Společnost

Elita/kvalita (?)

Zas je tu jedno zamyšlení, ke kterému mě dovedl nedávný komentář ve zprávách. Zahléldla jsem je vlastně jen tak letmo. Poslední dobou občas zprávy ze zvyku pustím, ale už zdaleka ne tak ze zájmu, jako dřív. Možná mi čím dál víc vadí exkurze do společnosti s průvodcem…

… Vlastně jsem průvodce nikdy nijak extrémně nevyžadovala, ale protože “tak se to dělá”, při nějakém výletě třeba po památkách, často spíše přítomen byl.
 
 
S průvodci je to ale sporné.
 
 
Na jedné straně je poněkud informačně chudé přijet někam na hrad, nebo do města a jen tak tam chodit a nevědět, kdo ho založil, kdy, koho si vzal, kde, jak zemřel a nač. Kolik vedl válek a s kým, koho miloval a proč.
 
 
Na straně druhé, dík zaujaté pozornosti věnované výkladu přijdu o vlastní pocit, vlastní niterné a autentické vnímání místa, detailů, uliček, drobností, energie …
 
…možná přehlédnu tváře a jejich výraz, možná neprohodím jedno, dvě slůvka s kolemjdoucím, možná nebudu mít čas dotknout se sochy, zahledět se do kašny, na obraz na stěně, někde libovolně dlouho tiše žasnout, rozjímat, dojít k dojmu…
 
 
Dobře informovaný průvodce mi totiž vetkne dojem dřív, než bych ho utvořila sama tím, že mi pocit vymodeluje … já si ho vytvořím ne sama, ale podle návodu.
 
 
Do jaké míry to bude pak ještě moje?
 
 
22401MWR.jpg
 
 
Poslední dobou jsem čím dál víc přesvědčena, že to je špatná cesta.
 
 
Nechci tvarovat sebe podle nějaké předlohy. Nechci komentovaný výklad života a návod na kvalitu. Nechci si nechávat pasívně modelovat směr a formu emocí, pocitů, dojmů…radosti, smutku…
 
 
Jak mi to bylo dříve jen tak trochu proti srsti, teď bych řekla, že se cíleně a velmi aktivně bráním.
 
 
Já myslím, že nejsem sama. 
 
 
Pozoruji to totiž na tom, jak se přitvrzuje v rámci snahy o vydolování patřičného druhu kolektivní emoce a jednotného nározu.
 
 
Reklamy jsou drsnější, komentované zprávy jsou agresívnější, jsou používána silnější slova, zásadnější postoje, drastické obrazy a naopak přibarvená, kýčovitá krása tam, kde je žádoucí pozitivní pocitový efekt.
 
 
U zubní pasty už musí téct krev a s ciknutím padat zuby, aby se člověk zlomil ke koupi. A tak to je se vším.
 
 
Co vlastně víme o tom, co se nám předkládá s průvodcem a odborným výkladem?
 
 
Co víme o válce v Syrii ve skutečnosti?
Co víme doopravdy o kdejaké krizi?
Známe zlé politické špičky osobně?
Známe největší elitu společnosti alespoň tak, jako prodavačku z krámku v naší ulici?
 
….
 
Tak proč trhá vycházkový kabátek vévodkyně Kate rekordy v poptávce?
 
 
22400ZDg.jpg
 
 
Co je vlastně ta elita?
 
 
Je ten, o kom se pozitivně mluví, kdo má dobré společenské postavení, kdo je slavný, bohatý …ve slkutečnosti opravdu tak dobrý, že bychom se mu chtěli podobat?
 
 
Pevně věřím, že doba, kdy se naše děti snaží maximálně se přiblížit, ztotožnit, energeticky splynout, inspirovat se a sžít s celebritami, jejichž kvalita života se často jmenuje hluboká deprese, intelektuální a citové vakuum, kriminalita a hašiš, jednou skončí.
 
 
A možná to budou naše děti, které nás pak nakonec odnaučí souznít, ctít, obdiovovat a kupovat něco, co by se nám nikdy nelíbilo, kdyby to nenosil, nevytvořil, neušil, nepostavil, neřekl, nevykonal, neprosazoval někdo slavný … nějaká Elita.
 
 
Elita národa, společenská Elita, kulturní Elita, světová Elita…
 
 
Vaříme podle hvězd, stavíme podle hvězd, šatíme se podle hvězd, mluvíme podle hvězd, volíme podle hvězd…
 
 
A líbí se nám to? Chutná nám to? Je to zdravé? Je to slušné? Je to prospěšné?
 
 
A víme, že ta hvězda týrá svého psa?
Ta mlátí už třetí manželku?
Ta ujela od nehody…
Ta šikanuje svojí starou babičku…
 
Ta …
 
 
22402YmM.jpg
 
 
Wikipedia: ... “Původně bylo tohoto termínu užíváno v souvislosti s předměty a výrobky vysoké kvality. Až na přelomu 18. a 19. století jím začaly být označovány vysoce postavené společenské skupiny”.
 
 
A já bych si prosím ponechala ten původní směr.
 
Elita = kvalita.
 
 
Pokud ten guláš neochutnám, neřeknu, že je dobrý.
 
Když někoho neznám, nechci být jako on.
 
 
Ten kabátek nebyl ošklivý. Ani vlastně nebyl krásný. Protože byl úplně obyčejný.  A nechtěla bych ho, protože mám raději dlouhé kabáty. 
 
 
Zkusili jste si někdy pustit televizi bez zvuku?

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Hodnocení k článku

Komentáře - Napsat soukromou zprávu ZDE

  Zaregistrovat si reakce na váš komentář  
Upozornit na
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com