Views: 5
Předně jsem po dlouhé době strávila báječnou sobotu opět v Kersku.
Dobře podotknout, že Ječmínek poněkud změnil názor na auta.
Dosáhl toho předně Tomáš, který ho tvrdošíjně a s talentem prvobytně pospolného lovce mamutů vždy slovil v ulicích Proseka, napěchoval do auta a odvezl na Letňanskou letištní plochu, kde si s ním neúnavně hrál.
Postupně si tak Ječmen spojil jízdu autem s něčím, co je později pozitivní a zábavné, a pro změnu se teď pěchuje do každého otevřeného vozu bez ohledu na fakt, je-li náš.
Prozatím ještě nezačal atakovat auta v pohybu.
I řekli jsme si, že vezmeme Ječmínka na výlet až do Kerska.
Doposud tak dlouhou cestu neabsolvoval.
Vrhnul se do auta, sotva jsme ho v deset ráno otevřeli a čekal.
„Míšo, otevři mu vzadu okýnko, ať se může koukat“
„Hele, ale ne, úplně, nikdy nevíš, aby nevyskočil někde na dálnici“
„Sim tě nevyskočí, není blbej“
„Jak myslíš“
Ječmínek se kochal celou cestu a upřímně jsme na něho nijak výrazně nemysleli, jen občas jsme s ním prohodili pár slov.
Dojeli jsme do Kerska a parkovali na travnatém plácku.
Vůz byl ještě v pohybu.
V ten moment Ječmen plavmým skokem v jedné sekundě vylétl z auta oním okýnkem.
Patrně ale skutečně tak „blbej“ není, neb tohle číslo nepředvedl, někde na Černém mostě na semaforu, a ani ve sto dvaceti na dálnici.
Tomáš koukal jako zjara.
„Tak ráda říkám, já jsem to říkala.“
Dopoledne jsme věnovali sekání zahrady, v šestatřiceti stupních, což mělo za následek lehkou dehydrataci a můj totálně připálený nos, jež svou plochou standardně přitahuje nejen slunce.
Pak se jelo na oběd do Hájenky, kde byl tatínek o řízku a my s Tomem o kanci.
V mém případě se šípkovou omáčkou v případě Toma se zelím a „b.k.“
Ani Ječmen nepřišel zkrátka.
Odpoledne jsme původně plánovaný sběr hub akčně přehodnotili na hledání starého druidského menhiru, kdesi v kerských lesích.
Faktem je, že kdybychom měli v Tomově mobilu nastavenou navigaci pro turisty, nebylo by hledání kusu šutru uprostřed lesů tak dobrodružné.
Na druhou stranu, zřejmě bychom měli menší procento těl pokryto souvislou sítí škrábanců, já bych neutrpěla psychickou újmu ze strachu z nikdynenalezení cesty zpět a rozhodně by to netrvalo tři hodiny.
Nicméně pocit vítězství byl silný.
Sice jsem cestou objevila ruiny velmi tajuplné studny, zato jsem zapomněla polovinu z toho, co jsem vám plánovala po nalezení kamene sdělit.
To je dobře, že kdosi na tento případ myslel a informaci pověsil na blízký strom.
Koupání na Ostré Tomáš navrhl zcela akčně, a tak v mém případě proběhlo ve spoďárech a triku a v Tomově v trenýrkách, což nikoho neiritovalo.
Ječmínek si sice zaplaval, ale na kameru ani na foto tento kousek již zopakovat nemínil a raději se jal zodpovědně hlídat svršky.
Přijeli jsme domů v půl jedenácté.
Cestou zpátky jsme zavřeli Ječmenovi okénko 
Tomáš neprotestoval 
Přejeme krásný den a pěkný první prázdinový týden!
Míša a Tomáš
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
