Návštěvy: 11
Před pár dny se v knihkupectví objevila moje nová knížka, která je prý jediná svého druhu. Životní příběh současného nejlepšího hanbikera Honzy Tománka vznikal ve spolupráci s lidmi s jeho okolí, objevuje se tu mimo jiné i Daniel Landa, Petr Havlíček nebo Martin Šťastný. A v malých astrologických prostřizích i naše šéfová, Míša Kudláčková.
Nápad byl zprvu jednoduchý.
Zprvu to vypadalo jednoduše. Udělat knížku o životě zajímavého kluka, který v patnácti po úrazu ochrnul na dolní polovinu těla a skončil na vozíku. Nevzdal to a dnes vrcholově závodí na handbiku a jen o krůček mu letos unikla paralympiáda. Je před ním skvělá sportovní budoucnost. A bylo by fajn zpropagovat i tento málo známý sport.
To jako nabídka znělo dobře.
Neskončil…
Slovní spojení „skončil na vozíku,“ zní neskutečně definitivně a velmi brzy se ukázalo, že tady bylo přes všechno zlé začátkem opravdu silného příběhu o tom, jak to nevzdat.
Tipovala jsem Honzu Tománka na Býka, Vodnáře nebo Kozoroha.
Je Rak. Stalo se mi vlastně poprvé, kdy jsem potkala Raka nepoznanemaného račí ulitou. Jistojistě ji má, ale také platí, že pokud má Rak v dětství a mládí dostatek podpory a pocit bezpečí v dětství, stává se mimořádně silnou osobností, která svou račí citlivou polovinu nepopírá, ale naopak. Umí s ní zacházet.
Honza byl 15 let jako úplně normální dítě…
Dobře, má-li být kniha motivační – pak ať je – třeba i pro „pouhé“ rodiče malých Raků či pro Raky samotné.
První obecný astrologický rozbor, jež je součástí knihy, jsem si udělala sama. Ten na míru dělala Michaela Kudláčková, které tímto i za Honzu velmi děkuji. Byl mimořádně přesný a v malých citacích zdobí a dovysvětluje zásadní Honzovy chvíle.
Rodinou to začalo -nebýt jí, není nic
Opravdu velký dík patří rodině Honzy Tománka, která navenek poskytla Honzovi vše, co potřeboval a on toho nejen nezneužil, ale velmi efektivně zúročil. I tohle je velká motivace pro všechny věkové kategorie. Ale nebylo všechno vždycky jen růžové, pár rozporů mezi tím, jak zásadní okamžiky viděl Honza sám a jeho okolí, tu je. Dodávají na dramatičnosti? Možná, bulvárnímu stylu jsem se ale mínila obloukem vyhnout.
Je to prostě život sám a možná je moje pojetí moc citlivé, možná by čtenářům Blesku připadalo jako slabý čajíček. Ať. Mě to nevadí! Výpovědi jeho maminky jsou určitě tím, co si zaslouží v celé této knize největší obdiv a díky.
MUDr. Jiří Kříž: Spinální jednotka, Praha Motol – člověk jež sám zažil
MUDr. Jiří Kříž je tetraplegik a primář Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol. On sám ztratil více než polovinu svého těla při sportovním úrazu a tak asi není povolanějšího člověka, který by odkryl zákulisí toho, co lidé s poraněním míchy prožívají. Velmi sugestivním a syrovým způsobem se dozvíte vše o léčbě, o půlroce, který je nejhorší a zcela změní vaše životní priority. O tom, že nikdy už není nic jako předtím… I o životě obyčejných parapletiků a tetraplegiků. Jeho část je jednou z nejsilnějších.
Petr Havlíček, Martin Šťastný a Daniel Landa
Trojice VIP osobností se stará o Honzovu fyzickou i psychickou kondici. Být ve vrcholové sportovní formě je extrémní zátěž organismu a ta musí být nějak kompenzována. Překvapilo mne, jak obrovským způsobem výživa a trénink posouvá hranice lidských možností. Jak jednoduché i složité zároveň je zbavit se zbytečných kil. Povídání s Petrem Havlíčkem i Martinem Šťastným je hodně o praxi a vzít si tu něco pro sebe může naprosto každý.
Daniel Landa se pak stará o Honzovu psychickou kondici. Obrovský posun, který po jeho tréninku Honza Tománek zažil, mě naplnil zvědavostí. Na Daniela Landu jsem si však musela poměrně dlouho počkat. Povedlo se, Daniel Landa se na schůzku dostavil s notným zpožděním, s hlavou plnou Klíče králů a těsně po jakž takž vyléčeném ochrnutí lícního nervu.
Přesto se z onoho bouřliváka na hodinku proměnil v přesvědčivého mentálního kouče. Prozradil mnohé, ale neprozradil všechno, pochopitelně. Je to součást jeho praxe, snad až duchovního vědění. Tohle ocení především muži. Dan Landa kromě Honzy Tománka trénuje především adrenalinové sportovce. Extrémní psychická zátěž je jeho doménou. A pozor, také starogermánské runy.
Sponzorská část není pro citlivé povahy
Náklady na vrcholový sport jsou obrovské. Nebudu je prozrazovat, ale částky najdete v této knize. Velmi brzy tak pochopíte, proč se usiluje o profesionalizaci tohoto sportu, uznání sportu jako plné profese. V tuhle chvíli už víme, že při zaměstnání se fyzicky, časově ani psychicky nedá vrcholový sport utáhnout. Vlastně ani nevím, kde byste museli vydělávat, abyste to utáhli i finančně.
Sponzoři jsou tedy nezbytně nutní. Jak je shánět, jak je motivovat, jak si vybudovat důvěryhodnost a jak si vůbec v tomto směru plánovat budoucnost se dozvíte nejen od samotného Honzy, ale také od jeho generálního sponzora, firmy T-SOFT a její nadace T-SOFT ETERNITY a Ing. Michala Vaněčka, Ph.D., MBA. Nejenže stál u zrodu jeho sportovní kariéry, ale pomohl i s dalšími sponzory. Jeho slova kupodivu nejsou o obchodě a penězích, ale především o lidech a srdci. A díky němu vlastně vznikla i tato kniha.
Trenér a ti další
Radovan Šabata je Honzovým sportovním trenérem, MUDr. Jan Heller se stará o jeho laboratorní výsledky a mapuje jeho kondičku a v neposlední řadě jsou tu výpovědi Honzových kamarádů. Bylo jich hodně. Nakonec jsem zvolila jen několik z nich a těm jsem dala prostor pro vyjádření toho, jak se cítili po Honzově úrazu, jak se změnil, jaký je člověk. Lidská část tohoto příběhu je krásná a silná a já věřím, že informacemi nabitá knížka je tak zároveň i příjemným čtením, u kterého příjemně mrazí.
V jedné části jsem použila citát z písně Petra Muka.
„Čistý je ten, kdo něco ztrácí…“
A dodávám, nechť i čistí nachází nové.
Kniha má i svůj klip…
Vydalo nakladatelství Maxdorf, 2012, www.maxdorf.cz, a Nadace T-SOFT ETERNITY www.nadaceeternity.cz
A weby autorů: www.honzatomanek.cz a www.petrickova.cz
Pro čtenářky:
Tohle byl pro mě půlrok práce, která mě velmi ovlivnila a to jak negativně, tak pozitivně. Snažím se z toho vzít to pozitivní a osud mi přihrál lákavou šanci, jež se nemusí opakovat. Po dlouhém váhání jsem se rozhodla vzít do rukou Honzovo heslo: Po hlavě a nadoraz. V nejhorším si člověk tu hlavu rozbije, víc se stát nemůže.
A tak se s Vámi, milé Popelky, ze zatím malé části rozloučím. Moje články tu ještě nějakou dobu budou a pravděpodobně do budoucna nepřijdete o ty o knížkách, na to mám Popelky převelice ráda. To další ale bude jinde. Po hlavě a nadoraz jsem se vrhla do příprav svého vlastního magazínu. Možná pro mě po sedmi letech psaní pro jiné přišel čas si to zkusit z druhé strany.
Renata
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_.jpg)
Nahrávání ...
