Views: 10
Tedy upřímně se přiznám, že na to, abych se koukala, jak se dvě pomalu děti skoro v přímém přenosu zabíjejí v autě, na to nemám. Na zprávy koukám. Občas tak, že se otočím a zacpu si uši. Vlastně to dělám od malička. Nechtěla bych tvořit zprávy.
Nejen pro tyhle věci, které musí být, přece nesmírně zatěžují, protože vlastně každý den se stane něco zlého, a lidé ne úplně chtějí koukat na to, jak někomu vykvetly slunečnice, jak se něco podařilo, jak se nikomu nic nestalo.
Každý den jsou zprávy i několikrát a večer pomalu hodinu. Dennodenně. To asi tedy znamená, že takový tým „zprávařů“ loví události nepřetržitě, protože se to musí taky připravit a podobně.
Ne, děkuji pěkně.
Sice nejčastěji u zpráv nadávám, nebo nechápu, nebo se otáčím a zacpávám si uši, ale v podstatě ty lidi, co každý den připravují pro občany hladové po dramatech jejich večerní menu, obdivuji.
Občan zhltne dopravní nehody, požáry, výpověď náhlého bezdomovce, kterému povodeň vzala dům, vyslechne dojmy pozůstalých po turistovi, co spadl ze skály při focení selfie, a pak otevře si lahváče, nebo tuňákovou pomazánku a pomalu to všecko pustí z hlavy.
Jiní si ale podle mého nosí domů pocity z reálných neštěstí, problémy a strašné zážitky skutečných lidí, se kterými se museli setkat, mluvit, tedy dílem si to s nimi prožít.
Nechtěla bych tohle zaměstnání dělat.
Zvláštní, že mě to nikdy nenapadlo, až v sobotu u té příšerné reportáže.
Hasiči, zdravotníci, policie – to všechno jsou lidé, kteří se snaží v ty hrozné chvíle nějak pomoci a jsou tu od toho, mohou cokoli udělat, zachraňovat.
Ale reportér ten vlastně o tom pouze informuje – úplně pasívně, ale prožije to v tom terénu taky. Jen nemůže nic, než se dívat.
Věřím, že si občas musí připadat i hrozně hloupě.
Zajímalo by mě, jak to ti lidé ze sebe dostávají ven, jak si tu duši čistí. Asi se to nedá dělat moc dlouho.
No ale, abych to dnešní zamyšlení zakončila nějak pozitivně … na zprávy jsem se večer těšila hlavně kvůli tomu psíkovi a lišce, co napřed byli lovec a kořist a pak parťáci v jedné uzavřené skále, kde jsou najednou jeden pro druhého oporou.
Doufám, že to dobře dopadne. Moc to sleduji a moc těm dvěma fandím.
Tentokrát to nebylo jen o přírodě. Pomáhali i lidé. Škoda, že nelze udělat víc.
Ale… věřím v přírodu, že ty dva v tom nenechá.
Závěrem…
- Hromburác bouřky přežil zatím bez úhony.
- Vrabci pod naší střechou mají právě blíže neurčený počet miminek.
- Dobíhá nám úplněk, který byl v Kozorohu.
- Mománek se naučil „chodit ráno na nočník“ (musím udělat ty deníky)
- Soused má překrásné květiny, které nevím, jak se jmenují, ale bydlí na nich fůra broučků.
- Je čas jít na heřmánek.
- Uzrála pšenice a je celá zlatá!
… a je na ní námel 
(na FB budu teď jako samožer )
Tak jestli tohle nejsou lepší zprávy.
Udělala jsem vám z víkendové procházky i nové, červencové pozadí. 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
