Views: 29
Nemíním omílat mýty kolem řízení automobilů ženami a nebudu je vyvracet různými statistikami a sofistikovanými průzkumy.
Stejně už dávno všechny prokázaly, že řídíme podstatně lépe a bezpečnějni. Všichni to vědí a muži také.
A stejně, i kdyby sestoupil sám Bůh na zem a řekl „ženský jezdí líp“, bylo by to k ničemu, protože ono „hele tam sedí tutově ženská”, budeme poslouchat pořád dál.
Jako třeba já, když jsme jeli s Tomem od jeho tatínka.
Mimochodem, je to tak báječný pán, že s ním připravuji povídání.
Jeho vitalita se mnou hodila o zem. Držte se, je mu devadesát a v ten den kupříkladu vesele tahal pneumatiky a polehával po trávníku, zkoumaje, “co to tam tomu Tomovi klepe“. Pak švarně vyskočil a spěchal do garáže – prostě věk je jen číslo.
Na dálnici směrem na Černý most jsme předjížděli malý WV.
„Hele, tam sedí tutově paní“, pravil Tomáš pobaveně.
„Proč?“
„Protože si k tomu svítí uvnitř vozu. Asi aby na to řízení lépe viděla“, vysvětlil s takovým úsměvem, který dobře znám.
Používá ho ve chvíli, když ho pobaví něčí neduživý intelekt, nebo úkon hodný absolventa pomocné školy a podobně…
V ten moment jsem stála před obrovským dilematem, když jsem chtěla reagovat.
Měla jsem dvě možnosti:
1. Pronést něco v tom smyslu, jako „No to je opravdu trubka, copak ve tmě se v autě svítí? To já bych nikdy“…a lhát. Ovšem najisto se vyhnout onomu, výše popsanému úsměvu, při čemž navíc neriskovat, že budu ještě dlouho po té obývat škatulku se stejnou cedulkou, jako ta dáma ve WV.
2. Statečně přiznat, že to dělám taky a podložit to vlastním, průzkumem, který pokládám za správný. Nicméně pochybuji, že by se Tomáš jal ihned zastavit u krajnice a zcela ohromeně, se deset minut klanět u příkopu mé dokonalé vědecké tezi.
Možnost jedna jsem záhy zavrhla, jako srabáckou a nehodnou mé víry v sebe sama a zdravému EGU.
„No, ono se sice Tome říká, že když je ve voze tma, že je lépe vidět na silnici, je to i logické, ale já jsem zjistila, že když jedeš ve tmě dlouho, tak se těmi světly protijedoucích vozů, a také stále upřeným zrakem na koncová světla vozu před tebou, oči mnohem rychleji unaví. Třeba na to ta paní také přišla“.
Podíval se na mě divně, ale mlčel.
Využila jsem toho a pokračovala.
„Přišla jsem na to totiž náhodou, když jsem ještě jezdila tam a zpátky Varnsdorf – Praha a něco jsem si potřebovala za jízdy podat. Pak jsem na to světlo zapomněla. No a pak jsem zjistila, že mi to bylo celou dobu příjemnější na oči, protože světla se jakoby po očích rozptýlí a ten celkový dopad není zdaleka tak tvrdý. A déle vydržíš a neunavíš se. Prostě, je to relativní a může to být přinejmenším hodně individuální“.
Mlčel asi tři čtvrtě kilometru. Pak řekl “ …je hůř vidět na silnici“.
Howk.
No a co.
Já jsem prostě ta, která si v autě za tmy také svítí, protože mi to dělá líp na oči. A to i přes to, že drtivá většina toho chytrého automobilového světa, to pokládá za jasný důkaz že „v autě sedí žena“.
Ono se ještě ukáže.
Možná už brzy někdo vyrukuje s opravdovou vědeckou studií, která mě, té dámě ve VW a všem ostatním, kteří takto možná také jezdí, dá za pravdu.
Krásný pátek!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
