Musím vám to říct a kdy jindy, než u ranní kávy. Mám nový poznatek. Tedy nový je pro mě, kdo ví, jestli už o tom dávno nevíte.
Jak to ale bývá k věhlasným posunům ve vědě a k vynálezům oblažujícím lidstvo, docházejí vynálezci často náhodně.
Jedním z nich je i moje dlouholetá kamarádka.
Tuším někdy minulý týden, jsme si telefonovaly a vedle toho, že já si stěžovala, že bych potřebovala natáhnout den na takových 48 hodin, aby to bylo dostačující, si mi postěžovala na to stejné, co trápí hodně lidí poslední dobou.
A že jí není nějak dobře a že je nějaká divná, a že se jí všechno otočilo a zatímco dřív byla v deset tuhá, teď se plahočí po bytě ještě v jednu, ve dvě a nemůže spát.
Ve výčtu činností, kterými se snaží se uklimbat, nebo pak už ani nesnaží, protože to prostě vzdá, bylo vedle péče o jejího nového nejúžasnějšího kocoura také mytí oken.
V úžasu sama ze sebe mi líčila, jak ze zoufalství, nemoha zabrat, šla prostě ve dvě ráno mýt okna.
Ve tmě prosím!
Ještě do většího úžasu jí uvedl pak výsledek.
Se zanícením mi vyprávěla, jak jsou okna mytá potmě parádní a bez jediné čmouhy. Shodly jsme se, že to převratný vynález.
Řekla jsem si, že to někdy příležitostně také vyzkouším.
Ono příležitostně bylo už za tři dny, což rozhodně není náhoda, ale ano, pane Jungu, synchronicita.
Tomáš napochodoval tady v Kersku do pokoje s lahví Clinu s tím, že ošudlá okna, aby přes ně bylo zase vidět.
„Zadrž, ujmu se toho až se setmí“ zarazila jsem ho.
Podíval se na mě jako na notorického alkoholika, který právě má svou hezkou chvilku, opřel se o topení a významně zopakoval, co jsem řekla.
„Až se setmí? Budeš umývat okna potmě?“
„Ano, mám k dispozici seriozní formaci, že to je mnohem lepší, než za světla“.
Obočí se mu přestěhovalo pod ofinu, pustil se clinu a zacouval do ložnice.
Zkusila jsem to hned druhý den, když byl v noci v práci.
Ještěže na druhé straně ve výhledu je pole.
I kdybych zdejším muflonům, které jsem stále neviděla, jen slyšela, připadala jako blázen, neřekli by mi to a ani by to nevykecali po vsi.
Ale klidně by mohli.
Protože ta okna se fakt myla báječně a našla jsem jen jedinou maličkatou čmoužičku, která je v celkovém měřítku a s ohledem na životní zkušenosti s mytím oken ve dne, naprosto zanedbatelná.
Čili, káva dopita a k poslednímu doušku zcela při smyslech potvrzuji:
Okna myjte v noci, jde to mnohem líp!
Hezký den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.