SOBOTNÍ PŘÍLOHA

ToraToraTora

Ctihodnosti, velevážená poroto…

Svého muže miluji. Každý den mu k snídani dělám kávu, kterou si rád sladí a zapíjí s ní štrůdl či bábovku. Peču ráda. Ale to víte, takový moučník nezasytí.

Proto si po příjezdu do práce v kantýně vyzvedne ještě alespoň bagetu nebo pár chlebíčků. Musí vydržet do oběda. Ty jim dělají celkem dobré a poctivé.

Když si minulý týden pocintal kravatu tamní polévkou, vydržela mi skvrna na promazání pantů v celém bytě a řetězu maminčina kola. Ale zavírají tam ve dvě, takže si nechává balit zákusky na odpolední svačinku sebou do kanceláře.

Po sladkém vyhládne, ale těší se na večeři. Je vděčný a nevybírá si.

Kolikrát po takové svíčkové se šesti ještě dojí půl plechu perníku od včerejška. U televize večer už se pak šetří a chroupe jenom suché chipsy.

Je to moje zlatíčko.

No a nedávno mi takhle ráno před odchodem do práce povídá: „Miláčku, nevíš, kde mám pásek, ty kalhoty jsou mi zase o něco volnější.“

Přiznávám se, že jsem ho tím páskem zbila do bezvědomí.

A mají pravdu i svědci, kteří mne slyšeli křičet: „Víš ty hajzle vůbec co to je BMI nebo kilojoul?“

A také vím, že nebylo rozumné držet banánovou dietu hned po zelné a kefírové, ale že jsem měla hned po těch koktejlech zkusit hollywoodskou nebo tukožroutskou polévku.

Ale pokud bude porota shovívavá k mé dosavadní bezúhonnosti a konfekční velikosti, tak slibuji, že už se nikdy nenechám rozhodit jedním ulítlým knoflíčkem od riflí.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]