“Sbohem, holky moje zelený“

V super a hyper marketech začali strašit polystyrenoví sněhuláci a regály obtočily girlandy plastového chvojí. Nastal čas, kdy neunikneme pojmům, jako je pečení, úklid a…slevové servery.

Našinec podléhal lákadlům úvěrových vykutálenců, aby Vánoce byly ty nejkrásnější, ačkoliv je splácel celý příští rok, nebo hůř, roků daleko víc.

Poslední dobou se ale zdá, že výraz splátky nahrazuje čím dál častěji pojem sleva.

Ne, že bychom si nadělili prošlé salámy.

To spíš razantně narostla obliba slevových serverů napříč společností.  Za zlomek ceny pořídíte při troše trpělivosti cokoliv. Od poukázky na pivní masáž po šperky, boty, hračky i tanec  u tyče.

Ani mne tento trend neminul.

Nějakou záhadnou silou se totiž stalo, že simuluji práci za tři lidi. A to s větším či menším úspěchem zato za značné ztráty energie a humoru. Když jsem se jednoho dne snažila o cosi, jako vánoční úklid, spadla mi na hlavu garnyž.

Bezpečnější bude na nic nesahat. Maximálně tak brouzdám po netu ve snaze sehnat někde nadílku nebo alespoň vagon uhlí k Mikuláši.

I tady se ale najdou snaživci.

Značkový svetřík, na který jindy vyděláváte celý měsíc za 99,-?  No nekupte to. Tedy jen, než se doškrabete k informaci, že si za necelou stovku koupíte poukaz na slevu 10%.

A co teprve ten úžasný pobyt v luxusním penzionu na horách za pouhé tři tisícovky z původních deseti. Jo aha, ono to stojí tři litry normálně a ta desítka je jen reklamní trik pro dobrý pocit, jak to bylo vlastně levné.

Nebo je v ceně voucheru matrace a za zbylých sedm táců lze dokoupit i postel, povlečení a pokoj pod střechou. A aby to tak nebolelo je švédský stůl v ceně, takže si můžete k snídani vybrat mezi ohřátou čabajkou a kobližkem s marmeládou.

Úplně nejlepší je, když máte v ceně zahrnuto i poštovné.

Žádné vícenáklady, žádný výkrm pošťáckého prasátka.  Co na tom, že firma umožňuje jen osobní odběr, když slogan poštovné v ceně, zní tak báječně.

Představte si, že si sednete do restaurace a číšníkovi před objednávkou nahlásíte, že budete platit voucherem.

Pingl spiklenecky mrkne na kuchaře a už se vám nese pečlivě načechraný salát, topinky z půl pecnu chleba a tam někde vzadu ta úplně nejmenší porce tataráku, kterou jste kdy viděli.

Pořád ještě ale máte štěstí, protože jste za své peníze vlastně něco dostali.

Jiní takové štěstí neměli.

I já jsem podlehla.

Po pečlivém zvažování a vybírání jsem manželovi slavnostně zakoupila dárek pod stromeček na jednom ze slevových portálů. Ve vteřince jsem zaplatila kartou a bylo. Obratem mi přišla na meil poukázka k odběru zboží.

Pohodička.

Jala jsem se  hledat e-shop, ze kterého bych dárek objednala.

Nenašla.

Teprve po drahné chvíli a vyčerpávajícím hledání mi došlo, že jediný kontakt na firmu je telefonní číslo, které prý dotyčný zvedá každou středu od 18:00 do 19:00.

I vyčkala jsem nejbližší středy a žhavila mobil.

Kupodivu ho kdosi zvedl. Nával štěstí zchladila mužova plynulá ruština. Tak nějak jsem pochopila, že „éto OK“  a že jsem možná měla tomuto jazyku věnovat na škole víc pozornosti. Takže jsem se po našem omluvila a v duchu vystavěla pomníček svým několika stovkám.

„Sbohem, holky moje zelený.“

Když balíček po dvou týdnech horečného očekávání došel, obrátila jsem do sebe lahev vína.

První půlku z radosti, druhou na kuráž. Upřímně, nejvíc mne zaskočilo, že jsem v balíčku našla přesně to, co jsem objednala a to dokonce i s českým návodem.

Museli jste slyšet ten kámen žuchnout až u vás.

Můžu Vám ale říct, že dlouho si neobjednám ani fusekle.

To se radši z posledních sil vyškrábu ven a půjdu se tulit do jedné z front. Já vím, že to momentálně není in. Třeba si stoupnu do té správné a dárky nakonec budou.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]