Jak si vykoukat oči na Kost..

Pláč z nešťastné lásky, pukající srdce rodičů, nářek opuštěných dětí i nešťastných milenců prý dodnes za temných nocí zní ozvěnou v údolí a odráží se od kolmých skalních stěn, jediných svědků událostí, které byly po staletí němými svědky historie i lidských osudů. 

OBRÁZKY JSOU PO KLIKNUTÍ ZVĚTŠOVACÍ

Nikdo už neví, který příběh dal jméno tomuto místu.

Pláč ho provází po staletí a jméno Plakánek je tak víc než příznačné. Údolí není stísněnou roklinou. Zvlášť teď na jaře vás okouzlí koberce sasanek i zlaté trsy blatouchů a omamná vůně květin, kterou skály po obou stranách údolí nedovolí rozptýlit a naředit.

Na svém samém konci či počátku ukrývá poklad nejkrásnější: romantický gotický hrad Kost.

A tady trochu končí tajemno.

Začíná spíš komedie.

Abyste si ho mohli prohlédnout, určitě vás nepoženu do kopce. Tenhle hrad stojí v údolí mezi Černým a Bílým rybníkem, Prokopským údolím a Plakánkem, které z hradu snadno vidíte. Ovšem hrad je vidět teprv tehdy, když už skoro bušíte na hradní bránu. Nic si z toho nedělejte, na mysli neklesejte.

Tenhle hrad přehlídli i husité.

Rozhlédli se po okolí a hybaj na Trosky. Chyba. Kost byla druhým nejvýznamnějším hradem hned po Karlštejnu. Však s ním Valdštejn také počítal jako s obranným pilířem.

V podhradí je sice prima parkoviště, ale bylo by škoda se nechat okrást o místa v okolí. Pokud zvládnete zhruba desetikilometrovou trasu rovinatým terénem, zaparkujte u zámečku Humprecht.

Když z Jičína vyrazíte do Sobotky, určitě nepřehlédnete tento lovecký zámeček. Zhruba z dvaceti kilometrů z jakékoliv strany je tato dominanta zdejšího kraje vidět. Z parkoviště vede stezka směrem k hradu Kost. Samozřejmě se můžete kochat přírodní rezervací i zbytkem nádherné krajiny Českého ráje.

Například skalní obydlí nedaleko hradu, kde prý přebývaly dvě vdovy, podle jiných pověstí čarodějnice.

Kost je od dubna otevřena pro návštěvníky a nabízí několik návštěvních okruhů. Nás zaujala především mučírna a středověká kuchyň. Průvodci se skutečně snaží prohlídku učinit atraktivní a tak návštěvníky seznámí nejen s jednotlivými mučícími nástroji, ale podrobně vám vysvětlí i za jakých podmínek a jak se používaly.

Zájemci si mohou vyzkoušet kládu či bičovací lavici.

Zatímco jeden zhruba jedenáctiletý chlapec na výzvu průvodce ochotně zaklekl do klády. Druhý, patrně zaujat sugestivním výkladem, omdlel. Naštěstí mu čerstvý vzduch na nádvoří i výklad o architektuře a historii dovolili prohlídku dokončit se ctí a po svých.

Po prohlídce hradu vás čeká zbývající část cesty.

Plakánek je skutečně unikátním místem přírody, které nadchne i vším spruzené puberťáky a cestou vykrvené prcky. Na jeho konci je víska Vesec.

Kdo je nadšencem architektury, určitě ocení, že chaloupky byly vyhlášeny památkovou rezervací. Roubenky jsou vskutku malebné. Kdo však jen občas zavadí pohledem o televizi, začíná již v tuto chvíli větřit. Je to tu nějaké povědomé.

Dobře známá pohádka S čerty nejsou žerty…kdo by jí neznal….

Chaloupka, kde vojáci chytali u babičky Petra Máchala…no jistě Vesec.  Moc se nezměnila. Pro dříve narozené uvedu i černobílou klasiku a to šrámkovo Léto. Hádejte, kde se točil. Dobře dobře, tak ještě k oblíbeným rodinným filmům. Jak dostat tatínka do polepšovny. Ta sámoška, kde kupovali cukr, ze kterého lezla stáda mravenců…Vesec.

Náves, kde jezdila hasičská stříkačka Máňa, která nakonec jela zachránit i Vaška s tátou….vesecká náves. A potěším i milovníky největšího z Čechů Járy Cimrmana. Muzeum peří, tedy rodný dům tohoto velikána…Vesec.

A na návsi stojí i škola, kde učil ve filmu Jára Cimrman ležící spící. Když Jára přicházel na sklonku života do rodné vsi a míjel ceduli s názvem obce, je to ta strana, ze které přijdete od Plakánku.

Jenom na bílé tabulce je uvedeno Vesec nikoliv Liptákov.

Zbývají vám poslední dva kilometry zpět k zámečku Humprecht. Prohlídku určitě nevynechejte. Tato nenápadná stavba se pyšní sálem se sedmnáct metrů vysoký stropem, který vytváří unikátní akustiku. Máte li hlas a hudební sluch, zkuste zde zapět, zůstanete ohromeni.

Když něco nestihnete, nevadí. Český ráj je skutečně rájem, který si člověk zamiluje a bude se rád vracet. Co nevyšlo napoprvé, můžete shlédnout příště.

Coby kamenem dohodil, jsou již zmíněné Trosky, Prachovské skály nebo pohádkové město Jičín. A kdo cestuje spíš žaludkem, určitě přikoupí na cestu zpět hořické trubičky, které se tu prodávají skoro všude.

Pokud máte chuť, přijměte pozvání na příjemný výlet do pohádkového kraje, s gotickým hradem, tajemným okolím a okouzlující přírodou.

Stezka je velmi dobře značená a na každém jejím kroku vás čekají příjemné zážitky.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]