Prosinec neprosí. I když to tak vypadá

Neříkejte, že jste nikdy nepřemýšleli nad tím, jak vznikali některé názvy a slova. Mě třeba zaměstnávaly dny v týdnu (k tomu příště) a taky měsíce. Některé mají logiku, jako třeba květen, ale jiné už méně. Člověk by řekl, že třeba takový prosinec je jasný. V prosinci prosíme Ježíška. OMYL!!

Nebudete mi to věřit, ale o prošení to není, je to o lesku. Třeba některým teď rozšířím obzory, jako Riegerův naučný slovník pomohl mě.

A hlavně je docela legrace, jak se některé měsíce jmenovaly před tím.

Úplná pastva na češtině.

Když začnu kalendářně, tak LEDEN je jasný. Jeho název je opravdu odvozený od ledu a od mrazu a žádná věda v tom není.

ÚNOR – Ten už je zajímavější. Přemýšlela jsem, jestli to má něco společného s umíráním, jakože s úmorem a pak by z toho byl únor.

Ale je to od oblevy.

Úž se NOŘí

Led se NOŘil do vody, do řek, a tak únor. I když to úmorné období po zimě, když už to bylo pro lidi prostě úmorné, se ve slovníku zmiňuje také, leč jen okrajově.

BŘEZEN – Tady by se nabízely břízy, ale spíš je to prý dané tím, jak si lidé všímali zvířátek, na jejichž masu byli závislí a tak věděli, (na rozdíl od mnohých dnes), že mezi prvními, která zaBŘEZnou jsou zajíčci, březňáčci. A nejen oni, ale postupně i jiná zvířátka. To ovšem nic nemění na tom, že břízy tou dobou raší taky.

DUBEN – Duby si přímo říkají o to, aby tohle mělo s něco společného s nimi. A má. Fakt je duben od dubů, které v ten čas obrazí.

KVĚTEN – A to vás bude bavit. Květen se jmenuje květen teprve od 19. století a pojmenoval ho podle květů všude kolem (už se na to těším) Josef Jugmann.

Před tím se květen jmenoval TRNOPUK  a také TRAVEN. (asi že pučí trnky a roste tráva. Určitě to nesouvisí s trávením.)

ČERVEN –  Tak ten se dřív jmenoval RŮŽEN a to se mi moc líbí. Souvisí to s růžemi, planými růžemi. A myslela jsem na červy. Jako že by vylézali.

ČERVENEC –  Pak prý kopíruje červenou barvu dozrávajícího ovoce a to není žádná věda, na to bychom taky přišli. Ale už méně na to, že přípojka EC jako zesilovala to slovo.

SPREN –  Kdo myslí na srpy a žně, tak má pravdu. Ale taky srpsti, znamená zráti.

ZÁŘÍ –  Kdepak, nezáří barvami a není to, jakože ještě září sluníčko, ale souvisí to říjí vysoké zvěře. Ta se totiž do říje teprve dostává a na to byl dříve výraz ZAŘÍJENí, ZAŘUJ.

ŘÍJEN – Ten už je o opravdické říji a z toho se také prý jmenuje.

LISTOPAD – Neohromí, protože vážně opadává listí a slovníky se shodují, že to je prosté.

PROSINEC – Zato ten ohromí. Tak si představte, že existovalo slovo prosinět – prosinětí. Označovalo problesknutí, zalesknutí a význam musíme hledat ve slunovratu. Tedy v přechodu od krátkých dnů, dnů temných, k problesknutí světla, tedy prodlužujícím se světlým dnům.

No vidíte a člověk by si byl skoro jistý, že v tom lítá Ježíšek a modlení a koledy a hlavně lístečky s PROSbami o dárečky.

Ale taky to byla doba zabíjaček, tak i prasinec by mohl… nevim no.

Ještě jsou docela zajímavé názvy dnů v týdnu a taky ročních období, jestli vás to bude zajímat.

Krásný víkend všem!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]