Proč se nám ve vodě chce čůrat? Protože nám cévy oblbnou ledviny

Plavete rádi? Skáčete do vody? Rádi se jen tak potopíte? Vsadím se, že netušíte, jakou práci a kolik starostí má při vašich vodních radovánkách vaše tělo. Například musí rychle přeprogramovat několik orgánů naráz. Takové ledviny se dost zapotí. A výsledek? Chce se vám čůrat…ale je toho mnohem víc.

O tom, že je lidské tělo neuvěřitelně chytré a že hodně věcí dělá, aniž bychom o tom věděli, čistě proto, aby nás udrželo naživu, o tom už něco tušíme.

Co všechno ale musí udělat za opatření, když se my chceme prostě jenom vykoupat, je pozoruhodné.

Zatímco my se bezstarostně cachtáme, skáčeme a dovádíme, uvnitř náš se systém orgánů rozhodně nenudí.

Jestli si to taky tak užívá jako my, je otázka.

Za předpokladu, že ho baví nutnost přeprogramovat hned několik orgánů naráz, pak asi ano.

Srdce, plíce, ledviny, svaly, mozek, krev…

SRDCE

Už v první chvíli, když se potopíme pod vodu, snaží se naše tělo ihned zpomalit srdeční rytmus, protože okamžitě zhodnotí, že je potřeba šetřit.

Z původních 60 až 80 tepů za minutu se snaží snížit tep až na 30.

To proto, že je mu jasné, že pod vodou je málo vzduchu. Ani mu to nikdo nemusí říkat a ví, že spotřebu kyslíku musí snížit na minimum, a tak jím ihned hospodaří omezeně.

Tělo také ihned informuje

CÉVY

„Je třeba zásobovat krví především životně důležité orgány, takže se přestaňte tolik starat o periferní oblasti a soustřeďte se, aby mělo dostatek tepla srdce, mozek a plíce“.

Cévy poslechnou, na periferiích se ihned stáhnou a obrátí pozornost jinam.

Sice máme v ten moment studené nohy, ruce, uši, nos… ale v srdci, mozku a třeba v plicích je dost tepla na to, aby tito životadržiči nevychladli.

Co pak s teplou rukou, když by vystydl mozek, že?

Rozhodně se nenudí ani

LEDVINY

Ty jsou v tuhle chvíli trochu obětí omylu.

Jakmile se totiž začnou cévy starat o vhánění krve do plic a srdce za účelem zahřívání, je v těchto orgánech víc tekutiny, než je obvyklé a zmatené ledviny si myslí, že jste se právě nějak moc napili.

Ledviny proto zareagují, jak jsou zvyklé.

a ….to je důvod, proč se nám ve vodě chce pokaždé čůrat. 

Je toho mnohem víc, o čem při bezstarostném koupání nemáme ani tušení.

Svaly například mají plné ruce práce s tím, aby nás udržely trochu v rovnováze, což má za následek jejich maximální vypětí a trénink, který se souše, kde subjektivně vnímáme zcela jinak gravitaci, neznají.

SMYSLY

Uši jsou překvapené, protože ve vodě se šíří zvuk pětkrát rychleji a uši nejsou schopny se zorientovat, co odkud slyší které ucho.

Díky tomu máme my ve vodě pocit, že všechny zvuky přicházejí naráz z jednoho místa.

Oči jsou poněkud vyvedené z míry, protože světlo se vodě láme úplně jinak, což jaksi nechápou. My díky tomu ve vodě nevidíme ostře a máme potíže s kontrastem.

Čich ve vodě se má asi nejlíp.

Prostě vypne.

Dobré že?

NÁDECH

Každý suchozemec ví, že pod vodou toho moc nenadýchá a tak je třeba se alespoň nadechnout.

Moc dlouho ale s takto pořízeným vzduchem nevydrží.

Zvláště, není-li trénovaný.

Při jednom nádechu nabereme do plic asi tak šest litrů vzduchu.

Vypadá to, že to je dost, ale stačí to tak maximálně na dvě minuty.

Trénovaný freedivingový potápěč je na tom o něco líp.

Ten umí do polic napěchovat až deset litrů vzduchu a vydrží s tím zhruba pět minut.

Ale rekordmani i víc.

Pro medaile je to dobré, mozek nadšený není.

PŘIPRAVIT A SKOK!

Proč si neskočit z prkna třeba desetimetrového?

Ovšem, pro zachování zdraví, (všechno za nás tělo uvnitř neudělá) je dobré vědět, že:

Dospělý člověk v takovém případě vyvine rychlost zhruba 40km/h a touto rychlostí dopadne.

Vytlačí při tom přibližně 75 litrů vody.

Voda je při dopadu skoro jako beton.

Takže špatná poloha těla může být fatální.

Takový placák nejednou končí poškozením vnitřních orgánů a jinými radostmi.

Pro onen desetimetrový skok, potřebuje dospělý člověk s průměrnou váhou minimálně 4 metry hloubku!

Pro pětimetrové prkno jsou to minimálně 3 metry.

MOŘE

Je krásné, romantické a taky je hezky slané.

Polykání mořské vody ve velkém, má ale nepříjemný nejednou smrtelný efekt.

Proč?

Protože tělo zpravidla kolabuje, když se snaží vyloučit ze sebe nezvyklé množství soli.

Vytahuje proto usilovně vodu z buněk vnitřních orgánů, což má za následek překrvení, zvýšení krevního tlaku a někdy i šok a smrt.

Naopak pro kůži je slaná voda doslova balzámem.

Kůže si mlaská, protože mořská voda je konzistencí hodně podobná krevní plazmě a kůží z ní čerpáme spoustu minerálů a stopových prvků

Třeba draslík a hořčík.

A ještě pochvala instinktu nakonec.

Pokud spadne člověk do vody, automaticky okamžitě přestane dýchat.

Říká se tomu potapěčský reflex a nemají ho jenom lidé, ale všichni suchozemci.

Je naprogramovaný proti zaplnění dýchacích cest vodou a přichází zcela přirozeně.

Spouští se, jakmile se obličejové svaly dotknou vody.

Můžete si toho všimnout, i když si ráno oplachujete tvář.

Aniž byste o tom přemýšleli, přestanete dýchat.

Tak jestli se letos ještě dostanete někam k vodě, nebo rovnou k moři, snad se vám informace a vědomí, co všechno dělá naše tělo za nás, abychom si to užili, budou hodit.

Pochvalte své tělo za ten výkon a po koupeli mu dejte něco dobrého.

Vyloučilo totiž spoustu energie a bude jí potřebovat.

Ono si ale řekne samo, protože je chytré.

Je to důvod, proč máme po koupání takový hlad.

Hezký den!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]