Ranní kávy

K ranní kávě: Už neexperimentuju…tedy zatím

Dobře, tak jsem po několika letech, opět vyzkoušela moji vysněnou barvu vlasů alá cibule a dopadlo to jako vždycky. Už jsem zase obvyklá blondýna. Mám to asi z minulého života, kdy jsem na tuty strávila vášnivý vztah s nějakým Irem. Miluji narezlé vlasy…

 

Bývalo období v mém životě, asi tak kolem osmi let, kdy jsem nějakým řízením osudu, či snad přemírou železa v krvi, opravdu jen velice náhodně, lehce ozrzavěla.

 

Všimla si toho maminka a komentovala to velmi kladně.

 

„Jéje, ty jsi narezlá, to je hezký!!“, švitořila.

 

Byla jsem pyšná.

 

Prakticky jsem si to ale ani moc neužila, protože železo vyprchalo — nejspíš všechno, protože od té doby ho nemám — a já byla zase blond.

 

Avšak záliba v cibulovém odstínu mě neopustila.

 

Učinila jsem několik pokusů v několika etapách svého života a nikdy to nebylo takové, jako v těch osmi.

 

Téměř pokaždé mě okolí ohodnotilo jako dezertérku z E55, v lepším případě se zajímalo, kde mám tu maringotku s mobilní střelnicí a zvonkovou dráhu.

 

Zkusila jsem i černou.

 

Bylo to v období, kdy jsem dočetla knihu „Rubín je krví mého srdce“ a zhlédla jsem se v Pocahontas.

 

23432MGJ.jpg

 

Nové barvy vlasů jsem testovala zásadně na mamince. Možná to byla chyba.

 

Když jsem přišla v černé, pronesla, že vypadám, jako kdybych před měsícem umřela.

 

Nejspíš jsem tehdy zapomněla, že na rozdíl od indiánské princezny já mám jediný pigment v očních panenkách, a jinak má pleť připomíná spíše vápno, než měď, což černá jen podtrhne.

 

Nato jsem pro jistotu do chvíle, než se mi povedlo sjednat nápravu, což není žádná legrace, neb člověk má chvíli takovou barvu, že je k nerozeznání od veverky, neopustila domov.

 

Vždycky mě experimenty na nějakou dobu opustily, ale v nejrůznějších etapách se to vrací.

 

Něco jako chronická rýma.

 

Mezidobí jsem proložila také pokusem o piercing v pupíku, což bylo v období, kdy jsem se přihlásila a úspěšně dochodila kurz břišního tance.

 

Tehdy se o mě pokoušel opět černovlasý model, ale tomu jsem odolala. 

 

Piercing byl pěkný, zvolila jsem takovou bimbací pecičku modré barvy. Avšak trvalo to asi týden, než to vypadalo, že mi upadne pupík a s ním i polovina dutiny břišní. Při tom to bylo kvalitní stříbro. frown

 

No nic..

 

Když už se mi nepodařilo dosáhnout efektu mnohých členů Kelly Family, toužila jsem mít zrzavé alespoň jedno dítě.

 

Bez úspěchu, ačkoli jsem na čtyři pokusy obětovala tři dárce.

 

Tak alespoň, že všechny moje holčičky hezky zpívají.

 

Nemohu slíbit, že můj nedávný cibulový záchvat byl poslední.

 

Nikdy neříkám „nikdy“.

 

P.S. Jednou se mi povedlo i zezelenat, ovšem nechtíc a to byl skutečně asi TOP efekt ze všech mých barvících pokusů. Fakt dokonalé!!

 

Tehdy jsem toužila nepotkat Pepu Dvořáka, protože bych mu způsobila předčasný konec vodnické kariéry a doživotní mindrák.

 

No nějakou dobu to teď zase vydržím, než to na mě přijde.

 

Přeji vám krásný den a krásný týden!

 

Míša K.


Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Hodnocení k článku

Komentáře - Napsat soukromou zprávu ZDE

  Zaregistrovat si reakce na váš komentář  
Upozornit na
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com