Detail příspěvku: K ranní kávě: Umíme se omluvit? Naučme se to

K ranní kávě: Umíme se omluvit? Naučme se to

autor: | Led 21, 2015 | Ranní kávy | 0 komentářů

Návštěvy: 8

Náhodou to není tak banální otázka, jak by se mohlo zdát. V zásadě mě k této ranní kávě dovedla včerejší diskuze. Osobně myslím, že k tomu, aby člověk šel a omluvil se, je třeba mnohem více statečnosti a duchovní vyspělosti, než si myslíme. Je to o pokoře. A pokora je něco jiného, než ponížení…

 

Absence pokory je právě problém současné společnosti.

 

A nemalý.

 

Člověk třeba myslí, že je v právu, je velice urputný a bojovný, řekne pár ošklivých slov a pak se najednou dozví, že názor, který prosazoval, ať už jde o cokoli je naprosto chybný.

 

Že byl prostě mimo mísu, zatímco druhá strana měla pravdu.

 

Člověk má pak několik možností, na stupnici odvahy a vyspělosti ducha poměrně zásadních.

 

1. Může dělat mrtvého brouka a nenápadně se přidružit ke správnému názoru, při čemž druhá strana to asi zaznamená, ale bude jí divné, ne-li nepříjemné, že onen „odpůrce“ neměl TOLIK ODVAHY, aby svůj omyl přiznal.

 

2. Další obvyklá reakce je pseudozacouvání „No dobře, tak jsem se spletl/a, to se snad může stát každému. No jo, jsem jenom debil“. Druhou stranu tím nenápadně postaví do role viníka, někoho, kdo svou skutečnou pravdou ve finále udělal z druhého pitomce a měl by se cítit provinile. Velice obvyklé.

 

3. Ne neobvyklá je nenápadná argumentace a hledání ještě nějaké únikové cesty, jak by to mohla být pravda, ale v tomto případě, díky okolnostem a vlastně obrovské náhodě není, ale že to není vlastně tak, jak to vypadá … jednoduše takový model „právě vyndaná, mastná špageta“.

 

4. Logicky nejtěžší a také vyžadující nejvíce morálního kreditu a srovnané vlastní hodnoty je jít a říct: „Promiň, měl/a jsi pravdu, netušil/a jsem, že to je takhle… fakt mě to mrzí, omlouvám se“… 

 

Neumíte si představit, kolik lidí tohle vůbec nezvládá.

 

A je to hlavně o tom, co si myslí sám člověk o sobě.

 

Jaký má vnitřní náhled na sebe sama, do jaké míry se DOOPRAVDY pokládá za kvalitního.

 

Protože jedině tak, je schopen přiznat kvalitu i druhým…

 

Čím slabší mínění o sobě člověk ve skutečnosti má, tím větší má obavu z jakéhokoli náznaku neúspěchu či omylu.

 

Takoví lidé obecně mnohem více upozorňují na nedostatky druhých, na poklesky, omyly, vady, na to, co se komu kdy nepovedlo a chvála, ocenění, uznání jsou něco jako vulgární výrazy.

 

V podstatě tím odvrací pohled od sebe a svých nedostatků.

 

Je to strach ze ztráty hodnoty.

 

Despekt, pohrdání, neúcta, nedostatek pokory není ničím jiným, než projevem zasunutého komplexu.

 

Jak často lidé ponižují druhé jenom proto, aby sebe povýšili!

 

Vzít něčí hodnotu, důstojnost, život a dát to sobě.

 

Pokorný může být jen silný člověk, jen morálně vyrovnaný, jen osobnostně statečný.

 

Nikoli ponížený.

 

Mimochodem, takový člověk logicky nemá vůbec potřebu a bylo by mu asi i velice nepříjemné, kdyby se ho někdo bál.

 

(Autorita, ta opravdová, není o strachu, je o uznání).

 

Pravděpodobně bude takový jedinec své zásluhy lehce bagatelizovat a úspěchy „svede“ na celý tým, aby se nikdo necítil opomenutý, aby se nepovyšoval. A omluva pro něho problém nebude.

 

Omluva, není ponížením, ale může se jím stát.

 

Vyžaduje totiž podle mého patřičný přístup i z druhé strany, kde se může všechno, pokazit opět charakterovým pokleskem a slabostí.

 

Ve chvíli totiž, kdy pokoru vyhodnotí druhá strana jako povel k útoku a namasírování oslabeného ega, je zase všechno špatně.

 

Už se asi vícekrát otevřeně neomluví člověk, kterému se v takové situaci dostalo reakce v podobě:

 

„No, tak ze sebe příště nedělej chytrolína, když seš blb“.

 

„Takže je to jako vždycky, OPĚT (i když to bylo třeba prvně) jsi akorát pro smích”.

 

„Takže ty už se vícekrát do ničeho nemotej a raději mlč, protože máš v hlavě vločkovou kaši“, a podobně…

 

To je zase projev blbosti z druhé strany, protože projev pokory vyžaduje takt a slušnost.

 

Ne každý to umí.

 

Vyleštit si někým boty je strašně jednoduché.

 

Ponížit druhého je bohužel frekventované, despekt, pohrdání, neúcta, přebujelé ego… to je dnes mnohem častější jev, nežli slušnost, takt, tolerance, velkorysost, skromnost (ta opravdová) a morální kodex.

 

K pokoře nás pak může přimět leccos.

 

Přichází to z nitra člověka.

 

Pokoře nelze učit snižováním, tresty a zastrašováním…

 

Tím se vypěstuje v nejlepším případě pouze VZDOR.

 

Společnost vzdoruje sama sobě a tím pádem i životu, přírodním zákonům, živlům a chcete-li i onomu Bohu, u kterého je vlastně kořínek téhle ranní kávy.

 

Ano, Bůh je a je velký, chytrý…wink

 

Hele:

 

Je to špičkový stratég

 

16395OTM.jpg

 

Je to umělec

 

16397Yjk.jpg

 

Je hravý

 

16396MmE.jpg

 

Má úctu k životu

 

16393Yjh.jpg

 

16394NjA.jpg

 

Je spravedlivý

 

16398OTd.jpg

 

A je mocný

 

16399ZGQ.jpg

 

Toto je důvod k pokoře.

 

A i k obavám v momentě, kdy si někdo dovolí, brát si Boží existenci jako prostředek, jako zbraň, jako rukojmí, jako ALIBI!!

 

Pravý Bůh není ani v Mece, ani ve Vatikánu…

 

Je všude.

 

16392Nzg.jpg

 

Možná je načase se naučit mu skutečně naslouchat, omluvit se i poděkovat.

 

Hezký den, všem!

 

Míša K.


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se ve LVU. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Svatopluk nám dali staří Slované. Otcem je mu slovo „svet”, které má ve staroslovanštině význam „silný”, a matkou je slovo „lid ve zbroji”. Svatopluk tedy znamená „silný bjovník“ … nebo i „vojevůdce“. Aktuálně máme v ČR 4329 chrabrých Svatopluků.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Ponechali byste název pásky proti smrti pro reflexní prvky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 25
  • 389
  • 49 242
  • 388 235
  • 2 379 578
  • 3 789
  • 28
  • 1 836
0 Shares
Share
Tweet