Views: 56
Slíbila jsem vám recepis, hodlám vás příznivě motivovat a zpestřit víkend, kdybyste se během něho pekelně nudily. (holky). Musela jsem ale napřed vydobýt onen recepis, což není jen tak, ale povedlo se. Mám totiž kamarádku v Paříži, která má bezlepkovou rodinu a bohaté zkušenosti.
Já mám nula zkušeností s pečením z jiných muk … muk, nebo mouk?… čert ví, muk se mi víc líbí … ale zato mám potřebný zápal to zkusit.
Říkám si, že když by se to povedlo, není vůbec špatné, i pro lepkového člověka, občas onen lepek vynechat a nahradit ho něčím zdravým, což rýže, jak víme z článku, co byl v týdnu, bezesporu je.
Kamarádka se jmenuje Linda, (už jsem o ní jednou mluvila, když byl ten masakr v Paříži) má manžela Francouze, děti pologaly a všichni, vyjma jí, jsou celiaci.
Včera jsem s ní mluvila, abych dostála slibu, daného v článku o rýži.
Vyrozuměla jsem, že to není žádná legrace, naučit se vařit pro osazenstvo s touto anomálií, ale zjevně to jde. Každý, kdo má s lepkem potíže asi ví.
O koláči, o který se budu pokoušet, pronesla, že je trapně jednoduchý. Tak uvidíme.
Zde recepis:
„Používej fakt máslo a fakt smetanu, protože to je poznat. Je to zdravý, tak žádný margaríny a jiný oplzlosti“ (Linda)
15 deka rýžové mouky (asi, prostě uvidíš)
20 deka cukru
100 deka másla
Tak asi tři lžíce smetany
Trochu mletých lískových oříšků
(na tu trochu jsem se zeptala, a protože Linda je z naší líhně upřesnila „dvě špetky“. To každá čarodějka ví, že špetka je to, co se vejde do prstů, když se otočí dlaň a prsty se chňapne.)
1/2 prdopeče (prášek do pečiva)
4 vejce
Ovoce (děti mají rády jahody, Gerry zase jablka, tak dělám půl napůl)
Udělej si z bílků sníh.
Máslo nech rozpustit a opatrně všechno, mimo prášku smíchej.
Pak dej prášek do pečiva a nech to asi tak deset minutek, ono si to bude oddechovat.
Nakonec tam vmíchej opatrně sníh.
Kdyby se ti to zdálo řídký, prostě přidáš mouku, když hustý, přidáš smetanu. Ale zkus to před tím, než tam dáš ten sníh.
Na pekáčku to chce tak 180st. a pečeš, dokud to nemá tu správnou barvu.
No fakt to zní jednoduše, tak to asi tak bude.
Ještě jedna téměř citace: „Na rýžovou mouku je potřeba si zvyknout, protože se chová maličko jinak, ale je to o prvním, maximálně třetím moučníku, nebo jídle a člověk už ví.“
O Lindě vám musím prozradit, že je chemik a vtipné je, že pracuje s výbušninami. Tomu jsme se asi deset minut smály stran toho koláče, když pronesla, že je moc dobrý, že to je prostě bomba.
Pak jí došlo, co řekla a že prý vás všechny, kdo koláč taky zkusíte, mám pozdravovat. 
No to bude dobrodružné.
Hlavně se už teď těším, jak budu shánět rýžovou mouku. No ale třeba jí mají všude a složité mi to přijde, protože jsem ji vlastně ještě nikdy nehledala.
Rýžovým koláčem hodlám zítra oblažit své dcery, protože máme brigošku u Johanky. Budeme malovat a natírat.
A na kom jiném bezpečně vyzkoušet zdravou kulinářskou novinku, než na dětech, ne?
Přes víkend dám vědět, a pokud bude co fotit, přihodím obrázek 
Když se necháte zlákat, tak sem s pocity, dojmy a obrázky.
Pěknou sobotu a neděli všem!
Rýži zdar!
Nazdar!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
