Views: 54
Tento článek není pro spoustu lidí nijak přínosný. A ani moc stravitelný pro slušné lidi. Jim ale není určen. Cílová skupina, ke které se v něm obracím, ovšem slušnému projevu nerozumí, a tak by se vlastně celý obsah minul účinkem. Formu jsem proto přizpůsobila duchovní způsobilosti, morální vyspělosti a mozkové dovednosti cílové skupiny.
Zajímalo by mě několik věcí a nemohu se zeptat nikoho, než bezduchýho tupce.
Napíšu to maximálně jednoduše, abych blbečka nezatěžovala, protože je jednoduchého myšlení.
Bude to v bodech.
Vysvětlivka: Bod je, když se to jako oddělí, třeba číslicema.
Nepůjdu do vysokých čísel, protože je mi jasný, že mnozí z oslovených s bídou dokončili první stupeň ZŠ (základní školy). Případně jim trvalo do třiceti let, než se prokousali do devítky.
1. Docela dost by mě zajímalo, čím se živíš, pokud ti někdo vůbec dal práci.
2. Kdybych byla připravená na šok, řekla bych, že bych chtěla vědět, jak bytost jako ty vypadá. Představuju si něco strašně hnusnýho, co připomíná člověka jenom vzdáleně. (pokud člověk jsi)
3. Domnívám se, že máš v hlavě tak naděláno, že stěží zareaguješ na světlo. (Možná ani mozek nemáš a všechno konání za tebe zařídila téze pana Pavlova). Textem v závorce se nezatěžuj, to mi ujelo.
4. Že do svého bytu chodíš směrem dolů a strašně to tam páchne.
5. Že ze zvířat znáš akorát krysu, švába a zrcadlo.
6. Že nejlíp se cítíš v zaplivanym pajzlu, kde je tureckej záchod, nebo se tam kálí a močí mezi stoly a nedojedený zbytky se kydaj rovnou na zem.
TOLIK MOJE PŘEDSTAVA.
Realita bude ale asi jiná.
Ovšem normálního člověka, vybavenýho normálním chápáním nic jinýho nenapadne, když si zkusí představit, jak asi žije, vypadá, jedná a působí ve společnosti, někdo, kdo se prostě doma nažere, vybalí a vyhulí cigára, vychlastá mlíko a džusy, narve do tý tykve, co má na konci krku vlašák, lunchmeat nebo fazole v tomatě, zaleje to plechovkovym pivem a pak to všechno, z čeho to vydlabal narve do igelitový tašky, přidá hadr od nádobí a fusekli, strčí to do auta a je tak nebetyčnej idiot, že to jde vyhodit do lesa.
Tohle prostě normální lidská bytost v životě nepochopí, a tak se tě chci na to zeptat, protože ty jedinej to víš.
Jakou myšlenku, pocit vyplodí tvůj mozek, když zastavíš, jdeš mezi ty stromy s tím pytlem v ruce a prostě ho tam vrhneš?
Na co takový hovado vlastně v tý chvíli myslí, myslí-li vůbec?
Že to někdo uklidí?
Že je to jedno?
Že to sežerou zvířata? ( co na tom, že pochcípaj)
Že se to nějak rozpadne?
Asi ne, viď…
TOBĚ JE TO PROSTĚ AKORÁT BUŘT, PROTOŽE SEŠ UBOHÝ, TUPÝ HOVADO.
V bodě 2. jsem řekla, že se vcelku obávám tě potkat, a že si neumím ani představit, jak někdo takový vypadá.
Ale jednou bych tě potkat chtěla.
Vidět tě u toho, jak zastavíš a ten pytel s tvýma domácíma srágorama tam házíš.
Přísahám Bohu, že bych ho sebrala, jela za tebou klidně X kilometrů, zazvonila a pak bych ti ten pytel vysypala doprostředka obýváku.
Za ty ujetý kilometry by mi to stálo.
Dost možná totiž nebydlíš v nějaký odporný díře, ačkoli se to člověku, když vidí výsledek tvýho snažení, samo nabízí.
Dost možná máš vyvoněnej kvartýr za čtyry mega a sedačku s kůže, protože i tupec může mít prachy.
Možná máš vilu a super auťák.
Možná děláš podnikatele, nebo seš vexlák.
Možná seš doma v tom svým bejváku děsně čistotnej.
Protože lidská blbost umí i vydělávat, a protože když je někdo morální špína, je to otázka jeho charakteru, a ne ekonomických možností.
A ještě mám dvě přání.
Přála bych si, až jednou vyvalíš tu svojí odpornou zadnici na nějaký židli v nějaký nóbl restauraci, protože je pravděpodobný, že tam asi chodíš spíš, než do toho pajzlu kam patříš, a objednáš si srnčí na víně, co tak zazobaně zní, abys to rozkrojil a vyvalily se na tebe páchnoucí odpadky, igelitovej pytel, nedožranej, hnijící salát, plechovky od piva, starý hadry, tlející makrela a plonkový fusekle, PROTOŽE TÍM JSI TU SRNU, TY KRETÉNE NAKRMIL!
A přála bych si, až zase vyšetříš čas, abys narval to svý zbytečný tělo do auta, projel X vesnic, kde všude jsou popelnice (!!!!) a tohle:
…není ani odpočívadlo, ani tu není motorest, ani lavička, prostě nic, než rozšířenej pás silnice, mezi dvěma obcema, ve kterejch jsou pomalu na každym metru kontejnery, dokonce na tříděnej odpad, ale to vem čert, kdybys to hodil mezi papír, zachoval by ses jenom jako hlupák, ne jako hovado, ale ty prostě jedeš, zastavíš a vyhodíš svůj pytel s*aček do lesa, protože je prostě velkej, nebo ví Bůh proč a na to se ptám … tak bych si moc přála, aby se stal zázrak.
Totiž aby tě tam ta zvěř, která tyhle hnusy kolikrát v zimě sežere a pak v bolestech umírá, chytila a donutila tě to sežrat.
ŠKODA BY TĚ NEBYLA.
NEJSI PRO TENHLE SVĚT NIC, NEŽ OBSAH SVÝHO PYTLE!
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.