Jednou z velmi oblíbených pokojovek je mučenka. Tahle liána je nejen nenáročná, ale za to málo, co jí poskytnete, vás bohatě odmění nádhernými květy. Má mnoho variet. Jednu hezčí než druhou a  kouzlo má i pro nás, kteří svět rádi poznáváme chuťovými pohárky. Mnohé mučenky ve své exotické domovině, Brazílii, nesou velmi chutné a zajímavé plody…

V obchodech ji najdete nejčastěji pod názvy granadila neboli passion fruit, maracuja, gulupa, chinola, sweet cup, lilikoi, parcha…

Název mučenka vznikl z toho, že v nápadném květu mučenky modré Passiflora caerulea lze vidět nástroje umučení Ježíše: uprostřed tři černé čnělky s bliznami jako hřeby, pět prašníků jako pět ran Kristových a okolo věnec barevných vláken jako trnovou korunu.

Špičatě zakončené listy představovaly kopí, úponky důtky, deset okvětních lístků deset apoštolů.

Latinský název Passiflora dali mučence jezuité (passio = utrpení, flos = květ).

Květy mají zelenavě bílý kalich, který je rozdělen do 5 za květu rozložených cípů, zakončených trnovitým přívěskem. Kališních lístků je pět, jsou volné, v plném květu rozložené nebo ohnuté nazpět. Nad korunními lístky jsou rozloženy dvě kotoučovité korunky, sestavené z 2-3 cm dlouhých, zvlněných, na bázi srostlých, fialových na konci bílých, nitkovitých korunních lístků.

K nám se dováží nejčastěji dva druhy.

Malé modro-fialovo-zelené kožovité plody mučenky jedlé (passiflora edulis) a pak o něco pevnější, větší a žluté mučenky (passiflora liguralis). Jelikož většina prodejců ještě nepochopila, že jde o jedno a totéž ovoce, pojmenují tu první nejčastěji jako passionfruit a tu druhou po česku mučenkou nebo maracujou.

Konzumace je jednoduchá.  

Maracuja má 3 mm silnou, lysou, pevně kožovitou pokožku. Uvnitř maracuji je velká dutina, obklopená suchou, vatovitou, až 0,5 cm silnou bílou dužninou.

Tato dužina je vyplněna míškem se sklovitou, oranžovou dření se semeny.

Plod tedy stačí rozříznout a dužninu vydlabat lžičkou. Chutí připomíná něco mezi mangem a meruňkou.

Mučenka obsahuje asi 17% sacharidů, provitamín A, vitamíny B, vitamín C, vápník, fosfor, železo, vlákninu. V Portoriku věří, že snižuje tlak.

Maracuja se nejčastěji konzumuje syrová.

Dužninou se zdobí deserty, koktejly a krémy. Díky své výrazné chuti a vůni se přidává do mnoha potravinářských výrobků, jako jsou sirupy, čaje, džemy, různá pyré, zmrzliny….

Ale taková maracujová příchuť nic nevypovídá o skutečném obsahu tohoto ovoce v potravině a tudíž i chuti tohoto výjimečného ovoce. Pokud si chcete mučenku skutečně vychutnat, kupte si ji čerstvou. Zkuste například umíchat zakysanou smetanu s trochou cukru a kokosu. Desert servírujte ve skle ozdobený maracujou. Je to efektní, lehké a chuťově famózní.

Díky poměrně vysoké ceně se k nám sice každoročně dováží, ale v omezeném množství. 

Pokud na ni během zimy narazíte a budete chtít investovat cirka tři desetikoruny do něčeho velikosti golfového míčku nebo v případě žluté maracuji asi třikrát většího, nebojte se. Je velmi aromatická, chuťově výrazná, podmanivá a exotická každým coulem. Zážitek z mučenky se vám vtiskne do paměti stejně jako pohled na pokladní lístek na hodně dlouho.

Většina pokojovek  jižní okno nemá v lásce, takže jestli tam máte volno, šup tam s mučenkou.

Často zalévejte, ale nepřemokřete. Odmění se spoustou květů popřípadě plodů. Občas přihnojte a roste, bude vás milovat. Na zimu zajistěte chladnější místo, světlo a omezte zálivku. Protože vykvétá pouze z nových výhonů, na jaře jí ořežte a přesaďte.

Nezapomínejme, že jde o liánu, takže potřebuje oporu, po které by se plazila. 

ToraToraTora

[sexy_author_bio]