Porno. Afrodisiakum nebo těžká destruktivní droga?

Otázka na internetovém fóru zněla. Je muž, jež se věčně kouká na porno hoden toho, aby mu jeho partnerka sbalila kufry, protože se jí prostě neváží, cítí se zneužitá a rozhodně ne tak krásná jako ty umělohmotný prsatice ve filmu? Tělo po porodu fakt není vhodné před filmové kamery. Nebo je hodna vyhazovu právě ta partnerka, která nepochopí přirozenou mužskou potřebu testosteronového  přetlaku a potřeby se dívat.. a ehm.. vzrušovat pohledem do otevřených tělesných otvorů?

„Buď ráda, že si to odbyde jinde a tebe neotravuje… je to mužská přirozenost… je to lepší,než kdyby chodil za jinou… kdysi to byly hambatý obrázky, dneska filmy, no a?“

Debata to může být ohnivá, hádavá a  odpovědi se nikdo nedobere. Porno je prostě pro někoho prasečina pro primitivní zvířátka a pro druhého součást jeho fyzického bytí na tomto světě a báječným rajcovákem před večerem. S tím nic neuděláme. Ale stalo se to, co jsem neočekávala – či spíše mi to přišlo tak fascinující, že se to vůbec stalo.  Protože já pořád přemýšlela nad pocity ženy, která se s partnerem vzruší u porna a pak na to sami skočí. Je to jen o tělesné lásce? Jak se MÁ žena cítit? Jako něžná milující bytost fascinována mužem, jehož miluje? Nebo jako samička vzrušená tím, co viděla a chtějící ukojit svoji tělesnou touhu…

Má tady vůbec místo něco jako LÁSKA?

Ilustrační foto:aznspot.com

Diskuze už byla téměř vyřešena, dva tábory se uklidnily, odpůrkyně pasovaly na nenormální a ostatní vyskočily na piedestal maximálně tolerantních  – až snad ideálních  – žen a manželek.

A tu dvě nově příchozí přilily oleje do ohně.

„Je to na tobě, porno kazí každý vztah, je to degradace. Je to jako když rezignuješ na pěkné kvalitní jídlo a budeš se živit jen hotdogama, protože to je rychlé, beznámahové a už ti je všechno jedno…“

Jo, tak s tím nelze než souhlasit. Překvapilo mě množství „tolerantních“ žen. A zaujala mě čtenářka Lenka, která  napsala toto:

„Nemyslím si, že jsou všechny ty ženy, které sem píší až tak tolerantní, někdy mi připadá, že se pokouší obhájit samy před sebou, proč snesou doma chlapa, který čumí na porno. Nevidím v tom na rozdíl od nich žádnou dospělou bytost – pokud se nedomluvíte na koukání oba a opravdu vám to oběma NEVADÍ, jde vždy o prosazování vlastních potřeb před potřebami druhého a to dokonce na jeho (citový) úkor, a to nemá s dospělostí nic společného. Naprosto tě chápu. Hodně lidí sem pleskne rady typu ” udělej něco se sebou”, čímž ti sebevědomí nejen nezvednou, ale ukazují to, co tvůj muž – nestojíš jim ani za to, aby pořádně přečetli, co tě trápí, natož aby se do tebe pokusili vcítit. Vykašli se na rady na internetu a zkus si najít nějakou dobrou psycholožku, která bude empatická a pomůže ti vyrovnat se sama se sebou. Období, kterým procházíš, není jednoduché a jen TY SAMA jsi schopna posoudit, co tě bolí – ostatní to mají právo maximálně komentovat, ale ve tvé kůži nejsou. To, co píšeš, by mi také vadilo – a to nejen proto, že ti muž něco slíbí, ale nesplní, ale také proto, že možná podvědomě cítíš, že porno je určitá degradace ženskosti – citlivé ženy ( kupodivu i muži) to mohou velmi dobře vnímat, aniž by dokázali najít pravou příčinu toho, proč jim to vlastně tolik vadí. Je to uměle vyvolávané dráždění smyslů ( jako koření, až při jeho příliš hojném používání ztratíme schopnost ocenit jemnost vybraného pokrmu) a žena je při něm používána jako nástroj, věc, kus, který slouží k uspokojování těch nejhrubších potřeb. ( Pokud by totiž dcery těch žen, které tu porno obhajují předváděly svým matkám podobné kousky před očima jejich manželů, zajímalo by mě, jak nadšeně by sdílely společné sledování)Proto se, milá zakladatelko, drž svých pocitů, máš na ně totiž stejné právo, jako všichni ti, kterým naopak sledování dělá dobře. Cítíš se mizerně i ze své postavy – nedávno jsi porodila a máš právo být nejen rozkolísaná citově, hormonálně a já nevím jak ještě, ale také máš právo mít postavu, jakou zrovna máš. Máš dokonce právo být zahrnována láskyplnou pozorností svého manžela ( někdo to tu psal). Máš právo cítit křivdu a máš plné právo na žárlivost ( ačkoli si vůbec nemyslím, že je to nutně tvá vlastnost, zrovna jako si nemyslím, že jsi hysterická) Myslím, že jednáš z pocitu ohrožení, které pramení zase z TVÉ podstaty a to podstaty ženy, která chrání hnízdo. To, že se pořád mužům povoluje být samcem, který má v genech zakořeněnou touhu plodit, ho nezbavuje v žádném případě odpovědnosti za své jednání a chování. A ještě jedna věc: masírka médií o tom, co je a není norma, je pouze jejich obchodní strategie, zrovna jako jakýsi prapodivný diktát módy. Pokud jsi samostatně myslící bytost, budeš se vždy a za každých okolností řídit tím, co chceš ty. Takže, jestli někomu připadá „normální“, že chlap v noci, když já spím, chodí čučet na porno, chatovat a možná i onanovat ( já spím, nic o tom nevím a nevadí mi to, protože jsme na tom domluveni ), tak to v žádném případě nemusí připadat normální tobě. Držím ti pěsti, ať najdeš opravdu někoho kompetentního, kdo ti pomůže se přes toto období přenést a přeji hodně štěstí s miminkem a hlavně ti přeji, ať si zachováš navždycky svoji důstojnost, hrdost a dosáhneš harmonie v životě…

A náhle tu byla zcela jiná podoba lásky mezi mužem a ženou. Porno, fyzické splynutí a tělesný chtíč je tím jedním pólem lidského bytí. Druhým pólem typy jako mnichové v tibetském klášteře. A většina lidí je někde mezi. Ale porno je závislost, viz další diskuzní příspěvek od ženy s přezdívkou Niki.

„Ještě k tomu přidám možná to, co jsem nedávno někde četla. Byl to článek o tom, že po orgasmu je člověku unaveno, smutno a má vybité libido a sklony k depresím. Po sexu, který není s láskou!!!
To  naprosto sedí.
A zmiňováno tam bylo i porno jakožto nejúčinější prostředek těmto propadovým stavům.

A v diskuzi pod článkem se vyznal jeden mladý muž z toho, že byl svého času závislý na pornu a to měl doma přitažlivou mladou ženu. a miloval jí.
Jenže si nemohl pomoct, lákalo ho to, jednoduché vzrušení, neobvyklé úhly pohledu na intimní místa, násilí, stával se v té konzumaci čím dál tím víc náruživější a šel po drsnějším a drsnějším…to je taky zcela normální vývoj, přesycení.
A pak si uvědomil, že od té doby ho nevzrušuje reálný sex, musí se víc snažit, je zlý a agresivní na partnerku, neváží si jí a má přesně ty zmiňované propady nálad po vybití sexuálního pudu. Ať s partnerkou nebo nad pornem.
Jednoho dne se vzpamatoval a dost obtížně si to zakázal a začal opět vnímat svět kolem sebe a zjistil, že tu holku, co má vedle sebe, miluje. Ale už nikdy by to nechtěl zažít, byla to cesta do pekla a chápe, že to někdo nedokáže.

Překvapil mě právě ten pohled muže na tuhle „závislost“, kterou považujeme na typicky chlapskou a normální a ve skutečnosti je to jak píše Lenka – bič na nás ženy, který si tolerujeme a který přijímáme ve jmému falešné morálky.
Smutné, pochopitelné, ale k zamyšlení…“

Porno nemá v láskyplném vztahu co dělat, ale ne každý má to štěstí na láskyplný vztah.  A tak si musí vědomě či nevědomě otrhávat svou duši tímhle umělým vyburcováním přirozené lidské potřeby, té, kterou bychom asi jako lidí měli transformovat s láskou, aby nás nabíjela, ne unavovala. Zvláštní… a ačkoliv nejsem příznivce využívání příspěvků z jiných internetových diskuzí, tak jsem tyto ženy oslovila, abych  mohla jejich příspěvky zveřejnit dál.  Z jediného důvodu – přišlo mi, že si zaslouží poslat dál.

Ale že ty dvě se možná dotkly jakési univerzální pravdy.

Nebo nesmírné bolesti v duši, jak popsala Niki, která sama prošla závislostí na pornu…

Pozn.: s dovolením nechám v anonymitě i server, ze kterého tato diskuze je, přiblížím jen tím, že je to server pro maminky.

Na stránkách pro „svobodné a bez závazků“ by se jistojistě diskuze ubírala jinak.

Já beru, že někdo to bere jako uvolnění, zábavu, inspiraci a já nevím co ještě. A co to dělá s jejich vztahem je jen jejich věc, neumím se do toho vcítit, nedokážu se vcítit do toho, že DVA se milují a přitom se přízemně vzrušují nad kopulující dvojicí. To je fyzická láska, ale pokud bude i moje duše s někým souznít, pak se porno nutně odsune někam dolů, protože chci nejen orgasmus tělesný, ale i ten, při němž se spojí duše. A to se u monitoru nebo obrazovky fakt nestane.

Je-li ta láska mezi dvěma lidmi na vyšší úrovni, není jen o přátelství či fyzické přitažlivosti, ale je tam to spojení duší, osudovost, provázanost duchovní, pak něco jak porno v tom fakt nemá co dělat. To je pak jako nabídnout tygrovi červa. Hladovej tygr ho sežere, ale ten, jež je v rovnováze si počká na maso.

A útěky k pornu jsou podle mě známkou nevyrovnaného vztahu, někde něco chybí nebo přebývá. Nevím, proč k němu utíkají chlapi,mají tu nabuzenost vyšší, ale já k němu utíkala tehdy, když jsem se cítila hladová, prázdná, vlčí hlad (jako když jdete a vyžere ledničku samým smutkem), lákalo mě to ve chvíli, kdy jsem se potřebovala potrestat za cokoliv. kdy jsem cítila vinu, jež jsem neuměla zpracovat. A závislost na pornu plodí další vinu. porno je degradace ženství, té pravé moudré a duchovní ženy, jež v sobě máme.
Ale budiž… být ženou je těžké a karmicky je to těžší úkol, než být mužem. A holt někdy musíme poznat tu bolest, když poklekneme před mužskou touhou po vybití a necháme ho použít naše tělo jen k těm zvířecím pohybům – nemluvím teď o milování, ale o čistém sexu bez lásky…

Renata

[sexy_author_bio]