, je vlastně Uroboros:

Je mi jasné, že jedna věc je to popsat a druhá pojmout. Jsem si ale jistá, že existuje hodně lidí, jejichž mysl to dá.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]