Návštěvy: 60
Nebyl to záměr, do vlastních řad nestřílím, ale prostě mi na dnešek vyšla ranní káva na téma slepice. No nebudu ten zážitek přece odkládat, aby se náhodou nějaká soudružka neurazila. Protože mě to zaujalo a možná je to něco, co znáte. Já to neznala.
Když jsem byla malá, mamka mi večer vyprávěla pohádky.
Milovala jsem to.
Měla zcela jiný přednes, než dědeček a babička, kteří taky vyprávěli.
Od dědy (Váha) to bylo plné cti, spravedlnosti, statečnosti, vysokých mravních hodnot, férovosti a já si v tom lebedila. (jednou vám řeknu tu o hadovi, co na něj spadnul strom…tu jsem zbožňovala)
Babička brala pohádky smrtelně vážně (Ryba) a pokaždé tam bylo nějaké dramatické rozuzlení, ponaučení a podobně.
Mamka (Panna) to bylo super, protože to byla strašná legrace. Ona si pohádky zásadně vymýšlela, stejně jako děda, ale byly srandovní.
Milovala přímou řeč a vždycky tam byl nějaký fór.
Nejraději jsem měla „seriál“ o Plivníkovi.
Plivník bylo černé kuře, které se vylíhlo v kapse kabátu jednoho hamižného chlapíka, když v okapu našel černé vejce a nemohl ho tam pro svou hamižnost nechat.
Plivník mu pak dělal strašné naschvály.
Chudák máma musela pořád vymýšlet nová pokračování.
Mám tohle v sobě, tyhle večerní pohádky, které byly stejně jiné, jako jejich vypravěči, hezky uložené, a je to taková jedna z peřinek mých vzpomínek na dětství.
A tím pádem i dneska vím, jak může vypadat vejce, kde je Plivník.
V neděli jsem v zápalu pracovní euforie došla k tomu, že ještě udělám koláč, ale hlavní ingredienci jsem už neměla.
Dááávno vejce nekupuji v krámu. Ty vybledlé chudinky, od neduživých chudinek!!
Od té doby, co je kupuji od paní tady, která má slepičky vypasené, zdravé, pořád venku a krmené kvalitní, různorodou stravou, jsem jako tchoř.
Není týden, abych nedělala něco z vajec, nebo si jen tak neuvařila na nějaký způsob.
Její slepičky jsou navíc i údernice, takže pokaždé, když zavolám, tak má. (Jen jednou neměla, to bylo loni v zimě a skoro mě rozbrečela).
Objednala jsem si dvacet, jela jsem do krámu pro mouku a cestou zpět se pro ně stavila.
Rovnou jsem si taky objednala na Velikonoce dalších třicet a než mi donesla těch dvacet, obdivovala jsem před jejím domem krásný šafrán.
Ještě jsme prohodily pár slov o šafránu, dostala jsem slíbeno pár rostlinek a s úlovkem jsem tachtila domů.
Jakmile jsem ale vejce otevřela, okamžitě jsem volala zpátky.
„Paní S. nedala jste mi omylem v jednom platíčku vejce, co máte už obarvené na Velikonoce? Jsou skoro černé!!“
„Ne, to jsou takové slepice“
„Fakt?? Co to je za druh?“
„Maransky. Jsou černé“
„A kuřata taky?“
„Ano taky“
„Plivníci!!“
„Cože?“
„Ále… já vám to pak povím“
No, prosím. Okamžitě jsem šla nahoru zkoumat na net slepici maransku.
A fakt!!
Černá slepice, co snáší skoro černá vejce!
A kuře!
Černý kuře!
Mamííííí!! Plivník existuje!! A je strašně roztomilej!!!
No dobře, mnohé z vás jsem v úžas jistě neuvedla, protože žijete na vsi celý život, maransky vám běhají po dvorku a černá kuřata taky, ale já dosud černý kuře neviděla a takhle černý vejce taky ne.
I žloutek byl tmavší a tohle mi udělaly dvě s těstem.
Mňamky!
Míša K.
[sexy_author_bio]
P.S. Schovala jsem je, protože tahle na Velikonoce fakt jenom uvařím.
P.P.S. Všechno nejlepší k MDŽ – Já si počkám na květen a Den Maminek, ten je lepší 
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
