Detail příspěvku: ROZHOVOR: II. díl: Alue K. Loskotová: Smutky čistěte pláčem a z budoucnosti nemějte strach

ROZHOVOR: II. díl: Alue K. Loskotová: Smutky čistěte pláčem a z budoucnosti nemějte strach

autor: | Bře 12, 2012 | Společnost | 0 komentářů

Views: 188

Druhý díl rozhovoru s Alue K. Loskotovou věnujeme trochu mužům, trochu citům, trochu budoucnosti. Ale každopádně si tu každá žena najde něco jen pro sebe, byť miniaturní inspiraci nebo podnět k zamyšlení. Dozvíte se, jak pomoci tělu i duši, když jim není dobře a inspirujete se i tím, co Alue jí, když “jí honí mlsná”….

Minule jsme skončili Vaším dětstvím a postavením se na vlastní nohy. Ta cesta nebyla vůbec jednoduchá a mě napadá, jakou roli v tom sehrál den, kdy jste poznala své pravé jméno – “Alue! a poté ho začala používat?

 

Podle mne žádnou. Hlavní osudové kroky přece nemůže určovat podoba jména. Šla bych si svým směrem, i kdybych byla Zdislava Ponožková smile

 

AlueVe jméně jsou prý silné energetické vibrace a „přejmenování“ se dokáže udělat s lidským osudem a životem doslova divy a zvraty. Jak se mohu dostat ke svému pravému jménu?

 

Musíte se na něj zeptat svého anděla. Když vám ho poví, máte vyhráno.

 

Mimochodem přejmenování může člověku v jistém směru pomoci být tím, kým být chce, je to občas příjemná berlička, ale rozhodující zvraty musí člověk udělat sám v sobě a pak přejít v činy ve svém životě. Změna jména ničí problémy nevyřeší. To by totiž byl nesmyslný únik do svého světa. A to se stává docela často. Někdo neví co se sebou a svým životem, tak si změní jméno, zblázní se do duchovna, odkopne všechny svoje blízké a jde dělat někam charitu. – Holt i takhle občas vypadá sbírání zkušeností. Bohužel, lidé si nesmyslně pořád vybírají tu složitější cestu.

 

Co děláte, když Vás přepadne taková běžná únava, utahanost, vyčerpanost, beználadový den?

 

Když jsem zdravá, tak se mi nic takového nestává. Beználadový a utahaný den mám jenom, když je nějaký vážný problém, nebo už zmíněná nemoc. – Když je člověk nemocný, tak si uvaří litr čaje a jde se vyspat, když je vážný problém a nejsem schopná se věnovat ani částečně práci na webu, tak jdu ven provětrat hlavu, nebo někam zalezu a kreslím.

 

Vykreslíte do obrázku tu frustraci, abyste to ze sebe dostala, nebo to je naopak od první chvíle léčebná terapie, která vás nabíjí?

 

Před lety, v době kdy jsem ještě neprošla tou změnou, o které jsem psala výše, jsem skutečně používala papír pro svoji ventilaci. Kreslila jsem krvavé lidi měkkou tužkou v jejich nejhorším utrpení a pomáhalo mi to, než jsem pochopila, že pro změnu svého života musím obrátit pozornost jiným směrem. – A začala jsem na obrovské papíry malovat obrovské anděly a lepit si je po celém pokoji, aby mě chránili. Moje kresby totiž vyzařují, takže jsem je začala používat pro službu sobě sama.  Když jsem to tehdy pochopila, už jsem žádný krvavý obrázek nikdy nenakreslila, a i když mi třeba bylo smutno, tak jsem prostě dělala zvířata, nebo lidi, kteří někde spí v trávě, nebo
v houpací síti. Místo bolesti jsem spíš vyjádřila svoji potřebu ticha a odpočinku. Mnohým lidem se speciálně tyto kresby velice líbí, protože to nakreslené ticho cítí.

 

Když nutně potřebuji dostat ven nějakou frustraci, tak si zapláču. Pláč je hodně očišťující a pomáhá, i když se vám třeba nic významného nestalo. Když třeba prožijete dva měsíce, během kterých se vám stane dobré i špatné, tak se ve vás ukládají i střípky toho špatného. To se dá vyplakat během pěti minut velice lehce. – Říkám tomu preventivní pláč, kdy prostě cítíte, že si potřebujete chvilku zaplakat. Tak se někam schováte a dáte tomu průchod. Když pět minut odejde, utřete slzy a najednou je vám strašně dobře. Zaprvé se očistíte a zadruhé pláč uvolňuje do těla hormony, které zlepšují náladu.

 

Už jsem hrozně dlouho preventivně neplakala, nějak jsem neměla tu potřebu, ale vážně je to skvělý vynález. Pláč je vlastně velice zdravý a léčí. Poslední dobou pláču ze štěstí, když si uvědomím, co vlastně jsem a co mám. I takový pláč je úžasný.

 

Hlavně po pláči z neštěstí nezůstávají žádné škaredé obrázky, jenom kapesník, který se vyhodí, a můžete na to v pohodě zapomenout. Kdežto obrázek vám to připomene, kdykoliv se na něj podíváte. A to já nechci. Když výlety do
minulosti, tak jenom za tím hezkým. Já nemám potřebu si připomínat nepříjemné věci.

 

liška

 

V téhle lišce frustrace určitě není….

 

Co děláte, když Vás přepadne trochu hlubší deprese, deziluze z okolního světa, jev, se kterým se setkáváme i na Popelkách podle reakcí čtenářek velmi často. Je to podivný stav, kdy máte pocit, že se vyvíjíme k lepšímu a jsme sami v sobě v míru a potom se kolo osudu zase otočí dolů a topíme se v beznaději a tvrdosti dnešního konzumního a materiálního bytí? Co dělat, abychom tyhle propady dolů
zmírnili?

 

Já tím netrpím. Jako dítě jsem měla sice silné deprese, ale vždy podložené nějakým reálným problémem a žádný z těchto problémů z minulosti už za A není, nebo za B se mě už nijak přímo nedotýká, takže nemám žádný racionální důvod, proč mít deprese.  – Považuji to za smutný jev ze svého dětství, kdy BYLO PROČ mít depresi (nemoc, úmrtí, rozvod, nedostatek lásky či pozornosti, osamělost), ale dnes? Čím bych se měla depkovat? – Mám se dobře, není důvod propadat se k nějaké beznaději, nebo deziluzi. Na každý další den se těším.

 

Ale všeobecně je iracionální deprese, kdy nemáte žádný logický důvod, proč by měla být, způsobená nedostatkem serotoninu v těle. – Na to pomáhá sluneční světlo, cukr, pohyb, nebo kofein. Takže je potřeba jít ven, vypít dva litry černého čaje, nebo pořádný kastrol kávy, nebo zbodnout tabulku čokolády. To serotonin zase zvedne. – Nebo pomáhá společnost, někam jít a pobavit se, nesedět doma v koutku a čekat, až nás depka sežere.

 

Práce a pohyb pomáhají moc… Jestli máte někdo depky, běžte nasekat a vyskládat dva kubíky dřeva, to vás postaví na nohy… Někdo zase z deprese vaří, protože ho to umí odreagovat. Každý má své způsoby.

 

alueI

 

Jste ještě velmi mladá, přesto se zeptám – jak na Vás reagují muži? Nebojí se ženy sebevědomé, krásné a hlavně uvědomělé..?

 

Někteří se trošku bojí, ale nějak se muž musí odnaučit být srab, tomu se říká osobní růst.
Jinak mě pánové spíše pronásledují, ale moc práce jim to nedá. Já nejsem stydlivka, a když se mi někdo líbí, tak může zažít pěkné věci. Nebráním se těmto zkušenostem a muže od sebe neodstrkuji.

 

Jaké je to síto, kterým jednoho dne projde ten NEJ partner pro Váš život? Ten, jehož mužská energie nebude škodit té Vaší …

 

To síto je velice náročné. Sice už svůj mustr mám, ale neptám se sama sebe, jestli s tím jedním chci i  zestárnout.
Jsem mladá a netrápím se představě, že bych během života muže sem tam vystřídala. Vždyť nikdy nevím, jak to bude vypadat a jestli mi to bude stejným způsobem vyhovovat celý život. Možná ano, ale spíš bych řekla, že ne. Moje
potřeby, tak jako potřeby každého jiného člověka, se postupně mění.

 

Jinak tedy mě mužská energie nikdy neškodila, spíš naopak laugh – Bohužel mi ale dámy asi dají za pravdu, že poslední dobou je hodně chlapů, kteří ,,nejsou dost CHLAP“, jsou to spíše bábovky.

 

Abych alebyla trochu konkrétní, chlap pro stálý vztah se mnou musí být hodně silná osobnost s nohama na zemi a musí mi intelektuálně stačit. Jinak by se mohlo stát, že budu mít pořád navrch a to by nebylo dobře. Vztahy musí být
vyrovnané  a oba partneři se musí vyvažovat, ne že jeden potáhne všechno a ten druhý bude stát zbaběle vzadu a
čekat, jak to dopadne.

 

A když už některá z nás uvázne v takovém vztahu, je řešením pouze rozchod?

 

To samozřejmě záleží na daných lidech. Někdy je jen potřeba si to vyříkat, ale pokud by se dva měli přetvařovat, jen aby spolu dobře vyšli, tak ať jdou od sebe. Každý jsme nějaký a přetvařovat se nedokážeme dlouho. Pak spadneme zase k tomu původnímu problému.

 

Předpokládám, že už za sebou už nějaký ten rozchod máte, ženy často činí chybu v tom, že spatřují ve vztahu středobod světa, jak se s člověkem rozejít a přitom si nepošramotit tu nejniternější část duše?

 

S tímto já problémy nemívala. Když vztah ochladne a přestane fungovat, tak se člověku po rozchodu v první řadě uleví. Sice si možná popláče a nějakou dobu vzpomíná, ale to je asi tak všechno.

 

Tady je potřeba myslet na to, že doposud byly všechny moje rozchody pouze platonického rázu, já si nikdy muže na celý život nehledala a s rozchodem jsem vždy smířená, ještě než se vůbec chytneme za ruku. Beru to jako součást života, ve kterém se sbírají zkušenosti pro budoucnost a nikdy jsem na tom druhém psychicky nelpěla, abych si malovala naši budoucnost alá „za dvacet let stále spolu“…
Když je někdo na partnerovi závislý, tak to je potom hodně zlé, ale jak jinak než rozchodem se to může odnaučit?

 

Jestli mě to ale někdy silněji ranilo, musela se vždy stát nějaká křivda. Samotný rozchod sám o sobě pro mě není žádná katastrofa, ale pokud při něm vypluje na povrch mnoho lží, podle kterých jste se třeba dva roky orientovala, tak to je potom hodně drsné. – Ale opět máte nové zkušenosti, které se vám brzy budou hodit, a víte, na co si máte příště dát pozor.

 

Kdybych se rozvedla s mužem, se kterým mám dvě děti a byli jsme spolu dvacet let, to je úplně jiná situace, která se s normálním rozchodem vůbec nedá srovnávat.

 

alueII

 

Velmi pečlivě přistupujete také k jídlu a to je teprve deprese…. V podstatě s Vámi souhlasím, mě
totiž připadá, že dobrých 80% toho, co je obchodech, je téměř nejedlé, občasně i z hlediska dlouhodobé konzumace jedovaté. Co si dáváte, když si chcete pochutnat?

 

Já jím úplně všechno, ale zkrátka si dávám tu práci, abych si připlatila za kvalitu, nebo abych si pro ni zašla k nějakému soukromníkovi. – Musíte prostě dobře hledat a hlavně vědět, CO PŘESNĚ hledat.

 

Když si chci,,pouze“ pochutnat, beru za vděk spíše nějakým kozím sýrem, přikrojím si uzené a přidám dvojku červeného vína.  – Jsem z Moravy a ještě k tomu požitkář, takže se mi nemůžete divit.

 

Chuť na sladké u mě hodně ustoupila, sem tam se sice najde, ale málo. Sýry a víno to prostě překonaly.

 

Jinak běžně k obědu snesu úplně všechno, ale speciálně bych vypíchla pstruha, tatarák, smaženou hlívu ústřičnou – a všeobecně houby na jakýkoliv způsob, nebo třeba mořské obludky .

 

Vím, že každé jídlo může být skvělé, když se správně a s láskou uvaří. Hlavně když je z kvalitních surovin. Neexistují ,,hnusná jídla“, záleží jen na kuchaři.

 

A jak se hýčkáte jako žena… kosmetika, jak vylepšit pleť, vlasy…máte nějaké tajné triky z Vaší soukromé apatyky?
Wink

 

Nejsem v těchto věcech moc důsledná. Hýčkám se spíš v koupelích, solích, s parfémy, olejíčky a čajíčky, ale že bych chodila na nějaké zábaly, dělala si masky, nebo tak podobně, to moc ne. Sice jednou za sto let dělám zábaly z oleje na vlasy, nebo používám na pleť kvasnice, ale nic závratného to u mě není… A dekorativní kosmetika? Samozřejmě se ráda pěkně namaluju. Baví mě to, ale že bych byla třeba fanynka nějaké super značky, to taky ne.  Možná to přijde časem, až odzkouším víc věcí.

 

Přesto si musím každý den mazat ruce a rty. Ruce mám hodně citlivé na chlad a rychle se mi na nich udělá suchá praskavá kůže a rty jsou na tom podobně, takže mám hojné zásoby Labella, Indulony a růžových mastiček. Jde tu ale spíše o praktickou stránku věci, protože mám ráda své tělo a nechci, aby mi krvácely ruce nebo rty jenom proto, že bych byla líná se namazat.

 

Často se na Popelkách rozebírala problematika roku 2012 jakožto zlomového, podivné zvuky Země, a mayský kalendář. Nevěřím v konec světa, spíš v jeho transformaci. Ať  bude jakákoliv, čekám na ni s pocitem člověka, kterého bolí žlučník a nemůže se dočkat operace, ač ví, že bude bolet.
Jak vnímáte ten letošní prosinec  Vy?

 

Nijak. Nejsem dálnovidec, nebudu si na něj ani hrát a počítám se všemi možnostmi. Vyrovnám se s tím, ať už něco bude, nebo nebude nic. Upřímně to ani vědět nechci, jestli se něco fakt stane. Vždyť žiju tady a teď, máme březen. A ještě nežijeme v prosinci 2012 smile

 

Nemám z toho strach a neřeším to, protože to už není pouze v mých rukách, to je v rukách lidstva jako celku. A ta hysterie, která poslední dobou propuká, a všichni řeší rok 2012, mi přijde úplně postavená na hlavu.

 

Tak doufejme, že před námi je ještě kus světa a pokud možno lepší, než je ten starý a možná – i když nám to třeba nezařídí někdo zvenčí – pojďme si udělat ten svět hezčí drobnostmi, na které máme vliv. Můžeme si vybírat, co si koupíme k jídlu a jak se rozmazlíme třeba ve vaně s rozpuštěnou bylinkovou solí. A pořád nám ještě nikdo nesebral spánek. A pláč…. Vlastně máme pořád ještě téměř všechno. Děkuji Alue za krásný rozhovor a mohu k němu říct jediné – MOC MĚ TĚŠILO. Smile 

 

Renata


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“
Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“
Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se ve VAHÁCH. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Adolf má svůj původ, jak asi každý tuší ve starogermánštině. Vzniklo ze z prastarého jména „Adalwolf“, což znamenalo „ušlechtilý vlk“. „Adal“ je „ušlechtilý“, „wolf“ je „vlk“. Původní význam jména je tedy v němčině spojen s ušlechtilostí a vznešeností. Ještě u starých Křesťanů bylo jméno oblíbené. Nejstarší známý Adolf byl mučedník a zahynul v roce 755. Později nosilo toto jméno i mnoho biskupů. Dnes už to taková sláva s tímto jménem není, ale je to o úhlu pohledu. Adolf prostě znamená „ušlechtilý vlk“. A takových máme v ČR 4012

V celosvětovém kalendáři je dnes

Den otců (3. neděle v červnu).

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 224
  • 406
  • 18 023
  • 347 988
  • 2 475 615
  • 3 796
  • 28
  • 1 859
0 Shares
Share
Tweet