“Keramika” z vizovického těsta aneb tvoření dětskýma packama…

Vizovické těsto jsem nikdy nedělala. Až letos. Určitě se mi nepovedlo tak, jak by mělo a taky recept je tak nějak dost od oka, ale svůj účel to splnilo. Pro nás to byla taková cenově přijatelná keramika a ejhle… ono se z toho daly dělat docela fajnové věci.

Pozn.: nečekejte umělecká díla

Recept na slané tvarovací těsto:

– 1 hrnek soli (čím jemnější, tím lepší)

– 1 hrnek hladké mouky

– půl hrníčku vody (spíše dle potřeby)

– zhruba kávová lžička oleje nebo lepidla HERKULES

to aby bylo celé těsto jemnější a pružnější. Doporučuji ten Herkules, s ním to sice nevonělo, ale bylo to mnohem lepší.

V některých receptech se poměr soli a mouky mírně liší, lze dát také 2 hrnečky mouky a 1 hrneček soli. Můžete různě experimentovat.

…………

S těstem se pracuje celkem dobře, při výrobě jsem neshledala nic jiného, než při výrobě například lineckého, akorát není moc fajn mít na ruce nějaku drobnou oděrku, protože ta koncentrace soli docela štípe…

…a dál pracujeme jako s normálním těstem. Při výrobě čehokoliv můžeme použít cokoliv, vykrajovátka na cukroví, na modelínu, ale taky nůžky, špejle, brčka (těma se fajn dělají dírky pro pověšení)…

a pak normálně usušíme v troubě, zhruba na 50°C dvě hodiny? nebo kolik naše trpělivost vydrží. Zhruba den či dva trvá sušení na ústředním topení. Jednu várku se mi podařilo opravdu upéct, asi na 180°C. Trošku to chytlo barvu, ale jinak se tomu nic nestalo. Po nabarvení nic moc nepoznáte…Ideální je asle pomalé sušení na topení…

Přichází na řadu barvy a (ne)šikovné dětské ruce… Když uděláte dírek víc, můžete potom prostrkávat třeba stříbrné nebo zlaté nitky.    

Nic moc na pohled, ale radosti dost… no… s každým rokem to třeba bude lepší, malý pane výtvarníku

a z jednoho velkého zbytku vznikl i tento svícen. Obyčejný, ale kupodivu bytelný a často používaný.

VIZOVICKÉ TĚSTO jsem zmínila v úvodu, ale tato náhražka “slaného těsta” s ním má jen málo společného.

Pravé vizovické se dělá z půl litru bílé hladké mouky a dvou decilitrů vody. Zpracovává se velmi dlouho, půl hodiny až hodinu, aby bylo dokonale hladké a vláčné.

Pak s ním lze dělat kouzla.

Takzvané figurální pečivo, tedy pečivo, které není určeno k jídlu, ale na ozdobu má u nás velkou tradici a sklony k takovým druhům umění měli všechny národy, které se zabývaly zpracováním obilí. Levné, rychlé a krásné….

Renata

[sexy_author_bio]