S absencí vitaminů bychom patrně nevydrželi fungovat ani pět minut. S jejich nadměrným množstvím si ale rovněž nepomůžeme. Jak je to tedy s jednotlivými vitaminy a naším tělem? Kolik kterého potřebujeme a kolik je již na škodu? Je to u všech stejné?

Pojďte se podívat na ty malinkaté zázraky života.

Kdy pomáhají a kdy a jak mohou škodit?

Životně důležitý je pro vývoj organismu, naše zuby, imunitní systém, kde likviduje viry, rozhodující vliv má například pro naši kůži a kosti a zrak.

Když schází – Nedostatek se projevuje nadměrnou lomivostí nehtů, vypadáváním vlasů nebo nechutenstvím.

Kde ho hledat – V játrech, listové zelenině, červené řepě, vejcích, rybách a mléku a mléčných výrobcích.

Nadbytek – Je nebezpečný předně v těhotenství. Tehdy může výrazně pokazit vývoj končetin plodu. Jeho nadlimit způsobuje vyšší lomivost kostí a poškozuje játra.

Jako koenzymy zasahují výrazně do všech částí lidského těla. Předně bychom bez nich byli jeden velký uzlíček nervů.

Biotin se stará o správnou tvorbu enzymů a zpracování tuků z potravy.

B5 – Bez něho bychom se neobešli při stresu, jeho nedostatek způsobuje migrény. Najdeme ho v pšeničných klíčcích, vnitřnostech, droždí, rybách, drůbeži, jogurtech, luštěninách, ořechách a mléku.

B1 (thiamin)  – „Chytrý“ vitamin, podporuje správnou činnost nervové soustavy a prospívá svalům i srdci. Potlačuje bolest zubů a zmírňuje příznaky mořské nemoci. Je obsažen v pivních kvasnicích, vepřovém masu, rybách, arašídech, ořechách a rostlinných semenech.  Přicházíme o něj hlavně pitím kávy a čaje.

Nadbytek – způsobuje úpornou bolest hlavy, nadměrné pocení, nesnesitelné svěděn í a celkovou slabost.

B6 – (pyridoxin) –  V organismu se podílí na 100 různých reakcích. Mimo jiné také posiluje výrazně imunitu a  je velkým přínosem pro správné fungování našeho mozku.

B12 – Jinak také podle vědců supermolekula . Je to takový buditel dobré nálady a pozitivního vhledu. Nejdeme ho pouze v potravinách ze zvířat. Například v mase, mořských rybách, játrech, vaječném žloutku a mléce.

B folát, jinak také kyselina listová – Má životní význam pro vývoj lidského plodu i schopnost otěhotnění vůbec. Snižuje také riziko různých druhů rakoviny, kardiovaskulárních chorob i cévních a mozkových příhod. Najdeme ho hlavně ve fazolích, pomerančové šťávě a celých zrnech. Při problému s otěhotněním se píše kyselina listová oběma partnerům v podobě potravinových doplňků.

Hodně se o něj připravují hlavně kuřáci a známý model nazývaný „kocovina“ je prakticky stav, kdy tělo nemá dostatek vitaminu C.

Je to významný atioxidant, který je odpovědný za správné a rychlé hojení ran, čištění těla od volných radikálů a tvorbu bílých krvinek.

Chrání nás před šedým zákalem, srdečními chorobami a dodává našemu tělu potřebnou energii. Je tu pro naše zdravé zuby a hlavně dásně a s jeho dostatkem snižujeme riziko vzniku křečových žil.

Kde ho hledat – Nejvíce vitaminu „C“ obsahují šípky, za nimi černý rybíz, v závěsu za ním jde červená paprika, kiwi, brokolice, hlávkové zelí a všechny druhy citrusů.

Když schází – Při nedostatku vitaminu „C“ tělo chřadne. Prakticky je takový stav srovnatelný s onou kocovinou. Krvácejí dásně, může se objevit i únavový syndrom.

Když přebývá – I tady platí, že všeho moc škodí, ale vitamin C je při nadbytečném množství snadno odbouratelný a člověk to odnese jen průjmem a patrně i kopřivkou. Naše tělo totiž množství, které nepotřebuje, vyloučí snadno močí. Při trvalejších koňských dávkách vitaminu C bychom si mohli ale i slušně poškodit játra a také rozhodit krevní obraz.

Takzvaný sluneční vitamin – někteří vědci jej pokládají spíše za hormon, protože naše tělo si ho v souvislosti se slunečním zářením vyrábí samo. Zajišťuje pro nás správný metabolismus cukrů, reguluje množství vápníku a fosforu v krvi.

Chrání náš organismus rovněž před některými druhy rakoviny (prostaty) a posiluje srdce.

Když schází – Jeho deficit se ohlásí svalovou slabostí, nervovými poruchami, životním pesimismem a zvětšením koleních kloubů.

Kde ho hledat – Zdravému člověku stačí, aby se denně na 15 minut vystavil slunečnímu záření. Holt kam chodí slunce, tam nemusí lékař – asi na tom něco bude.

Když přebývá – Nadužívání umělého vitaminu D může být rizikové. U dospělých se projeví odplavováním vápníku z kostí, u dětí může zastavit růst. V nadměrných dávkách se ukládá ve vnitřních orgánech. Například v plicích a srdci. Nové vědecké studie ukazují na možnou souvislost mezi infarktem myokardu a nadbytkem vitaminu D v těle.

Jinak také vitamin těhotenský – významně přispívá k otěhotnění, ničí volné radikály v těle a chrání červené krvinky i buňky před poškozením oxidací. Je prevencí srdečních onemocnění a  hlavně výrazně pomáhá kuřákům odbourávat škodlivé látky z cigaretového kouře. Rovněž významně přispívá k mladistvému vzhledu.

Když schází – Nedostatek se ohlásí povadlou scvrklou kůží, únavou a nervovou dráždivostí.

Kde ho hledat – V pšeničných klíčcích, rostlinných olejích, ořechách, brokolici a čočce.

Když přebývá – Pokud to není nevyhnutelné, omezte se na jeho přijímání pouze z přírody. Jeho nadbytek, který si můžeme připravit při konzumaci potravinových doplňků, hrozí zdravotními komplikacemi. Může vést k mrtvici, infarktu či demenci. Ohrožuje hlavně osoby s nemocnou štítnou žlázou, cukrovkou a vysokým tlakem.

Koluje hlavně v mozku, ve svalech, reprodukčních orgánech a v srdci. Pomáhá při stavbě buněk, podílí se na metabolismu tuků, snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá při hubnutí. Rovněž uklidňuje nervy a zabraňuje padání vlasů.

Kde ho hledat – Hlavně v mase, vejcích, vnitřnostech, hrachu, sóje, obilí, luštěninách, rýži a například ve slunečnicových semínkách.

Neobejdeme se bez něj co se týče správné srážlivosti krve, hojení ran, tvorby kostní dřeně, dobré funkci jater. Podle nových výsledků výzkumů se výrazně podílí na zamezení zhoubného bujení.

Kde ho hledat – V zelí, v játrech, v žloutku a všech mléčných výrobcích.

Nepřehánějte nic, vaše tělo zná způsoby, jak si pomoci

Vědci mají zdvižený ukazovák.

Je všeobecně módním trendem si na základě lákavých reklam, slibujících pomalu nesmrtelnost, sestavit denní jídelníček z různých zaručených vitaminových komplexů a téměř zázračných preparátů obsahujících snad celou abecedu a číselnou tabulku.

Platí ovšem, že trvalé podávání potravinových doplňků a různých umělých životabudičů vede nakonec k tomu, že tělo si již samo nedokáže pomoci při zužitkování přírodních zdrojů.

Ono prakticky zleniví.

Tedy vitaminy ano, ale raději kilo mrkve, kde hrozí maximálně průjem, než megadávky tablet, kde to jak vidno, může zavánět i kolapsem životně důležitého orgánu.

Předávkovat se špenátem sice lze, ale v podstatě pro tělo zcela bez trvalých následků.

Mimochodem, víte, co má s vitamíny společného nemoc zvaná kurděje?

(kdo četl Motýlka, jistě ví)

Michaela

[sexy_author_bio]