Nádherný příběh, který jsem z pozice čtenářky vnímala z různých úhlů pohledu. A kdybych si tento příběh přečetla ještě jednou, pravděpodobně bych viděla další úhel. Tak zaprvé – tváří se to na prvních stranách jako nějaká harlekýnka, ale když už začnete vzdychat nudou, příběh se rozběhne směrem, kterým naprosto nečekáte. No… nebo čekáte. Jako ten Příběh lásky a odpuštění, jak se píše v podtitulu knihy.

A taky příběh, ve kterém hraje roli úžasně mistrné popsání emocí, nemocničního prostředí a drobných detailů, které hrají na nejjemnější strunky zasunutých vzpomínek čtenáře.

„Další den Allegra zabředla do nechtěné konverzace s Tillií a Poppy byla na chvíli zapomenuta.
„Poslyš,“ řekla Allegra Tiili zlostně, „tady nejsme v country klubu. Už nechci poslouchat tvoje neustálé tlachání.“
S natáčkami v řídkých vlasech se Tillie usadila na kraji postele a svýma krátkýma nohama houpala ze strany na stranu. „Víš ty co, Allegro Alexanderová? Možná  jsi kdysi byla známou herečkou, ale teď nejsi nic než protivná stará baba.“
„Ty mě nazýváš stará?“
„Řešíš nesprávné slovo, drahoušku. Říkám, že jsi protivná! A když už jsme v tom, jsi také mrzutá. A bezohledná. Není divu, že za tebou nikdo nechodí.“
Allegra zbledla a vybavila si Adama – jedinou návštěvu, za kterou by dala všechno na světě.“

A od tohoto okamžiku se příběh začal odvíjet poněkud neharlekýnským způsobem. Tady jakoby Barbara Larriva skočila konečně do hlubokých vod a přestala jen tak plavat po povrchu. Tady se hluboce ponořila do stárnoucí utrápení duše. Najednou všechna ta bolest, kterou v sobě bývalá hollywoodská hvězda, vyvřela a pořádně začala spalovat duši staré paní.

Moc se mi líbily popisy úvah, emočních i myšlenkových pochodů u člověka, který už je na světě sedmdesát jedna let a jeho dny se neúprosně krátí. Jak duše chodí „odpočívat“ odpoledním spánkem, jak se vše zdá jiné a jak jsou jiné i vzpomínky. Mění se úhly pohledu a hlavní hrdinka musí odpustit také především sama sobě.

Její cesta k vyrovnanému životu a nakonec i k nesmírnému štěstí (jako z pohádky)… je cestou, kterou můžeme sami v sobě podniknout také. Jak se zlá a ledová žena stala milující a moudrou babičkou?

No tak si schválně přečtěte tento příběh, který ukazuje změnu zahořklé povahy v naprosto jinou. A tak celý závěr knihy je možná opět trochu jako z harlekýnky, ale určitě vás dojme.

Překvapí.
Potěší.
A pohladí.

Za pár let si už možná nebudete nic pamatovat z děje, ale z této knihy zůstává ve čtenáři dojem a pocit.

Barbara Larriva pochází z New Jersey. Procestovala celý svět a nakonec se usadila pod modrou oblohou slunné Arizony. Má syna a dvě vnoučata. Miluje kočky, zejména ty opuštěné, pro které také založila a vede útulek. Ve volném čase se věnuje psaní knih.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2014, www.synergiepublishing.com

P.S: Pokud chcete osobně poděkovat autorce alespoň po písmenkách, můžete jí napsat na : author@barbaralarriva.com.

Renata 

[sexy_author_bio]