Pratchettovo mrknutí

Návštěvy: 68

Ve smutném počasí podzimu mi rozzářil den objev, konkrétně objev knihy v knihovně. Ležel na polici “Dnes vráceno” a očividně čekal právě na mne. Terry Pratchett nás opustil už před šesti lety, proto by mě ani nenapadlo pátrat po jeho nové knize. A tak si mne musela najít sama…

Talpres vydal Mrknutí obrazovky letos, přestože v angličtině pod názvem A Blink of the Screen vyšla už v roce 2013. Je to soubor povídek, rozdělených na část Zeměplošské povídky a část těch “Nezeměplošských”. Je v nich všechno, co na autorovi milujeme, neotřelé vtipy, bystré postřehy, legrační i ironická hra se slovy i se jmény.

A ještě něco navíc!

Před každou povídkou je úvod nebo glosa Terryho Pratchetta, mnohá z nich snad ještě vtipnější než povídka sama.

A co se povídek týče, jak se na sítích nyní říká Pratchett “jede bomby”. První povídku Pratchett podle svého úvodu napsal ve třinácti letech. A je to vážně pecka. Po dočtení a vypointovanému twistu jejího závěru mi doslova spadla brada. Vřele věřím, že mu učitel za tuto práci dal 20 bodů z 20 možných. Já bych mu dala aspoň 23!

To, o čem lidi mimo žánr (stále někým považovaným za pokleslý!) málo vědí, je, že dobrá fantasy nějakým způsobem reflektuje reálný svět, kde žijeme. Hezká trefa je v této knížce povídek třeba, Dýchejte laskavě krátkými, ostrými lapnutími, ve které, když se budete pozorně dívat a trochu zašilháte, najdete vtipnou paralelu dnešního žhavého tématu znečištění životního prostředí.

Těžké uvěřit, že povídka vyšla už v roce 1976, protože jeho slova v předmluvě o “příliš mnoha nedopečených nápadů od příliš mnoha nedopečených politiků” je tristně aktuální.

Ale už dost prozrazování, nebudu vám kazit ani minutu skvostného čtení.

Protože Terry Pratchet si “zase jednou hrál se slovíčky, to prostě autoři tak občas dělají”.

Zaběhněte do své knihovny, možná tam na vás knížka právě na polici čeká…

Milá Míla

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

(Milá Míla) – Vodnář

Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Společnost26.01.2023Chceš volit prezidenta? A přímo, nebo nepřímo?
• Rodina a Drobotina30.12.2022STOP petardám!
• Společnost16.12.2022Studenti volí prezidenta
• Fauna a Flóra11.12.2022Co můžeš udělat pro ptáčky