Společnost

Počteníčko ze sirotčince

Znáte ty chvíle, kdy dny, týdny nebo měsíce kroužíte kolem výlohy, kde leží to, co víte, že rozhodně teď, za tuhle cenu, to prostě musíte oželet. A ve stejný okamžik vám srdíčko seschne na švestku a jdete dál. 

8197ZWQ.jpg

 

Tak nějak podobně mne týrala v knihkupectví kniha Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, od Ransoma Riggse.

 

Když už jsem chtěla pronést několik nevhodných slov na adresu Ježíška, frontu na veky a vánoční oblevu, rozhodla jsem se to odložit a pro knihu zašla. 

 

Normálně nečtu příběhy plné tajemna, strašidel a takové, které mi nedovolí se po setmění pohybovat po vlastním bytě natož si dojít na záchod. Že jsem ji koupila, bylo záležitostí zvláštní přitažlivosti a šestého smyslu.

 

Nezklamal mne.

 

Jacob Potter je šestnáctiletý kluk.

Hned na začátku příběhu je postaven tváří tvář smrti svého dědečka. Byl to takový ten dědeček, co zná spoustu pohádkových příběhů o neuvěřitelných bytostech, kterými jitří fantazii malého chlapce.

 

Jenže podivná nehoda, která připraví starce o život, jakoby oživila ozvěnu všech příběhů z dědečkova vyprávění. Sedánky s psychiatrem moc k ničemu nejsou a tak se Jacob vydává s otcem na ostrov u břehů Walesu, kde žil a odkud dědeček jednoho dne odešel.

 

Otec doufá, že chlapec na vlastní oči uvidí, že pohádky jsou jenom pohádky a dědeček byl obyčejný starý muž. Jacob už ale ví, že sirotčinec, ve kterém dědeček vyrůstal, má velké tajemství.  Jeho skutečné rozměry odhalí až v troskách starého domu a při osudovém setkání s dětmi ze sirotčince slečny Peregrinové.

 

8198ZmE.gif

 

Kniha je doplněna tajuplnými dobovými fotografiemi podivných dětí s ještě podivnějšími schopnostmi.

Ačkoliv jde o autorovu románovou prvotinu, rozhodně se neohlížel nalevo napravo nebo na nějakou panenskou ostýchavost romanopisce.

 

Vdechl život příběhu napínavému, zábavnému a neotřelému.

 

Ani na okamžik nenechá čtenáře nudit se nebo tápat.

V každém okamžiku příběhu ho zapojil do děje tak, že cítí slunce na tváři v zahradě s dětmi i vlhko a chlad trosek domu za bouře. Stejně tak víte, že se v závěru hrdina rozhodl správně, protože nám autor dovolil být mu po celou dobu tak blízko, jako bychom byli jedním z dětí.

 

8196Yzg.jpg

 

Nebudu prozrazovat víc. 

 

Příběh je silný a stojí za přečtení. 

Ještě než šla kniha do tisku, poprali se o autorská práva filmaři. Nevím jak vy, ale radši znám dřív knižní předlohu, než ji grupa scénáristů oseká, nastaví, přetvoří, zkroutí a do hlavních rolí obsadí lidi, kteří by se mi nelíbili ani v reklamě na kečup.

 

I když tady to nemusí dopadnout zrovna špatně.

Šeptem se mluví o mistru tajemných příběhů Timu Bartonovi. Takže se možná máme příští rok na co těšit.

 

Přeji jedinečný čtenářský zážitek.

 

 

ToraToraTora


Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“ on Facebook
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.

Hodnocení k článku

Komentáře - Napsat soukromou zprávu ZDE

  Zaregistrovat si reakce na váš komentář  
Upozornit na
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com