Jak se chytá láska? Na sex přece!

Asi těžko budeme hledat jedince, který by netoužil po lásce. Dokladem nám budiž miliony seznamovacích inzerátů, příběhy pravidelně přehrávané před usnutím na plátno z vnitřní strany očních víček, přiblblý úsměv, který nám vykouzlí na tváři jedna SMS, naprosto iracionální chování a podobně.

Takový zamilovaný člověk je doma zaseknutě schopen zalévat pět minut voděnku z varné konvice horkou vodou, protože právě myslí na něco zcela jiného.

Na včerejší noc.

Následně si osolí kávu, ke které přikousne propisovačku. Po té, co to zjistí, se pousměje, ale rozhodně nemá potřebu stav eliminovat. Proč taky?

Z vědeckého hlediska šikovně namíchaná směs hormonů.

Z poetického hlediska něco mezi šílenstvím a poezií.

Z pragmatického hlediska nesmysl a zbytečnost.

Z lidského hlediska samozřejmě nezbytnost.

LÁSKA!

Všichni toužíme a všichni ji chceme. Každý prahne po lásce.

A teď se dostáváme k tomu nejzáhadnějšímu.

Sex voní!

Ona láska, ta potvora, nejvíc napadá ty, kteří se právě zamilovali, a zdá se, že se vyhýbá těm, kteří ji nemají a zrovna ji tak usilovně hledají!

Jak to?

Na jakém principu funguje tahle přímá úměra?

Čím víc jsi zamilovaný, tím víc tě druzí chtějí. A naopak.

Neříkejte, že jste si toho samy nevšimly. Než jste potkaly toho svého, určitě jste si prošly obdobím, kdy jste měly dojem, že jste snad neviditelné.

Jakmile jste se zamilovaly, najednou se s nápadníky roztrhl pytel a muži se v pětistupech vrhali na zem, po které jste právě kráčely. Dokonce váš šéf zaznamenal, že existujete ve firmě, byť je tomu už pět let.

Co se změnilo? A kde?

Možná je to v nějakém orgánu, který je dovedně skrytý někde v našich tělech a který okamžitě neomylně zanalyzuje, že tady je ring volný!

Totiž žena, která je zamilovaná a která se hlavně pravidelně miluje s mužem, zřejmě jinak voní. Je možné, že je sex cítit?

JE!

Logicky ne nosem, ale právě oním orgánem. Druhé pohlaví jím vůni nasaje a zbytek už zařídí klasická soutěživost a silný animal model v nás.

A copak dělají pomalu všichni živočichové? No jasně, snaží se vlastním pachem přelakovat pach nějakého konkurenta.

Plně se ztotožňuji s teorií, že muž pozná zamilovanou a sexuálně aktivní ženu a okamžitě má puzení, samozřejmě o tom neví, přečůrat předchozího aktivního samce a aktivovat u ní vlastní stopu.

To je ten důvod, proč máme dojem, že ve chvíli, když najdeme sobě protějšek, je najednou protějšků plný kornout.

My totiž vyzařujeme z těla informaci, že je oč se bít.

Proto je žena, která je dlouho sama, často stižena přesvědčením, že není vidět.

Ne že není vidět, ona není cítit!

Stačí ale, aby našla někoho, kdo jí bude sympatický a s kým alespoň stráví noc, a hned je tu efekt. Je to trochu podvod, protože zamilovaná není, ale zafunguje to.

Tedy ženy, které chcete být přitažlivé, prostě se milujte a uvidíte ten obrat.

Auto… ehm… „sugesce“ ovšem nezpůsobí nic. Tedy, nic v tomhle případě. Ošulit se to nedá.

Jsme jen živočichové.

Součást přírody a ta nás vybavila naprosto stejnými instinkty, jako kterékoli jiné živočichy, které strvořila.

A kterým dala jeden základní pud…. rozmnožovací a ten je velice silný.

Slouží totiž k zachování druhu. A to je hodně důležitý instinkt.

Životně důležitý.

Mimochodem, pročpak se nám asi nejčastěji ve společnosti zalíbí muž, který je jako potvoru zadaný???

Aha??!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]