Mívám v životě období, kdy žiju na sladkostech. Jsem schopna si dát slazeného kakaa 5 lžiček na 150 ml mléka. Rozkoš neskutečná. Podle autorů této knihy jsem se střídavě nacházím v lehké, ovšem někdy i těžké a chronické závislosti na bílém jedu – tedy bílém cukru. Jak dokáže rozložit lidské zdraví i psychiku, tak o tom je tato kniha.

Takže až si příště nasypu půl hrníčku Granka… budu vědět, že si ničím metabolismus, játra, ledviny, ničím svou paměť, mozkové buňky a – co už sama vím – budu po konzumaci něčeho takového velmi brzy protivná sama sobě.

Co dříve bylo k nalezení jen na rádoby „konspiračních webech“, občas takový odvážný článek uveřejnil i někdo ze serioznějších publicistů, to je v této knize na téměř 230 stranách černé na bílém, podloženo důkazy a zdroji. A jeden z dvojice autorů Jiří Kuchař a Josef Jonáš, je navíc vyhledávaným lékařem, jež je znám svým celostním a nekonvenčním přístupem. Ač vystudoval klasickou lékařskou fakultu, zvítězil u něj zájem o různá odvětví přírodní medicíny. Proslul svým jedinečným projektem o kontrolované detoxikaci organismu, metodě, která pomohla nespočtu lidí. V současné době má v Praze Vinohradech svou soukromou poradnu  a vedle svých klientů se věnuje především dalšímu výzkumu v oblasti řízené a kontrolované dexotikace a vývoji nových preparátů.

MUDr. Jonáš do knihy přispěl mnoha příklady svých pacientů, kteří k němu přichází se zdravotními i psychickými problémy. Hlavní nebo velmi významnou vedlejší roli v nich hraje právě závislost na cukru a konzumace sladkého. Jeden příklad za všechny:

„Pětadvacetiletá vysokoškolačka, její babička i matka, které všechny znám,jsou úzkostné neurotičky. Mladá žena je lehce obézní a komplexy méněcennosti, je se sebou velmi nespokojená. Trpí pocitem nepřekonatelné únavy, vše je pro ni obtížné, takže nemůže uplatnit své vzdělání a limituje ji to i v jiných životních aktivitách. Má trvalý gynekologický výtok, který gynekologové označují jako fyziologický, protože při stěrech nenacházejí na sliznici žádné mikroorganismy. Velmi často pociťuje při močení pálení ve vývodových močových cestách.

Od dětství žije na sladkém. Ve školce kromě sladkého nikdy nechtěla nic jist. Matka podlehla jejím chutím a živila ji tím, co ráda jedla, tedy sladkým. Říkala: „Alespoň něco sníš“,  a tak jí dávala sladké jídlo bez omezení. Ve školce byla spíše podvyživená, ale postupně začala přibírat, takže do školy nastupovala už jako kulička. Přes veškerá omezení v jídle a přes snahu zhubnout se jí to nepodařilo a její konstituce je měkká, obézní, s hromadící se vodou.

Rovněž tento případ můžeme zařadit mezi závažné zdravotní potíže, a takové případy mohou být varováním pro rodiče, aby neopakovali podobou chybu, která vede ke zmíněným problémům.“

No dobrá no, ale těm lékořicovým úplně dole vpravo, fakt těžko odolávám!

Autoři tu dokládají i množství zahraničních studií, pokusů vědců z pražského IKEMu a různých pokusů, které jednoznačně dokazují zhoubný vliv bílého cukru na lidské zdraví.  Doslova nám rozvrátí metabolismus, psychiku, překyseluje organismus a navazují na něj i další závažné zdravotní problémy, které se dnes souhrně označují jako civilizační nemoci.

Je zájem o zlepšení?

Asi ne, to je další hořké zjištění. Cukr je drogou a jako taková je poněkud skrytě naprosto báječně zdaněna a žádný stát se stejně jako tomu je u nikotinu, tak lehkého zdroje výdělku, nevzdá. Potažmo je to droga tolerovaná, lehce se na ni navyká a je obsažena všude. Nakonec i farmaceutický průmysl žije na nemocech, které cukr způsobuje.
Ještě vám není hořce? Mě už teda hodně. Tolik důkazů a nic… výdělek na obyvatelstvu je důležitější…

Něco ryze dámského! Co třeba cukr a menstruace?

„Menstruace vzniká odloučením ztluštělé dělohy ve chvíli, kdy organismus zjistí, že není třeba se starat o oplodněné vajíčko. Nárůst slinice a její odloučení způsobují pohlavní hormony vylučované vaječníky. Vaječníky ovšem „tančí“ podle toho, jak hypotalamus a hypofýza „pískají“. Jinými slovy, celý proces je řízen specifickou  částí mozku, hypotalamem a hypofýzou, které samy o sobě nejsou vrcholnými manažery. Vévodí nad nimi psýché. Max O. Bruker k tomu dodává:

„Hypotalamus pracuje jako počítač, který vše řídí. Cukr v tomto případě působí stejně, jako byste ho do tohoto počítače přisypávali.“

Hypotalamus kromě jiného ovlivňuje naši náladu a pocity a znám je i vliv serotoninu na náladu, chuť na cukr, jeho zpracování a stav, v jakém jsme v předmenstruačním období. Cukrem si děláme moc špatně. Je jen zoufalým voláním našich těl, když právě v tomto období saháme po gumových medvědech a tabulkách čokolády. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, ve kterém velmi brzy budeme v druhé ruce držet pomyslný nůž na vraždy těch, co nám v tuto kritickou dobu zkříží cestu.

Hořká pravda je opravdu hořká

Zejména, když si uvědomíte, jak je cukr obsažen snad úplně všude. Od salámů po sýry, pečivo…Nemusíme to přehánět s kostkami cukru v kávě nebo s mlsáním jako takovým, protože rafinovaný cukr na nás útočí všude, zejména pak v různých fruktózo-glukózových podobách (a to pozor, fruktóza rozhodně není zdravější alternativou…). Jak se rizikovým potravinám vyhýbat a hlavně, jak s cukrovou závislostí bojovat. Ucelený program můžete zkusit sami a z mého pohledu je jeho základem nejen úprava jídelníčku, ale také tvrdá práce na tom „mít se rád“.

Je to těžký boj, protože tělo už může být v tzv. „cukrové intoleranci“ a i když budeme mít dietu bez cukru a bílého škrobu, tělo bude chybně s cukrem zacházet, takže léčba je o to složitější. Zajímavým faktem je, že cukr z našeho těla vyžírá vitamín B1 a hořčík.

Ostatně, dozvíte se tu mnoho dalšího zajímavého:

–        Vedlejším produktem při štěpení cukru v těle je i kyselina acetylsalicylová, tedy to,co se prodává jako Aspirin

–        Hořčiny, obsažené například v pampeliškovém lístku, snižují po žvýkání nutkavou chuť na sladké

–        Hašlerky jsou sladší než Bon Pari

–        Cukr doslova leptá zubní sklovinu

–        Umělé vitamíny nejsou schopny pokrýt naši denní potřebu, tělo je neumí správně zpracovat

–        Přemíra sladkostí u dětí jim poškozuje kosti, úbytek kostní hmoty a tělesná slabost jsou pak na denním pořádku

–        Mnoho by na celé kritické situaci spravil jednoduchý fakt, kdyby například běžné pečivo bylo obohaceno o přirozený zdroj vitamínu B1, tedy pšeničnými klíčky.

Není to vůbec hezké čtení, ale… je moc důležité.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2013, www.eminent.cz

[sexy_author_bio]