Views: 45
Musím vám něco ukázat a povědět, že jsem se vážně napřed moc polekala, abych se vzápětí zase musela poklonit moudrosti Matky přírody a abych si uvědomila, jak moc krásy je v souladu s ní…
… Každé ráno jdeme s Hamletem kolem rybníka, aby se vyvenčil, protože i když obývá úctyhodně velikou zahradu, strašně se na tu ranní procházku těší.
A já to mám jako pravidlo. Jako rituál a je v tom určitý řád, který má příroda moc ráda, a já se tím řídím.
„Zachovej řád, řád zachová tebe“.
Tak si to takhle v pátek jdeme s Hamletem a já slyším tolik známé kačenčí brebentění. Božena a Oldřich spolu neustále mluví. On tedy mluví víc, což mě přimělo se zamyslet, že ne u všech živočichů je žena ta upovídanější.
Oldřich prostě komentuje věci a Božena s ním bezvýhradně vždycky souhlasí.
„To je pařez, pařez, který je zelený“
„Je to pařez… zelený pařez… jojo“
A podobně.
No jako bych v ten pátek slyšela:
„To je velká vodní plocha… vskutku veliká a poměrně dosti hluboká, leč maximálně příjemná“
„Je to voda, je to super, hodně vody, jujky“
Kouknu se a je to pravda.
Po hladině plavali Oldřich s Boženou.
Co plavaly… smáli se a dováděli, cákali a jevili se převelice blažení.
„No, Hamlete … a mám po kachnách. Objevily někde ďouru v plotě a hned na to objevily rybník. To je jasný, že na moje bazénky teď nebudou mít náladu“.
Si tady zdivočí a …šmitec.
Napřed jsem zauvažovala, jak bych je dostala zpět, jak bych našla tu díru a zacpala ji, jenomže pohled na ten šťastný páreček v přirozeném prostředí … to prostě nejde.
Člověk nemá to srdce.
Smířila jsem se s tím, že moje oběť spočívá v tom, že nemohu být natolik sobecká, abych pro vlastní potěšení, těm dvěma všechno potěšení vzala.
Hamlet souhlasil a šli jsme domů.
Řekla jsem si, že svoboda je prostě nejvíc. Že je jedno, zda jde o člověka, nebo jakéhokoli jiného tvora, a že ony de facto, patří mnohem víc na rybník, než k plastovému jezírku. Protože mít jistotu, že ty kačky, které mám ráda, jsou šťastné, je štěstím i pro mě.
Byla jsem doma, jestli pár minut….
a….
No něco vám povím. Je to fakt úchvatný, najít takový model absolutní symbiózy, kde všechno je dobrovolné, o svobodné vůli, vlastním rozhodnutí, kde nikdo nikoho do ničeho nenutí. To je o tom potěšení, které je skutečné a o to větší, že je zjevně oboustranné.
V sobotu už na mě v rybníce čekaly, a když jsme se s Hamletem vraceli, šly kačeny za námi až domů.
Musím působit na sousedy legračně, jak si tak pochoduju se psem a za mnou dvě kačeny, ale dělá mě to děsně spokojenou.
Naplňuje mě vděčností, že jim za to stojím, a že se mnou o své vůli chtějí taky být.
Tohle je ještě lepší, než to bylo! 
Krásný den všem!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
