Detail příspěvku: Zítřek bude patřit sýkorkám!

Zítřek bude patřit sýkorkám!

autor: | Čvn 5, 2015 | Fauna a Flóra | 0 komentářů

Návštěvy: 58

No jo. Už to přišlo. Obě sýkorčí holčičky už samy jedí, cvičné letecké dny zvládly postupně na jedničku, jsou samostatné. Bohužel, není už důvod držet je v kleci doma. Co bylo třeba, jsme už udělali a můžeme být rádi, že se to podařilo, že se do přírody vrátí dva úplně zdraví ptáčci. Ono je to vlastně veselé, i když je to smutné…

Když si vzpomenu, jaká to byla maličkatá ptáčátka, jak jsme Pohance museli otevírat zobáček, aby vůbec něco snědla a jaké dělala den ode dne pokroky…

 

17548MGR.jpg

 

Jak malinkatá byla Čekanka, když ji Tomáš donesl a jak byl i červík pro ni veliký, jak jí Pohanka chtěla krmit a při tom sama ještě jíst neuměla…

 

17583NWN.jpg

 

Je to zvláštní.

 

Když člověk chce, je mu příroda neskutečně blízko a nejen to. Jakmile člověk udělá byť krůček směrem přírodě, když jí jde nepatrně naproti, ona udělá mnoho kroků směrem k němu a je velmi shovívavá.

 

Překvapivě rychle přijaly naše sýkorky za svůj fakt, že vypadáme úplně jinak, než i ta největší sýkora a že pean fakt není zobák.

 

Později jim i lidská ruka vůbec nevadila.

 

17555NWM.jpg

 

Ba ani hlava…

 

Jakmile někdo z nás vešel do pracovny, bylo to stejné, jako když k hnízdu přilétá jeden z rodičů, těch opravdových.

 

Ve středu večer jsme s Tomem dali našim chovankám kroužky.

 

17641Zjl.jpg

 

Jsou maličké, červené a je na nich 2015.

 

Téměř neprotestovaly. Na ruku jsou zvyklé, nemají strach. Svou plachost ale neztratily a to jsme rádi.

 

17642Y2V.jpg

 

Dál se bojí kocoura, psa i prudkých pohybů.

 

Snad nevadí, že přiletí na zavolání na ruku člověku.

 

Nemyslím, že by jim někdo chtěl ublížit a sýkorky se většinou moc nevzdalují, nejsou stěhovavé, tak snad, když budeme mít štěstí, jejich červené náramky občas uvidíme.

 

Máme budku, kterou připevníme na dům a na balkóně necháme jejich klícku, aby kdykoli, když budou chtít, mohly přiletět na tvaroh se strouhankou, který si tolik oblíbily.

 

A já budu klidně kupovat červíky, kdyby náhodou některá z nich chtěla a stavila se u nás na oběd.

 

Měli jste vidět tu radost, když jsem jim včera dala do klícky misku s vodou.

 

 

Ráchaly se celé odpoledne.

 

Každý večer spinkaly hezky u sebe a cosi si povídaly a dotýkaly se zobáčky. Jsou neskutečně zvědavé a musí vidět, kam člověk jde, co nese, co dělá, kam jde pes… reagují i na cinkání příborů.

 

Hodně nás naučily.

 

Víme, kdy chodí sýkorky spát, jak chodí spát, v kolik hodin vstávají, jaké jsou jejich chutě, jak se chovají k sobě i to, jak to vypadá, když něco nechtějí.

 

17643OGJ.jpg

 

Když nechce sýkorka tvaroh, dělá, že ho nevidí. Když nechce červíka a chce tvaroh, předstírá, že tam červík není a dívá směrem k misce s tvarohem.

 

 

Když má sýkorka hlad, vrtí křidélky strašně rychle, takže to vypadá, jakoby seděla na sbíječce.

 

Když už nechce jíst, natočí hlavičku, zavře zobáček a dívá se místo na jídlo člověku do tváře.

 

Každá z nich hovoří jiným jazykem.

 

Pohanka říká jakoby tralalala a Čekanka zase raz dva, raz dva.

 

Už vždycky poznáme koňadru od modřinky.

 

I podle řeči.

 

Máme v plánu zítra dopoledne dát zavřenou klec na balkon a kolem poledne ji holčičkám otevřeme.

 

Všechno zdokumentujeme.

 

Jestli se nám bude stýskat?

 

STRAŠNĚ!

 

Chce se mi brečet i teď, když vám článek píši, ale nikdy jsme neměli v úmyslu mít o domácí mazlíčky navíc.

 

Chtěli jsme těm dvěma sirotkům pomoci, aby ten krásný svět tam venku, prozatím plný života a krásy o tyhle dva tvorečky nepřišel a to se podařilo.

 

Vlastně máme radost, i když je nám smutno.

 

A v duchu slov Malého prince, který říká „Jsi navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutáš“, máme i starost.

 

Aby je ten svět přijal, aby se v něm neztratily, aby se jim nic nestalo, aby je něco nesnědlo, aby se jim dobře dařilo.

 

Ono když to člověk vypiplá, je to takové jeho dítě.

 

Nevím, jestli sýkorčí maminky pláčí, když se s nimi jejich sýkorky loučí, ale já brečim už teď.

 

A zítra to jistě bez slzy nedám.

 

A každá sýkorka, která kolem proletí, už pro nás pro oba bude mít zcela jinou, osobnější tvář.

 

Michaela Kudláčková


[sexy_author_bio]


a

Tom

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna je v Úplňku Co to znamená?
a nachází se v PANNĚ. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Matěj se narodilo hebrejštině. Pradědečkem je mu jméno Mattytja, doslovně „Mattyth Jáh(u)”,což se překládá jako „dar Boží”. Stejný základ má i jméno Matyáš, které je archaickou podobou jména Matěj. Oba jsou tedy „darem od Boha“. No a takový božích dárečků nám po ČR běhá 421.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Ponechali byste název pásky proti smrti pro reflexní prvky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 5
  • 494
  • 49 169
  • 387 549
  • 2 380 395
  • 3 789
  • 28
  • 1 834
0 Shares
Share
Tweet