Tak nevím, jestli jsem nějaká padavka nebo co, ale mě včera tréning klimatu na Apríla tak odrovnal, že jsem umdlela mezi rozpracovanými horoskopy a houskovým knedlíkem. Neumím si představit, že Aprílové počasí by mělo nabýt na síle teprve dneska. Co by z toho nebe ještě chtělo padat?
A v jakých už intervalech??
V osm ráno, mě probudil Tomáš otázkou „pokud máš sílu, podívej se ven“.
S odpovědí „ani ji moc nemám“, jsem přeci jen vymžourala z balkonových dveří.
Viděla jsem nějaké lívance a plivance co padaly strašně rychle spolu s vodou a barvu okolí, která připomínala tartar.
„Nechutný“, ohodnotila jsem to a usnula znova.
Zdálo se mi, že táta se proměnil ve skřítka, tekla mu krev z nosu a já ho nosila po bytě v náručí, zabaleného v dece.
Nedivím se, že se mi zdály pitomosti po tom pohledu.
O hodinu později jsem vstávala a svítilo sluníčko.
O půl hodiny později jsem byla lovit na zahradě psy, kteří plápolali v uragánu.
O další hodinu později byla průtrž mračen.
V poledne svítilo sluníčko.
V jednu sněžilo.
Pak svítilo sluníčko.
Pak lilo jako z konve a pak byl uragán.
V něm plápolal pro změnu táta s kýblem dřeva.
Okolo druhé vypadalo nebe, že se blíží Ragnarök, a že co nevidět začne Thor mlátit kladivem a Heimdal zatroubí.
A bude konec, soumrak bohů a kobylky a tohle, co jsem se snažila vyfotit, nás potom všechny sežere.
Namísto toho to někam odplulo po té, co padaly kroupy.
Ve čtvrt na sedm se objevilo tohle a o půl hodiny později začala bouřka, ze které měl Ječmen psotník a táta ulehl s tím, že na to dneska nemá nervy.
Nebyl sám.
Za půl hodiny svítilo sluníčko.
Pak zapadlo a pršelo.
Teď bude za chvíli deset hodin a venku letěl kolem kominík. (byl to černý pytel, ale vypadal jako kominík a já bych se vůbec nedivila).
Je právě hodinka uragánu.
Naproti nám přes silnici vesele jiskří elektrické vedení.
Jako ne, že by mě nebavila barevnost života, ale s tlakem 90/60 mi tělo právě oznámilo, že končí a že přežije pouze v poloze v leže.
Míním ho poslechnout, ale říkám si, že pokud je tedy Apríla teprve dneska, pak má-li se i počasí chovat ještě aprílověji, nestačí na to moje fantazie ani odvaha. (možná by mohli fakt padat žraloci).
No a tohle jsem si neodpustila ještě teď před spaním 
(miluji toho malíře, co se jmenuje obloha)
JE ZVĚTŠOVACÍ
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
