Zkušený rodič ví, jak přínosné je, děti výletem utahat. Diletant vyřídí sám sebe. I přesto přijměte pozvánku na keltskou stezku do Železných hor.  Většina památek, které mám v merku pro letošní rok, je i přes příznivé počasí stále zamčena. Proto jsem se rozhodla obdivovat krásy naší země v místech přístupných celoročně. Do oka mi padla Keltská stezka u Nasavrk. 

Nasavrcký renesanční zámeček je oku lahodící start i cíl celého okruhu. V jeho útrobách je rozsáhlá expozice věnována právě Keltům, jejich životu a celé bohaté a zajímavé kultuře. Podrobné informace najdete však i na jedenácti zastaveních, které budete míjet, pokud se vydáte na 9,5km dlouhou stezku místy původního keltského osídlení včetně malého okruhu do míst původního oppida.

A to vše v nádherné krajině Železných hor.

S tou nádherou to opravdu nepřeháním. Hned první zastavení je v přírodní památce Kaštanka. Kdo jedlé kaštany miluje, určitě návštěvu odložte na září, kdy začínají zrát.

Kousek za Kaštankou vás cesta zavede do lesa. Kamenná moře ve stráních, rozeklané koryto bystřiny i menší či větší skalky jsou obklopeny lány sasanek, záhony plicníků, trsy petrklíčů.

Jaro v železných horách tká nádherné živé koberce byť z obyčejných květů.

Stále ještě jdete po modré.

V jedné z nejstarších trempských osad Peklo v údolí řeky Chrudimky se jí nezapomeňte pustit. Jako my.

OBRÁZKY JSOU PO KLIKNUTÍ ZVĚTŠOVACÍ

Jediný junior kvíkal, že by radši šel přes potok. Já ignorovala rozcestník. Po více než kilometru mne sílící podezření donutilo otevřít mapu, zvážit následné kroky i návrat k původní trase.

Kdybychom překročili potok nikoliv řeku, mohli jsme si ušetřit i další dva kilásky zacházky. Když už jsem chtěla trasu odpískat a vrátit se potupně do výchozího bodu, objevili jsme rozcestník a správnou trasu.

Té už jsme se nepustili.

Díky ní jsme si prohlédli osadu v údolí řeky Chrudimky. Stezka vede dál do obce Hradiště kolem vodopádu. Syn se pokusil hopkat po kamenech pod vodopádem, takže další cesta byla doprovázena čvachtáním tenisek v rytmu jeho kroků. Jelikož tyto byly od ťongů, šla jsem za ním a bedlivě sledovala, kdy se začnou rozkládat na prvosoučástky.

Podrážka je neopustila a tak jsme došli až do Hradiště.

Jelikož oppida byla stavěna především z hliněných valů a kmenů, nezbylo z nich do dnešních časů zhola nic.

Archeology vykopané artefakty si můžete prohlédnout na zámecké expozici.

Představu o původním osídlení pak doplní vizualizace na jednotlivých tabulích v šesti zastaveních malého okruhu kolem původního oppida.

Protažené ksichty dětí, že neuvidí nic, zhola nic, zachrání kamenný kruh s menhirem. Byť nově vztyčený je příjemným místem k načerpání sil.

Z těchto míst se Vám naskytne i velmi příjemný pohled na Křižanovickou přehradu. Stezka zde nastupuje ke své finální části. Na dětech se začala projevovat v lese nad přehradou lehce únava a z té pramenící nevraživost.

Původně nevinná šišková bitva se zvrhla v boj o přežití, když smrkové a borové šišky nabraly takovou palebnou sílu, že jsem jim musela pohrozit zastavením dodávek jídla a pitné vody, aby toho nechaly.

Náznak keltského stavebního umění čeká v dalším cíli cesty.

Tím je rozhledna Boiika.

Bohužel se k ní od oppida dostanete pouze po asfaltové silnici. Za jasného počasí z ní uvidíte Krkonoše, Jizerky i Orlické hory a dohlédnete i do Chrudimi a Slatiňan.

Příjemná cesta vás pak lesem přes potok Debrný dovede kolem menšího kamenného kruhu zpět do Nasavrk.

Děti v průběhu cesty stávkovaly, protože můj orientační smysl, je stál několik kilometrů kopcovitým terénem navíc. Když zapomenu na vulgarismy na adresu trasy, zvládly to nakonec skvěle.

Za odměnu dostaly zmrzlinu.

Asi byla s kofeinem, jelikož si jinak neumím vysvětlit, že všichni, včetně nejmenšího koukali do večera na televizi, zatímco já usnula opřena o kuchyňský stůl ještě před západem slunce.

Zajímavá myšlenka, že utahám děti a s manželem si o víkendu dosyta odpočinem tak dostala na frak víc, než synovy tenisky.

Ty mimochodem přežily a syn se dodnes diví, jak krásné barvy mají, když jsou umyté. 

ToraToraTora

[sexy_author_bio]

Fotografie: Autorka článku