Sara Gruenová: Na břehu jezera

Milé dámy, tato kniha si zaslouží speciální oslovení čtenářek, protože je něčím, co ve mne zanechalo hluboký dojem. Přitom taková nenápadná kniha! A při prvních stránkách jsem se dokonce nudila. A pak jsem se od ní nedokázala celý den odtrhnout. Je to ideální den na čtení knížky. Den, kdy je plánovaná odstávka elektriky. A tak jsem si hezky připravila Na břehu jezera a četla. Venku pršelo, poprchávalo a byl pošmourný den. Horký čaj – ano, Míša měla pravdu, že čekání na to, až se uvaří voda na plynu má něco do sebe… a začetla se.

Snobské problémy, to není nic na mě!

Madeline a její manžel Elis se znemožní na silvestrovském večírku roku 1944 před celou filadelfskou společenskou smetánkou a Elisův otec mladému páru za trest omezí přísun peněz, který je pro ně jediným příjmem. Mladík si usmyslí, že otcovu ztracenou přízeň znovu získá, pokud dokáže to, co se jeho otci před mnoha lety nepodařilo. Musí „ulovit“ proslulou lochneskou příšeru. Maddie se společně s ním a jejich nejlepším přítelem Hankem neochotně vydá přes Atlantik, navíc v době války, a svůj bezpečný svět nechává za sebou… tolik z anotace knihy… tak všechna ta příprava na ten drsný pobyt v hostinci u skotského Lochnesského jezera měla něco do sebe. Autorka ukazovala na život tak snobský, že se vám nebezpečným stává i kyselý ksicht tchýně, pokud se tedy zrovna ten den tváří kyseleji než den předchozí. Brunátný tchán, jež prvně v životě  zakřičí je pak osudovou ranou pro generace dopředu. A tak dvě překřehká poupátka, Madeline a Elis, byla vystrčena do světa. Vlastně jsem si oddechla a v tu chvíli mi čtení přestalo drhnout.

Najednou jako když vás hodí do jiného světa, do jiné vody…

Zatímco Madeline se i přes své nelehké dětství, se kterým se v průběhu knihy ve vzpomínkách seznamujete, přenesla přes tuto situaci, její manžel to zdaleka tak nezvládl a kniha je výbornou psychologickou studií lidí, kteří začnou kombinovat léky na uklidnění a alkohol. O ženě, která přišla o iluze o svém manželství, o ženě, která poznala, že nyní je téměř uprostřed války, zatímco doma o ní jen slyšela v rádoby politických snobských debatách u čaje a plného prostřeného stolu. Poprvé vařila, poprvé prala… poprvé se setkávala s ženami, jejichž duše je ošlehaná životními zkušenostmi a to často nejtvrdšího kalibru. Vnímala jsem celý ten hostinec a život v něm jako svůj vlastní. Jako bych tam byla.

Vlastně se tam toho tolik neděje, nejsou to žádné dějové zvraty, i když jich tu pár je a na nich stojí celý příběh, spíše ten všední den, život a jednotlivé proměny osob jsou tím, co na této knize fascinuje.

Nedá se od toho odtrhnout…

Je to jedna z těch knih, od kterých se nedá odtrhnout z jediného důvodu – chcete vědět, co bude dál. Napětí, které s sebou nesl každý den, nejistota budoucnosti a hlavně stále vyšponovanější situace v Meddieně manželství. To všechno se v jednu chvíli nakumulovalo tak, že jsem si ani neuvědomila, že rázem je tato kdysi snobská žena přijata mezi ty, které v hostinci pracují. Že je spojily všední dny, společné slzy a možná i radost z nylonových punčoch, které byly tak zoufalým nedostatkovým zbožím.

Víte, že za války si ženy malovaly černou tužkou proužku přes lýtko a barvily si nohy výpekem z masa, aby to vypadalo, že mají nylonky? Jak chutná ovesná kaše a jak se ředí čaj, aby ho bylo co nejvíc?

Rozuzlení příběhu bylo nečekané, a možná mne trochu rozesmutnilo, ale dojalo.

Přiměje k zamyšlení, jestli by to takhle bylo i ve skutečnosti, jestli právě to není jeden z příběhů, které umí napsat sám život, protože spisovatel by to ani nebyl schopen vymyslet.

O autorce

Sara Gruenová (nar. 1969) je americká spisovatelka kanadského původu. Na svém autorském kontě má celkem čtyři romány.  Třetí z nich, poprvé vydaný v roce 2006, se stal mezinárodním bestsellerem a pod názvem Voda pro slony vyšel i v češtině. V roce 2011 se dočkal filmové adaptace. Její knihy byly přeloženy celkem do čtyřiačtyřiceti jazyků a na celém světě se jich prodalo přes deset milionů výtisků. Spisovatelka žije v Severní Karolíně s manželem, třemi syny, spoustou koček, psů, koní a ptáků a nejmlsnější kozou na světě.

Vydalo nakladatelství Argo, 2016, www.argo.cz

Renata Petříčková

[sexy_author_bio]