Views: 8
Myslím, že je docela fajn, vytvořit si nějaký vlastní mikrosvět, do kterého si člověk pouští zásadně jen pěkné věci, které potěší oko a ducha. Mám tím na mysli něco jako krajinu pro duši, cosi, kam se ta duše ráda vrací, protože jí tam nic nehrozí.
Svět prostý všech starostí okolního světa, s velikými vraty a velikým zámkem a schopnou stráží zvenčí.
A ta sem nevpustí nic, než to, co sem patří. Krásno.
Vytvořila jsem si takový na zahradě.
Myslím pobyt na tom místě. Miluju ji.
Může se dít naprosto cokoli, člověk může mít hromady starostí a nutně se mu nemusí všechno líbit.
Můžu přemýšlet i o nepříjemných věcech, nutných věcech, plánovat, makat, vyřizovat kde co, pucovat, vstřebávat jakékoli informace … ale ve chvíli, když beru hrabičky, motyčku a zahradní botky, opouštím zcela ten reálný svět kdesi venku.
Procházím kolem stráže, která mě mile pozdraví, otevře bránu a …. Ani sem ten svět venku nenakoukne.
Romantika, ne?
Mám mikrosvět a v něm je moje existence dokonale šťastná.
Po té, co jsem vyplodila původní jezírko, jsem se šla podívat na internet, abych taky viděla, jak to mají jiní.
Následně jsem hodinu, jak říká Šárka „óóchala a ááchala“.
Pak jsem se rozhodla, že chci větší, krásnější, dokonalejší, maxi …. chci Bajkal.
A tak jsem kopala, kutala, vrhla prosebné oko na Toma a Davida a ti vrhli něco energie z bugginy do krumpáče a já vozila kamínky, vydyndala u souseda říční písek … a zase kutala, sázela a rejdila s kolečkem.
Moje hlava prošla neuvěřitelnou očistou, moje duše mlaskala při té fyzické dřině a přesto, že jsem odeběhla chvílemi vařit, uklízet, nasytit taťku, přiložit taťkovi, uvařit kávu, obstarat nějakou klientku, vytvořila jsem základ okoobšťastňujícího místa, kde nechybí ani vodní kosatec.
Na poli nezbyl jediný kámen, takže místní zemědělci mě budou asi zbožňovat.
Objednala jsem si kačírek, který dovezou v úterý a ještě zakoupím mulčovací kůru.
Vsadila jsem vrbu.
To ale nebyla moje jediná vrba.
V sobotu večer, když jsem se pustila kolečka a vyjmula tělo do poloviny zanořené do vody, jsem správně fyzicky disponovaná odeběhla pomoci Tomovi odtlačit bugginu (je téměř hotová a přepychová) do garáže.
A protože jsem byla vytrénovaná z koleček a balvanů, zabrala jsem v místech u volantu a …. mnohakilová záležitost s obrovskými koly mi celou svou parádní vahou ulpěla zadním kolem na noze.
Tomáš pochopil, dle mého řevu a automobil z mého údu odtlačil.
Bolest jsem pak už nevnímala, protože bylo třeba ještě udělat hodně práce.
Teprve ve vaně jsem se zálibně dívala, kterak mám na nártu vymodelovaný vskutku parádní vzorek zcela nových a velmi vydařených, kvalitních pneumatik.
Pochlubila jsem se a dostala přezdívku Drápalík.
No tak nárt rozdrcený, jak jsem původně myslela, nemám, čili je mi to jedno.
Již delší dobu Tomáš naříká, že by rád nějaký živý plot.
V Nymburku, kde jsem zakotvila na dvě hodiny na trhu s nejrůznější květenou a zeleninou, a kde jsem pořídila krásné sazenice salátovek a kustovnici čínskou, která bude sice plodit až za dva roky, ale já si počkám, několik skalniček a domácí uzené, jsem objevila pána, který zde prodával vrby.
Koupila jsem jich 55.
Tomáš má část kýženého živého plotu.
Má alej vrb.
Pán mi vysvětlil, že když budeme vrby stříhat, ony rychle porostou a brzy z nich bude požadovaný plot.
Už je vidím, jak budou pěkné.
Dále se v mikrosvětě nachází ještě nově lilie, durmany, echinacea, slunečnice a kopretiny.
A taky dva psi, kteří mají intenzívní potřebu skákat do nově 86 cm hlubokého jezírka, ze kterého během léta udělám hotový skvost.
Možná ho napřesrok ještě víc rozšířím, až bude až ke vchodu, pak ke kostelu … do Prahy… 
Je to neskutečné blaho pro duši, zhuntovat si tělo při tak nádherné práci.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Alias
Drápalík
P.S. Ten vzorek tam mám furt
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...