Bylo mi trochu líto, že moji dětští hrdinové absolutně nemohou soupeřit s někým, jako je čarodějnický učeň Harry. Že postrádají jakékoliv moderní efekty natožpak nějakou promo akci, kdy by se objevili na žvýkačkách, kartičkách nebo jogurtech, aby po nich zatoužily i mé děti.  Ale ukázalo se, že jsem hodila flintu do žita příliš brzy. 

S létem se na obrazovky televize vrátil Vinetou s Old Shatterhandem a světe div se.

Mí chlapci jsou naprosto unešení. Dokonce jsou ochotni být celý den hodní, jen aby se večer mohli dívat na Poklad na Stříbrném jezeře.

Ale co se divím, ty filmy jsou prostě unikátní.

A nejen Vinnetou, ale všechny „mayovky“ stejně jako jejich knižní předlohy. Nevím, jak vy, ale já s nimi strávila svou pubertu.

A ještě nad rodokapsy.

Poutavé příběhy z Nového světa plné napětí ale i pravých hrdinů a na slovo vzatých padouchů napsal člověk, který kladnou postavou svého osudu rozhodně nebyl.

O to úžasnější jsou příběhy, které napsal ve vězení, kam se dostal za krádeže.

Sice vystudoval a stal se učitelem, ale jeho kariéra netrvala dlouho. Pro falešné udání se dostal do vězení a bylo mu zakázáno vykonávat učitelské povolání. Na svobodu se tak dostal jako nezaměstnaný, bez prostředků i budoucnosti a nervově se zhroutil.

Netrvalo dlouho a šel do vězení znovu.

Tentokrát již pro skutečnou krádež.

Jako recidivista byl odsouzen ještě jednou pro totéž rovněž na čtyři roky.

Se svými psychickými problémy, dnes by zřejmě byla lékaři diagnostikována asociativní porucha osobnosti, se vyrovnával psaním.

Jeho talent zůstal nepovšimnut a po propuštění na svobodu získal místo redaktora.

Zdálo se, že jeho život se ubírá konečně tím správným směrem.

Stal se slavným a úspěšným.

Ztotožňoval se se svým hrdinou Old Shatterhandem a pořádal přednášky, na kterých tvrdil, že všechna dobrodružství sám prožil, ve své nové vile se nechával fotografovat v kostýmech svých hrdinů, dokonce si pořídil i slavnou henryovku, medvědobijku a vinnetouovu stříbrnou ručnici.

Užíval si výslunní popularity.

Čtenáři mu věřili každé slovo a May si na jejich dotazy vymýšlel neskutečné historky, kterým možná věřil i on sám.

Proslul také romány z Orientu.

Stvořil hrdinu jménem Kara Ben Nemsí.

Do dějiště těchto románů vedla jeho takřka jediná skutečně doložená výprava.

Setkání s realitou bylo kruté.

Byla tak odlišná od jeho příběhů, že se tomu zdráhal věřit. Cesta trvala mnoho měsíců a vrátil se z ní jako jiný člověk.

Jeho romány byly od té doby daleko realističtější.

Cesta do USA nebyla takovým šokem a dala vzniknout čtvrtému dílu z cyklu Vinnetou.

Lidská msta však dostihne i slavného spisovatele.

V tu chvíli se na přetřes dostává i jeho kriminální minulost a jeho sláva se otřásla v základech. Takřka do konce života je vláčen po soudech se svými odpůrci.

V roce 1910 sepsal svou autobiografii Můj život a mé cíle jako obhajobu a v prosinci 1911 soudní spory vyhrál.

Zanedlouho, 30. března 191 v důsledku vysílení a prodělaného zápalu plic však zemřel na srdeční mrtvici.

Byl jednou rozveden a dvakrát ženat.

Chvíli pobýval i v Čechách v Ústí nad Labem, kde má v hotelu U Srdíčka pamětní místnost dodnes.

Zůstalo po něm několik desítek románů z divokého západu a dalekého orientu, ještě víc povídek, humoresek a několik nesmrtelných hrdinů.

A samozřejmě miliony nadšených čtenářů.

Dnes tedy i diváků.

Filmy o rudém gentlemanovi byly ověnčeny cenami za návštěvnost. Dodnes pořádají skupiny fanoušků zájezdy k Plitvickým jezerům do Chorvatska, aby se dohadovaly, z kterého záběru je ten který šutr.

Vlastně je pro nás dodnes Chorvatsko a jugoslávko-německý kompars předobrazem divokého západu a osídlování prvními bílými osadníky tak nějak dodnes.

Když se budete dobře koukat, určitě vám neunikne Klaus Kinsky nebo mladinký „komisař Schimansky“.

Pierre Brice, představitel Vinnetoua, zpočátku ohrnoval nos nad scénářem.

Zdálo se mu tam příliš málo textu.

Ukecaný indián by asi nebyl to pravé ořechové.

Nakonec nelitoval.

Když se ho ptali, která scéna je jeho nejoblíbenější, tak smrt z Posledního výstřelu, kde domluvil navěky.

V šedesátých letech vypukla doslova mayománie.

Budu jenom ráda, když nezůstanou tyhle filmy jen vzpomínkou pro pamětníky, ale nabídnou hrdiny i generaci nejmladší.

V knihovničce si klidně může Kara Ben Nemsí stoupnout vedle Harryho.

Má na to.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]